Scéna.cz 

Výtvarné tipy 4. týden

Lednicko-valtický areál - zářící drahokam
Miroslav Táborský představuje historii a jedinečné příběhy památek UNESCO na českém území (2012). Režie J. D. Novák
Knížata z Liechtensteinu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park. Tento areál se řadí mezi největší upravované krajiny v Evropě. Úpravy vycházely z principů anglických parků. V areálu najdete barokní i novogotickou architekturu, a drobné stavby postavené v romantickém duchu (Skleník, Lovecký zámeček, Minaret, Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Chrám Tří Grácií, Janohrad, Obelisk, Rendes-vous).
Vysílání: 26.1., 09.35 hod., ČT2, Národní klenoty
Opakování: 28.1., ČT2., 30.1., ČT2., 01.2., ČT2.

Královské paláce (3/3)
Skotský Holyroodhouse. Dokument BBC (Premiéra)
Skotský palác Holyroodhouse má ze všech britských královských sídel nejúžasnější polohu. Zdejší krajině vévodí vyhaslý vulkán Arthur´s Seat a hornatá oblast Salisbury Crags. Z jedné strany hledí zachmuřeně na Edinburg ponurý opevněný hrad, na druhé straně se tyčí majestátní a elegantní Holyroodhouse. Ten palác zde stojí už více než pět set let. Jeden ze vzácných klenotů skotské historie je spojován s vraždami, tajemstvím i mocenskými boji.
Vysílání: 22.1., 20.25 hod., ČT art
Opakování: 25.1., ČT art

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení u nejstarších doplňků Karlova mostu (2002). Kamera a režie J. Hojtaš
Profesor František Dvořák nás přivítá uprostřed Karlova mostu a jeho sousoší. V roce 1361 za vlády Karla IV. byl zde vztyčen kříž, který v roce 1419 rozbili husité. Současný je ze 17. století. Místo u kříže je považováno za posvátné. Konaly se tu slavnosti, ale i popravy. Procházející tu smekali nebo se lehce uklonili. Tomáš Halík hovoří o symbolu kříže. Naproti kříži je Pieta. Třetí objekt, který byl na mostě od dob gotických, je socha legendárního Bruncvíka, opředená pověstmi.
Vysílání: 22.1., 00.05 hod., ČT art
Opakování: 25.1., ČT art., 28.1., ČT art

Architektura (28/45)
Charles Garnier: Nová budova pařížské Opery
Historie paláce Garnier začíná v lednu 1858 - výbuchem. Toho večera jel Napoleon do staré opery. Bomba, hozená italským revolucionářem Orsinim sice císaře nezasáhne, přesvědčí ho ale, aby rozhodl o stavbě nové opery, kam bude moci jezdit bez obav. Už dvacet let se debatuje o tom, že starou operu, provizorní a nepraktické zařízení, je třeba nahradit novou budovou, aby Paříž dostala operní dům hodný toho jména. V roce 1860 je projekt prohlášen za veřejně prospěšný. Veřejnost záležitost sleduje s vášnivým zájmem; císařské úřady, místo, aby architekta vybraly samy, jak bylo zvykem, raději vypisují konkurs, jeden z prvních toho typu.Zúčastní se ho celkem 171 architektů. Zaslané projekty jsou označené čísly a hesly. Soutěž na největší a nejprestižnější veřejnou budovu druhého císařství, vyhrává projekt číslo 38. "Mířím vysoko, očekávám málo". Autorem je dosud neznámý architekt Charles Garnier.
Vysílání: 23.1., 23.25 hod., ČT art
Opakování: 28.1., ČT art., 30.1., ČT2