zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Mišimovy ženy

Závěr hry Mišimovy ženy (Foto Divadlo Archa)

  

Mišimovy ženy jsou příběhy žen, (nejen) moderní dramatizací klasického japonského divadla Nó. Objevováním vnějších vlivů působících na zcela uzavřenou divadelní formu, Mišima abstrahuje původní živelný rámec japonského divadla a implantuje jej do nových "moderních" obrazů srozumitelných současnému publiku. Sestavuje tak zcela nové životní i myšlenkové děje, poskládané z několika linií, vždy vedených z pohledu žen, vyjadřujících se přirozenou otevřeností bez přetvářky. Poměr okolních událostí vzhledem k probíhajícímu představení je vyjadřován projekcí klasického divadla Nó (na zadním plátně), úryvky z Mišimova života (nastudováno v českém jazyce) a zachycením čtvera ročních období jako symbolizujícího prvku proměny života (zde zvláště ženského). Důležitou součást tvoří hudba a její tradiční prvky, přenášené v nezměněné podobě po tisíciletí.

Jednotlivé příběhy žen (na pozadí divadla Nó) jsou zřetelně odděleny třemi samostatnými celky. Prvním je líčení (v češtině japonským žákem -- hercem) Mišimova života. Jsou rozčleněna do pasáží, spolu s biografickou projekcí. Dalším celkem je samotná dramatizace textů Nó, klasické osobité herectví se zjevně poevropštěnými scénickými úpravami. Poslední, třetí celek je méně zřejmý, než předcházející dva. Je vyjádřen oním symbolem stříšky klenoucí se nad příběhy. Skrývá se v souznění celku s představami diváků a režiséra. Jednodušeji lze označit střechu za obohacení všech přítomných, v přenášení trvalých hodnot nejen mezi generacemi jednoho národa, ale i zeměmi celého světa. Jediný stín, zčásti překrývající jinak světlé ( ba dokonce zářící) představení Mišimových žen, pochází z malých nedorozumění mezi publikem a herci, jež mají původ právě v odlišnostech národních mentalit.
"Přejeme si, aby tři představení tvořila jednotný celek, nad nímž by se klenula jedna střecha. A je hlavně na divákovi, aby přemýšlel, co ji tvoří." řekl režisér Mannojo Nomura.

Mišimovy ženy Umělecká režie: Tetsuo Anzai; Režie: Mannojo Nomura; Výtvarný design: Maria Miu; Světelný design: Motoei Ando; Hudba: Kei Wada, Kosuke Atari, Yasuo Kijima;Zvukové a vizuální efekty: Takashi Urasaki

14.9.2000 Ondřej Menšík | rubrika - Recenze

Časopis 21 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa

Recyclus coitus (Maso krůtí)

Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl ...celý článek


Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi

Milan Němec a Kristýna Daňhelová (Hra, která se zvrtla)

Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek


Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe

Tři mušketýři (Městské divadlo Zlín)

Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek



Časopis 21 - sekce

OPERA/ TANEC

Pražské jaro v první třetině

Jiří Habart (Foto: Jan Zavadil)

Festival Pražské jaro má za sebou svůj první týden. Byl nabitý pestrými událostmi, očekávanými hvězdnými okamž celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Velikáni filmu... Jean-Louis Trintignant

Atentát v Paříži

Atentát v Paříži
Jean-Louis Trintignant, Gian-Maria Volonté a Michel Piccoli v hlavních rolích dramatu insp celý článek

další články...