Scéna.cz 

Mařákovci, Cígler a světová premiéra na Smetanově Litomyšli

Festival Smetanova Litomyšl pod patronací Bohemian Heritage Fund představí hned čtyři projekty s jednotným tématem putování, v nichž propojuje hudební a výtvarnou část festivalu. V pátek 15. 6. 2018 uvede ve světové premiéře pod taktovkou Tomáše Netopila kantátu Český poutník, na 14. ročníku Smetanovy výtvarné Litomyšle pak představí tři výstavy: Krajinou mého srdce, Poutníci, JSME 100.

„Jsem hrdý, že jsme podpořili vznik Českého poutníka, a potvrdili tak dlouholeté partnerství s Národním festivalem Smetanova Litomyšl, letos slavícím šedesát let své existence. Český poutník, kolektivní kompozice čtyř současných českých skladatelů na libreto uměleckého ředitele Smetanovy Litomyšle Vojtěcha Stříteského, v něm vzdává hold vzniku Československa, významnému výročí festivalu a zároveň uctí památku loni zesnulého Jiřího Bělohlávka, které byl na samém počátku tohoto ojedinělého projektu,“ řekl president Bohemian Heritage Fund Pavel Smutný.
Jubilejní 60. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl (14. 6. - 7. 7. 2018) doprovází letos již po čtrnácté přehlídka výtvarného umění. „V minulém roce jsme přispěli k tomuto unikátnímu rysu, když jsme hudební a výtvarnou část festivalu propojili, letos v této ambiciózní linii pokračujeme. A tak se téma putování (nejen) českou krajinou promítá i do třech výstav, na kterých se podílíme (Krajinou mého srdce, Poutníci, JSME 100). Naše výstavy tak reagují, komunikuji a vzájemně se doplňují s jednou z hlavních hudebních událostí festivalu,“ dosvědčuje Smutný.

Expozice Krajinou mého srdce představí malebnost české krajiny na plátnech Mařákových žáků ze soukromé sbírky rodiny Mackovy. Některé obrazy či sochy budou na veřejnosti vystaveny vůbec poprvé. „Přehlídka prací Mařákových žáků skýtá poměrně plastický obraz druhového spektra krajinomalby v našich zemích v době kolem roku 1900 a v desetiletích bezprostředně následujících. Představí navíc potřebné dominanty, díla komorního ladění i zajímavé studie, v nichž bývá možné dobře nahlédnout do inspiračních zřídel originálních autorských přístupů k tvorbě,“ potvrzuje kurátor výstavy Michael Zachař a doplňuje: „Zcela unikátní je vzácný obraz Jeřáby u Staré Paky se slavíčkovským námětem jeřábů ve stráni, kde v malém formátu vykouzlil Bohuslav Dvořák monumentální báseň o domovině a svobodném životě umělce v krajině.“
Výstava Poutníci kurátora Davida Železného bude mapovat nelehké osudy českých výtvarníků nedobrovolně vyhnaných do exilu. I zde je motiv pouti, byť často vynucené. „Dva totalitní režimy - nacistický a komunistický, které naši zemi postihly těsně po sobě, rozesely naše umělce do míst, do kterých by se nejspíše dobrovolně nikdy nevydali. Některé z těchto cest jsou dnes již legendami opředenými příběhy. Například strastiplná cesta Adolfa Hoffmeistera, Maxe Kopfa, Aléna Diviše a Antonína Pelce z kruté pařížské věznice La Santé na jih Francie a dále na parníku Capitaine Paul Lemerle do Maroka a na Martinik (spolu s nimi cestovaly tři stovky dalších evropských intelektuálů, mimo jiné André Breton a Wilfredo Lam). O jiných útěcích se toho všeobecně tolik neví. Malíř Georges Kars nepřesídlil roku 1941 z Lyonu do Ženevy bez obtíží. Do utečeneckého tábora dorazil bez jedné boty, kterou ztratil při překonávání divoké řeky se synem sochařky Chany Orloff na ramenou,“ popisuje kurátor.
Třetím projektem, na němž se BHF podílí, je projekt JSME 100 Václava Ciglera a Michala Motyčky. Výjimečná osobnost Václava Cíglera dala vzniknout několika instalacím v exteriéru speciálně vytvořených pro Litomyšl u příležitosti oslav stoletého výročí založení naší republiky. „Autor se v nich zamýšlí nad rolí jednotlivce ve společnosti a jeho vnímáním národní identity. Tato témata zhmotňuje i v uzavřeném prostoru Galerie Miroslava Kubíka, kde si stejně jako ve svých venkovních instalacích pohrává se světlem, konstrukcí objektů nejen ze skla a jejich začleňování do prostoru,“ popisuje projekt Pavel Smutný.