Scéna.cz 

Divadelní tipy 25. týden

13. komnata Ivany Jirešové
Ve výročním dílu se známá herečka vrací k vyčerpávajícímu boji o dceru ve střídavé péči, který ovlivnil život celé rodiny. Vyprávět ale bude i o celoživotním onemocnění prstů, jež se vlivem dlouhodobého stresu a soudních sporů zhoršovalo. Příběhem provází Monika Valentová. Režie I. Bareš. Ivana Jirešová se do povědomí diváků zapsala řadou televizních i divadelních rolí, avšak její soukromý život byl léta poznamenán vleklým konfliktem o výchovu dcery. Po jejím narození následovalo období soudních exekucí a neshod s biologickým otcem, které vyústily v nařízenou střídavou péči. Tento model výchovy, provázený mediálním tlakem a neschopností rodičů najít společnou řeč, vedl k postupnému odcizení a narušení vztahu s jediným dítětem. Kromě rodinných traumat se herečka od dětství potýká s Raynaudovým fenoménem, takzvaným syndromem bílých prstů, který jí způsobuje ztrátu citu a silné bolesti v rukou. V současné době se snaží o obnovu vnitřní rovnováhy pomocí jógy a terapií, přestože se po dceřině odchodu z domova musí vyrovnávat s úplnou ztrátou kontaktu. Profesně se nadále věnuje herectví a moderování, aktuálně účinkuje v novém představení jednoho herce.
Vysílání: 17.6., 21.05 hod., ČT1
Opakování: 23.6., ČT1

Neobyčejné životy - Marie Drahokoupilová
Životní a profesní příběh oblíbené herečky s jedinečným šarmem, jejíž kariéru ovlivnil odchod do Rakouska. Dokumentární portrét uvádíme u příležitosti jejích nedávných 85. narozenin (2010). Připravili Z. Maléřová a G. Agathonikiadis. Marie Drahokoupilová (*12. 6. 1941) je už od pohledu dáma každým coulem. Od 60. let se prosazovala na filmovém plátně jako představitelka luxusních milenek, osudových a mužům nebezpečných žen. Pro někoho idol, pro někoho ohrožení. Lhostejná nebyla nikomu. K jejímu půvabu dámy z vyšší společnosti ještě patřila dokonalá francouzština v době, kdy byla dvorská etiketa dávno zapomenuta. Pro řadu tvůrců byla ozdobou filmů i televizních inscenací. Legendární se stala její role v komedii Flirt se slečnou Stříbrnou z roku 1969, kde diváky okouzlila výraznou rolí tajuplné nedostupné krásky. V následující dekádě obsazovala přední místa v žebříčcích popularity, slibnou kariéru však přerušilo rozhodnutí následovat svou lásku do Rakouska. V následujících letech se k herectví vracela jen sporadicky a po návratu do rodné země v 90. letech už nebylo jednoduché navázat. Po menších rolích ve filmech Svatba upírů (1993) a Král Ubu (1996) získala stěžejní příležitost vrátit se k šarmantním rolím v televizním snímku Cizinec a krásná paní (2011).
Vysílání: 18.6., 10.35 hod., ČT1

Úsměvy Jana Schmida
Hostem J. Hanzlíka byl známý herec a zakladatel divadla Ypsilon, který by nedávno oslavil 90. narozeniny (2000). Režie P. Vantuch. Hostem Jaromíra Hanzlíka byl herec, režisér, zpěvák, malíř, a především principál Studia Ypsilon Jan Schmid. Povídali si o divadle, o filmu, ale také o cestování a mnoha dalších věcech, například o čaji. Nechybí samozřejmě ani ukázky z filmů a divadelních inscenací.
Vysílání: 20.6., 09.10 hod., ČT1

