zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zamilovaný Shakespeare na Palmovce

K. Trnková a T. Dianiška  (Zamilovaný Shakespeare)

autor: Martin Špelda  

zvětšit obrázek

Inteligentní romantická komedie, která má i něco navíc, to je pro divadlo poklad. A právě takovým kouskem je Zamilovaný Shakespeare. Nejnověji jej uvedlo Divadlo Pod Palmovkou.
I když u zrodu původní filmové verze Zamilovaného Shakespeara (Shakespeare in Love) stál Marc Norman, až Tom Stoppard, najatý producentem, aby původní scénář „upravil“, kdo dodal smyšlenému příběhu lásky mezi Williamem Shakespearem a Violou de Lesseps ty správné grády - a to nejrůznějšími odkazy, které se dotýkají nejen historických skutečností (pro potřeby textu poněkud upravených), ale i doplňující tematické linky, která výrazně akcentuje téma tvorby, umělecké inspirace, a historických proměn v oblasti divadla. Ostatně, diváci mají rádi pohádky pro dospělé. A právě takovou je Zamilovaný Shakespeare. A tak není divu, že po fenomenálním úspěchu filmu, který získal v roce 1998 sedm Oscarů, došlo i na scénickou verzi.

O adaptaci se postaral Lee Hall, a inscenace spatřila světlo světa v londýnském Divadla Noela Cowarda v roce 2014, v režii Declana Donnellana a scénografii Nicka Ormeroda. Úspěch byl fenomenální (Z mého pohledu scénická verze byla lepší než film, i tím, že výborně ztvárnila téma prolínání reálného a divadelního světa). Od té doby se adaptace objevila na nejrůznějších scénách celého světa, a také v českém divadelním prostředí se strhl boj o práva. Hru přeložila Jitka Sloupová a vítězství vybojovalo Městské divadlo Brno, kde titul uvedli na sklonku roku 2016, a v 2017 následovaly další inscenace v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a v pražském Divadle pod Palmovkou. A následovat budou další…

Nejnovější je inscenace v Divadle Pod Palmovkou, odehrávající se na scéně Jana Duška a v režii Michaela Langa. Dá se říci, že nasadit do repertoáru Zamilovaného Shakespeara je sázka na jistotu, nicméně, vždycky je důležité, má-li soubor vhodné představitele ústřední dvojice. V tomto případě je třeba říci, že na Palmovce je mají. Výrazně vyčouhlá postava Tomáše Dianišky, který dokáže být romantickým hrdinou, ale zároveň i komickým klaunem, nešikou, naivním snílkem, či drzým dobrodruhem, působí v situacích přirozeně. Věříme mu všechny ty úlety, tvůrčí muka, i nezodpovědnost, s níž odpinkává od sebe všechny průšvihy, a ono to vždycky nějak vyjde. Nová posila ženského souboru Kamila Trnková dokáže být žensky půvabná, nejen díky přirozeně rezavým vlasům, které okamžitě přitáhnou pozornost, ale i zdárnému balancování na hraně vznešenosti a šarmu, dětsky rozmarné neposednosti, i přirozenému klackovitému půvabu v roli herce Thomase Kenta. Je třeba říci, že chvílemi show doslova ukradne Radek Valenta v roli Neda Alleyna, jehož scény nacvičování choreografie se souborem či monolog, v němž z jeho úst doslova zurčí nejrůznější úryvky ze Shakesperových her všeho druhu, patří k nejvíce zapamatovatelným okamžikům představení. A mohli bychom jmenovat další – ať už je to rozšafná chůva Zuzany Slavíkové, podnikatel Philip Henslowe Ivana Jiříka, který nikdy nepřestane věřit v divadelní zázrak, Christopher Marlowe Jana Teplého, hravý a dravý rádce a inspirátor Shakespearův, či ironická královna Alžběta Hany Seidlové. Vůbec se zdá, že v této inscenaci všechno funguje, jak má. Scénu, kterou je třeba rychle proměňovat až filmovým tempem, vyřešila scénografie Jana Duška zarámováním do náznaku alžbětinského prostoru, se stěnami, z nichž je možno otevřením dvířek vytvořit iluzi hospody, a pojízdnou postelí s „nebesy“ s milostnými scénami cudně zahalenými průsvitným závěsem. Pro rychlé filmové střihy střídání předního a zadního pohledu na jeviště a zákulisí, je tu otočná opona. Vybude i prostor pro snové scény, kdy se motiv Willa plujícího po Temži na loďce s mladým Kentem -Violou, vrací na konci, kdy vidíme siluetu Violy v bílém, na loďce odplouvající do mlhy na horizontu.

Režie Michaela Langa se nesnaží být provokativní, či příliš experimentální – ctí žánr romantické komedie, ale dovolí si i určitou nadsázku, takže příběh nesklouzává k sentimentu a kýči, a nepodbízí se. Akcentuje i prolínání reálného a fantazijního světa, kdy se skutečnost a divadlo hravě doplňují a občas se prolnou, jak už to ostatně v životě umělců bývá přirozené. Vznikla tak inscenace, která přitáhne pozornost publika různých generací, a na repertoáru se bezpochyby udrží dlouho.

www.podpalmovkou.cz

4.12.2017 18:12:33 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 21 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe

Tři mušketýři (Městské divadlo Zlín)

Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek


Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi

Milan Němec a Kristýna Daňhelová (Hra, která se zvrtla)

Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek


Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa

Recyclus coitus (Maso krůtí)

Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl ...celý článek



Časopis 21 - sekce

OPERA/ TANEC

Pražské jaro v první třetině

Jiří Habart (Foto: Jan Zavadil)

Festival Pražské jaro má za sebou svůj první týden. Byl nabitý pestrými událostmi, očekávanými hvězdnými okamž celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 21. týden

Jim Carrey

Boj o oheň
Kdo měl oheň, měl i život. Francouzské koprodukční drama (1981). Hrají: E. McGill, R. Perlman, R celý článek

další články...