80. výročí posvěcení chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech
autor: Z webu
zvětšit obrázekPři příležitosti oslav 80. výročí posvěcení této mimořádné Plečnikovy stavby připravuje Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně ve spolupráci s městskou částí Praha 3 bohatý duchovní i kulturní program.
Již ve čtvrtek 3. května 2012 bude zahájena výstava Jaroslava Šerých v suterénu kostela, v neděli 6. května v 16 hodin pak provede PhDr. Helena Čižinská komentovanou prohlídku kostela a 8. května povede od 14 hod. karmelitán P. Vojtěch Kodet rekolekci. Slavnostní bohoslužbě v den výročí posvěcení kostela dne 8. května bude od 18 hodin předsedat kardinál Miloslav Vlk.
V souvislosti s výročím budou v kostele uspořádány dva koncerty, v neděli 13. května v 16 hodin to bude koncert smyčcového kvarteta Norbert členů České filharmonie (na programu skladby Beethovena, Suka a Dvořáka) a v úterý 15.5. v 19.30 varhanní a klavírní koncert slovinského klavíristy Dalibora Miklavčiče. Rovněž v úterý 15. května v 16 hodin přednese přednášku o Plečnikově sakrální architektuře bývalý slovinský velvyslanec v České republice a velký znalec Plečnikova díla Damjan Prelovšek.
Součástí oslav je také unikátní projekt Noc žalmů. Předčítání všech 150 starozákonních žalmů začne v pátek 18. května v půl osmé večer a skončí v sobotu v ranních hodinách (kolem půl třetí). Oslavy zakončí slavnostní mše s udílením svátosti biřmování, které bude v neděli 20. května v 9 hod. předsedat biskup Václav Malý.
Z dějin kostela
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je dílem slovinského architekta Josipa Plečnika. Plečnik navrhl postupně několik projektů, z nichž některé počítaly s umístěním stavby mimo náměstí, jiné byly nepřijatelné pro vysoké náklady. Ani za jeden návrh Plečnik nepřijal peněžitou odměnu, všechny byly míněny jako dar farnosti.
Současná podoba kostela pochází z roku 1928, kdy byl také posvěcen základní kámen - 28.10. 1928 k 10. výročí vyhlášení Československa. Hrubá stavba byla za Plečnikova dozoru dokončena v roce 1930, během následujícího roku stavbu navštívil nový pražský arcibiskup Karel Kašpar a prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Oba byli velmi spokojeni.
Kostel byl posvěcen arcibiskupem Kašparem 8.5. 1932 a stal se tak po sv. Ludmile druhým katolickým chrámem v Praze na Vinohradech.
Plečnikův kostel je sestaven ze tří částí za sebou - z podélné chrámové lodi, z široké zvonice a ze zázemí, o málo nižšího a výrazně kratšího než loď.
U všech tří částí se vně uplatňuje kombinace glazovaných cihel dovážených z Poštorné u Břeclavi a omítky. Fasádu pokrývají světlé kvádříky z umělé žuly ze slezského Frývaldova (dnešního Jeseníku). Povrch fasády bývá přirovnáván k hermelínovému plášti a spolu s jablkem a křížem z vrcholu věže tvoří insignie Krista Krále, jehož trůn kostel svým tvarem zpodobuje. Na cihelnou fasádu dosedá omítaná část, označovaná jako královská čelenka. Andělé nad západním štítem kostela, svatostánek a řada dalších součástí interiéru jsou návrhy J. Plečnika. Vitráže navrhl K. Svolinský. Sochařem, jehož dílo je v interiéru nepřehlédnutelné, a s nímž Plečnik spolupracoval již dříve na Pražském hradě, je Damian Pešan.
Centrální socha Krista je 3,5 m vysoká, vyřezaná z lipového dřeva. Je osazena do kruhové sféry ze zlaceného mosazného plechu a do plamenné mandorly. Jediným barevným akcentem je červené srdce s trnovou korunou. Pod Kristem jsou sochy českých patronů, zleva sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop.
Oltářní prostor je shora osvětlován Plečnikovým dřevěným kruhovým lustrem a šesti mosaznými, téměř tři a půl metru vysokými kandelábry. Jejich návrh nakreslil Plečnikův žák a dlouholetý spolupracovník na Pražském hradě Otto Rothmayer. Ten také je autorem návrhů bočních oltářů Panny Marie a sv. Josefa. Z r. 1942 pocházejí sochy sv. Antonína a sv. Terezie z Lisieux od A. Berky.
Bezesporu mimořádně působivými prostorami jsou krypta a věžní chodba, která se otevírá do výše až k vlastní zvonici přístupné nikoli schodištěm, ale unikátní rampou, obíhající kolem stěn až nahoru.
Z původních zvonů bylo za války 5 zrekvírováno, zůstal jen nejmenší. Po roce 1989 byly na Zbraslavi ulity dva nové zvony - menší Maria s reliéfem Immaculaty podle "zázračné pařížské medailky" a větší zvon Cor Iesu.
Kromě aktivit duchovního rázu farnost spolu s odborníky a Městskou částí Praha 3 usiluje o zápis kostela do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V r. 2010 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku.
Časopis 44 - rubriky
Časopis 44 - sekce
DIVADLO
Cirkusové noci ovládnou poprvé Českou republiku
Česká republika se letos poprvé zapojí do mezinárodního projektu Cirkusové noci, který proběhne od 15. do 17. celý článek
HUDBA
Miloslav König vydává nové sólové album Hedvábí
Herec a zpěvák Miloslav König, čerstvý držitel Ceny Thálie za nejlepší mužský herecký výkon, patří k nejvýrazn celý článek
OPERA/ TANEC
Musica Florea sahá opět po romantismu
Na posledním říjnovém koncertu orchestru Musica Florea zazní vůbec nejslavnější dílo Bedřicha Smetany, Má vlas celý článek