Cimrman na Moravě
Moravských zastávek, kde je možné se dotknout něčeho, co souvisí s legendárním českým umělcem, vědcem a vynálezcem, je mnoho. Jeho obdivovatelé si dali vskutku záležet. V cestopisné minisérii putuje Miroslav Táborský s herci slavného divadelního souboru po místech, která jsou spojena s otiskem světem neuznaného génia. Připravil P. Ulrich. Své stopy má Jára Cimrman i na Moravě. Třeba v Lipníku nad Bečvou nalezneme Nábřeží Járy Cimrmana bez vody. Voda je tu ale naštěstí domalovaná a s ní i celá řada vynálezů z Cimrmanovy doby. Na řadě míst po něm pojmenovali ulice. Bohužel většina z nich, jako třeba ta v Olomouci, je slepá. Podobné je to i s chodníčkem Járy Cimrmana v Tišnově, který nikam nevede. Pozoruhodnou připomínku na proslulého mistra mají v Zábřehu na Moravě, kde se údajně měl setkat s jiným výjimečným mužem – s Janem Eskymo Welzlem, jehož příběh byl inspirací při budování cimrmanovského mýtu. Za odkazem Járy Cimrmana se Miroslav Táborský tentokrát vydává s Petrem Reidingerem a Ondřejem Vetchým. Samotného a nikdy neexistujícího Járu Cimrmana si za půlstoletí národ tak oblíbil, že po něm začal pojmenovávat ulice, školy, rozhledny, studánky, přírodní scenérie a řadu turistických míst po celé České republice. Cimrman obsadil republiku mnohem více, než jakýkoliv český velikán. Ani Smetana, Dvořák, Jirásek, Němcová nebo Masaryk nedostávají v českých městech a obcích, či přírodních rezervacích tolik prostoru jako Jára Cimrman.
Vysílání: 17.6., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 18.6., ČT2., 21.6., ČT2

Stopy Járy Cimrmana (6/6) - Cimrmanova Praha
Jára Cimrman nepozvaný. Tak se jmenuje báseň Zdeňka Svěráka, kterou kolektivně přednesou všichni herci a protagonisté dokumentárního cyklu v Žižkovském Divadle Járy Cimrmana. V cestopisné minisérii putuje Miroslav Táborský s herci slavného divadelního souboru po místech, která jsou spojena s otiskem světem neuznaného génia. Připravil P. Ulrich. Přední čeští cimrmanologové, herci Divadla Járy Cimrmana, se tentokrát vydávají na pouť Prahou. V hlavním městě navštíví řadu míst, která jsou spojena s působením českého velikána. Podívají se třeba do Cimrmanových bahenních lázní, které působí blahodárně na revmatické potíže. Badatelé podotýkají, že Cimrman je známý také svým přínosem v oblasti radioaktivního lázeňství – především svým dobročinným gestem, kdy manželům Curiovým složil ve sklepě na vlastních bedrech 45 puten smolince. O Cimrmanových bahenních lázních si připravil referát mladý cimrmanolog Vojtěch Kotek. Profesor Miloň Čepelka, původním povoláním pedagog, zase zavede diváky do Základní školy Járy Cimrmana v pražských Lysolajích, kde dodnes částečně vyučují podle Cimrmanových metod.
Vysílání: 18.6., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 19.6., ČT2., 21.6., ČT2

Vodňanský & Skoumal – Všechno je proměnlivé
Hravá výpověď o životě a tvorbě populární autorské dvojice, která se výrazně zapsala do české kultury a jejíž zlidovělé dílo zůstává stále živé a inspirativní. Dokument Marka Najbrta je připomínkou nadcházejícího 85. výročí narození spisovatele, herce a písničkáře Jana Vodňanského (2019). Dokumentární film Marka Najbrta vypráví o životě a tvorbě legendární umělecké dvojice tvořené Janem Vodňanským a Petrem Skoumalem. Jejich představení bavila publikum napříč celou republikou od roku 1963 až do začátku 80. let. Největší přízeň publika si dvojice získala na počátku normalizace, kdy její absurdní texty a jinotaje provokovaly kulturní prominenty jako svérázná protiváha oficiální poezie. Dvojice se nicméně rozpadla těsně předtím, než úřady stihly vydat úplný zákaz jejich společného vystupování. „Vzpoura humorem. Humor jako nevinné, a přece ostře svědčící zrcadlo doby“ – tak pojmenovává Pavel Klusák, muzikolog a autor scénáře tohoto dokumentu, svůj klíč k chápání Vodňanského a Skoumala, kteří se dají stejně tak dobře považovat za představitele zakazovaného undergroundu, jako za popkulturní figury.
Ambice filmu přesahují pouhou rekapitulaci zásadních životních zvratů, písní a vtipů; režisér Marek Najbrt si zde současně klade za cíl vytvořit pro diváky představení podobně nápadité a zábavné, jako bývala představení titulní dvojice filmu. Jejich písničky jsou doprovozeny hudebními klipy vtipně sestříhanými z archivních záběrů různých momentů československé reality, z jejichž mísení a kontrapunktů vycházela poetika i absurdní humor Vodňanského a Skoumala. Dojde i na zapojení unikátních archivů a samozřejmě i na řadu známých respondentů – ve filmu vystupuje například Jan Kačer, Jiří Černý, Táňa Fischerová, Jan Hřebejk nebo Jan Burian. Především však tvůrci poskytli příležitost k poslednímu výraznému vystoupení Jana Vodňanského před televizní kamerou.
Vysílání: 17.6., 21.35 hod., ČT art