Řezání Řeznické
Divadlo v Řeznické se nachází v suterénu domu číslo 17, je zřizováno obvodním úřadem pro Prahu 1. Na počátku roku rozhodovalo zastupitelstvo úřadu o bytí a zániku divadla. Příspěvek na provoz divadla ve výši 3 a půl miliónu korun byl schválen rozdílem jednoho hlasu, což je samo o sobě nebezpečné. Počet zastupitelů, kteří zastávají názor snižovat rozpočet divadlu, neustále roste. Scena.cz na svých stránká přinese vyjádření nejen ze strany tvůrců inscenací, ale i diváků a samotných zastupitelů.
Připadá mi neskutečné, že se toto divadlo stává pro někoho dispoziční hmotou při přípravě volební kampaně. Stalo se objektem, o němž se jedná mezi různými stranami i v rámci jedné strany. Kultura je snadné rukojmí, neboť je citlivě vnímána veřejností. Herci jsou dostatečně viditelní a známí.
Bylo by to škoda, kdyby se uzavřela takováto stagiona, která nabízí možnost realizovat se nejen nezávislým celkům, ale i mladým divadelníkům. Ti se mohou nějakým způsobem profilovat v Praze, kde jsou pro to neobyčejně těžké podmínky. Praha se může připravit o velmi zajímavou komorní scénu.
Stagiona je spíš pejorativní slovo. Jedná se o formu levného produkování poměrně kvalitní činohry. Tento model představuje jistou budoucnost, podle něhož se bude pracovat. Divadelní systém se bude moci v celku stát levnějším pro město i pro stát, ale i pro donátory.
Do Divadla v Řeznické jsem se dostala po svém dobrovolném odchodu z Činoherního klubu. Dostala jsem zde nabídky na dvě krásné role: v irské hře Kráska Z Leenane, Martin McDonagh. režie Jiří Bábek, a dále v inscenaci Premiéra mládí, Christian Giudicelli, režie Dušan David Pařízek.
Musím říci, že tento nával práce mě zachránil od smutku, neboť jsem po třiceti pěti letech odešla ze svého domovského divadla. Práce a prostředí v Řeznické i kolegové mě dali v podstatě kapku živé vody, kterou jsem potřebovala.
Řeznickou milujeme všichni, kdo v ní hrajeme. Jakékoli zmínky, že by zde divadlo mělo přestat existovat či se změnit, to je přímo absurdní. Něco zrušit to je velice jednoduché. Mě to jako celoživotní herečce přijde v dnešní době krátkozraký, přímo krutý a naprosto nerozumný rozhodnutí. Kdyby moje slovo něco platilo, tak zvedám všechny čtyři ruce, aby to nikoho ani nenapadlo.
Ráda bych pozvala všechny kdo o tom rozhodují, ať přijdou, shlédnou představení, a pak ať diskutujeme o smyslu a kvalitě naší práce.
V tomto divadle má herec velmi dobré zázemí, zvláště po rekonstrukci. Kdo si divadlo pamatuje z dřívějška, ví kolik se tu udělalo práce. Šatny jsou rozšířené, rovněž technické zázemí, WC.
Když se kouknete na ostatní představení, tak zjistíte, že je to repertoár, který ctí tuto malou scénu. Určitě to není bezvýznamná scéna o šedesáti místech. Dokonce jsme tu měli i devadesát diváků.
Představa, že tento malý a směšný rozpočet, chce někdo neschválit, tak to mi přijde velice nedůstojné, pokud o tom někdo vůbec uvažuje. Dokonce na úklid psích exkrementů se vydává na Praze 9 částka dvojnásobná. Byla by to věčná škoda, že by se zrušilo divadlo s dvacetiletou historií.
TIP!
Časopis 45 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Lež: Pravda o lži, nebo lež o pravdě?
Jak často lžeme sami sobě a svým blízkým? Opravdu tím chráníme ty, na kterých nám záleží, nebo jen sebe? A vyp ...celý článek
Časopis 45 - sekce
HUDBA
Trojalbum Karel Gott – Snění o Vánocích
Supraphon vydává trojalbum s názvem Snění o Vánocích, které přináší nejlepší vánoční nahrávky Karla Gotta. Ten celý článek
OPERA/ TANEC
Michael Kocáb 2x35: Příběh jeho hudebního života
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK se podílel na narozeninovém koncertu MICHAL KOCÁB 2X35. Volba těl celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Zlatá šedesátá: Miroslav Ondříček
Zlatá šedesátá: Miroslav Ondříček
Portrét světově proslulého kameramana a blízkého spolupracovníka Miloše F celý článek