zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Divadlo žije! 19. týden

Herec a režisér Marek Němec

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Divadlo žije!
Rozhovor s Markem Němcem o herectví, divadelní režii a Ballovi. Vianova Pěna dní na jevišti Klicperova divadla v Hradci Králové. Choreografická revue s ženou jako ústředním tématem z dílny nové generace tanečního uskupení DekkaDancers. Režie M. Kučera (Premiéra)
Marek Němec vystudoval střední průmyslovou školu stavební a poté herectví na DAMU. Od roku 2001 hraje v divadelním Spolku Kašpar, souběžně působil pět sezon v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Pravidelně hostuje v Divadle v Dlouhé. A také vyučuje herectví na katedře činoherního divadla na DAMU. Kromě herectví ale Marka Němce v poslední době výrazně zajímá i divadelní režie; už v Činoherním studiu režíroval Utrpení mladého Werthera, za inscenaci Terminus v Divadle v Celetné byl jako Talent roku nominován na Cenu Alfréda Radoka. Jeho zatím poslední režijní výzvou byl Ball Bertolda Brechta, kterého nastudoval ve Švandově divadle s Davidem Punčochářem v hlavní roli.

V Klicperově divadle v Hradci Králové dokončil režijní tandem SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, svou volnou divadelní trilogii o lásce. Aktuální scénické podobě románu Borise Viana Pěna dní, předcházely v minulých letech inscenace Puškinova Evžena Oněgina a pohádky–mýtu Labutí jezero, známé z Čajkovského baletu. Do rolí milenců – nesmělého romantika Colina a vášnivého sběratele filozofických pojednání Chicka – režiséři obsadili Miroslava Zavičára a Jana Sklenáře. Jejich partnerky hrají Marie Poulová a Marta Zaoralová.
Choreografickou revue Žena za kultem se představilo v nové podobě uskupení DekkaDancers. DekkaDancers vznikli v roce 2009 a několik sezon pocházel jejich repertoár především z dílny Tomáše Rychetského a Viktora Konvalinky, kteří byli spolu s fotografem Pavlem Hejným i jeho zakladateli. Nyní jsou jejich následovníky Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar a Marek Svobodník spolu s dalšími dvanácti kolegy ze souboru Baletu Národního divadla.
Vysílání: 10.5., 23.05 hod., ČT art; Opakování: 12.5., ČT art

Smrt císaře a krále Karla IV.
Martin Růžek a Oldřich Kaiser v dramatickém příběhu o posledních dnech života velkého panovníka, od jehož narození uplynulo právě sedm set let (1978). Dále hrají: O. Sklenčka, F. Němec, V. Šmeral, J. Adamíra, J. Kepka, D. Kolářová, V. Ráž a další. Scénář J. Šotola. Kamera A. Navara. Režie E. Němec
Hra Jiřího Šotoly zobrazuje drama posledních dnů života římského císaře a krále českého Karla IV.. Není to však pouhá historická rekonstrukce; s velkou básnickou nadsázkou vypovídá o životě i lidských a politických postojích našeho nejvýznamnějšího panovníka. Do Prahy v roce 1378 již potřetí přijíždí papežův legát, protože se očekává úmrtí Karla IV. Končí jedna velká a slavná éra českých a evropských dějin. Karel IV., hrdý na to, z jaké bídy povznesl svou milovanou českou zemi ke světovému významu a kráse, trne hrůzou z jejího pokoření po vlastním odchodu...
Titulní roli důstojného a hrdého panovníka s autoritou ztělesnil Martin Růžek, nejistého a nesebevědomého králova syna Václava IV. hrál mladý Oldřich Kaiser.
Tímto dramatickým titulem si připomínáme výročí sedmi set let od narození Karla IV., které připadá na 14. květen letošního roku.
Vysílání: 15.5., 21.45 hod., ČT art

Zlatá ručka
Boleslav Polívka a Jiří Stivín ve filmové hudební fantazii o slavné době šašků za panování Karla IV., která i dnes inspiruje básníky, malíře, hudebníky k vyjádření starodávné historie (1982). Kamera J. Špelda. Scénář a režie V. Sís
Šašek je označení pro komickou postavu. Její výskyt lze prokázat již v řeckých a římských komediích, později ve středověkých fraškách. Šašek se uplatňoval zejména na panovnických dvorech. Nejinak tomu bylo na Pražském hradě v době Otce vlasti - Karla IV. Nezbedný kejklíř býval obvykle oděn v pestrém oblečení, na hlavě míval kuklu s rolničkami nebo s umělýma oslíma ušima.
Tradice dvorních šašků má své kořeny již ve starém Egyptě. V Evropě se rozšířili v období vrcholného středověku, patrně pod vlivem křížových výprav, v muslimském světě byli šašci obvyklou součástí panovnických dvorů již od 7. století. Šašky byli nejčastěji muži, jsou však doloženy i dvorní šaškyně, jako byla např. šaškyně Jana, sloužící anglické královně Marii Krvavé, nebo několik šaškyň ruské carevny Anny Ivanovny. Někteří šašci se uplatnili zároveň jako diplomaté nebo rádci panovníků. Z českých dějin je známý např. Mossén Borro (vlastím jménem Antonio Talander), působící na dvoře císaře Zikmunda Lucemburského, nebo Jan Paleček, šašek a dvořan Jiřího z Poděbrad. Legendárním byl kouzelník Žito, čaroděj na dvoře krále Václava IV. O vtipech, ale i moudrosti a důvtipu všech těchto osobností se dochovala řada pověstí či anekdot, které se často tradují dodnes. Zde vystupují v šaškovských maskách flétnista Jiří Stivín (Svach zvaný Zlatá ručka) a Bolek Polívka (šašek Mařík), kteří se pohybují v gotických prostorách staré Prahy.
Vysílání: 14.5., 23.40 hod., ČT art

2.5.2016 07:05:13 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 25 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Proč bychom se netěšili na Smetanu (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Komorní scéna Aréna – 30 let

S nadějí i bez ní

Třicet komorních sezón
Pečlivá dramaturgie, náročný repertoár a kritický pohled na svět, kořeněný cynickým ...celý článek


Divadelní tipy 26. týden

Libuše Geprtová v Babičce

Tichý život Divé Báry
Skryté stránky života velké dramatické herečky Vlasty Fialové, spojené po většinu živ ...celý článek


Divadelní tipy 25. týden

Bandité pro baladu

13. komnata Renaty Prokopové
Herečka Renata Prokopová se musela vyrovnat s tím, že oba její synové po naroz ...celý článek



Časopis 25 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 25. týden

Ztracené poklady Egypta: Prokletí mumie

Mýty a fakta historie - Egypt (5/6)
Záhada Rosettské desky. Strhující příběh vzácného archeologického pokla celý článek

další články...