zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Operní tipy 9. týden

200. výročí narození Bedřicha Smetany

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Super Diva – Norma (6/13)
Catarina Molderová se současnou nejvýznamnější představitelkou této role, bulharskou sopranistkou Soňou Jončevovou, se zamýšlejí nad interpretačními úskalími Belliniho vrcholné belcantistické opery. Operní příběh Normy je zasazen do starověké Gálie, kde Druidové žijí pod římskou nadvládou. Na jeho počátku pronáší druidský kněz Oroveso – který je zároveň otcem nejvyšší kněžky, v tomto případě titulní hrdinky – modlitbu, která by měla přinést odplatu Římanům. Druidové ovšem netuší, že Norma porušila jak slib čistoty panenské kněžky, tak i zradila svůj lid: měla milostný poměr s římským prokonzulem Pollionem – porodila mu dokonce dvě děti. Teď Pollione tajně přichází, ale ne aby navštívil Normu. Nedávno se totiž zamiloval do ještě mladší kněžky Adalgisy. Druidové se shromažďují a Norma prohlásí, že čas k revoltě proti Římanům ještě nedozrál. Modlí se k bohyni měsíce za mír a v duchu slibuje, že bude chránit svého milence před násilím. Když všichni odejdou, zůstává tu sama Adalgisa, aby se setkala s Pollionem. Nemá tušení o jeho bývalém vztahu s Normou, ale je pronásledována pocitem viny kvůli své zakázané lásce. Pollione ji prosí, aby se zřekla svých posvátných slibů a uprchla s ním do Říma. To pochopitlně vzbudí u bývalé milenky obrovskou žárlivost, a dokonce v pomstychvivé zlobě zvažuje, že zabije svoje a Pollionovy děti. To je také základní výchozí bod celé operní zápletky, která skončí smrtí hlavní hrdinky v obětním ohni. Normina poslední prosba směřuje k jejímu otci Orovesovi, aby se postaral o její děti. Pak odchází k hranici společně s Pollionem. O četných úskalích této herecky i pěvecky náročné role hovoří s bulharskou sopranistkou Soňou Jončevovou moderátorka Catarina Molderová.
Vysílání: 26.2., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 28.2., ČT art., 01.3., ČT art

Janáček Brno 2020
O 7. mezinárodním operním a hudebním bienále, které přibližuje život a dílo Leoše Janáčka, hovoří: R. Carsen, P. Sheffield, A. Poláčková, M. Ivanovič, M. Glaser, J. Heřman a další. Režie K. Fuksa. Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2020 se vydal po stopách překotného vývoje v hudbě, který přinesl přelom 19. a 20. století. Během téměř tří týdnů nabídlo brněnské bienále vynikající operní inscenace, koncertní řadu, a především výjimečné umělce, jako jsou Robert Carsen, Jakub Hrůša, Karita Mattila, Pavol Breslik, Pavel Haas Quartet, Bamberští symfonikové, Jan Bartoš a další. Navzdory složité situaci způsobené covidovou epidemií se podařilo zachovat program avizovaný v prosinci 2019 jen s minimem změn. Slavnostní zahájení festivalu patřilo Janáčkově méně často uváděné opeře Osud, jež však představovala na jeho skladatelské cestě výrazný krok v hledání pojetí moderní zpěvohry. Inscenace byla dílem světoznámého kanadského režiséra Roberta Carsena, který ji vytvořil se souborem Janáčkovy opery přímo pro festival v hudebním nastudování šéfdirigenta Marko Ivanoviće. Neuskutečnily se premiéry dvou inscenací, které se měly na festivalu představit. Šlo o produkci Její pastorkyně Divadla Brémy v režii Armina Petrase a produkci Její pastorkyně v režii Clause Gutha připravenou londýnskou Královskou operou Covent Garden. V programu je nahradily inscenace Příhody lišky Bystroušky v režii Lindy Keprtové a v hudebním nastudování Martina Doubravského, kterou na festivalu uvedlo Divadlo F. X. Šaldy Liberec. Londýnskou inscenaci v programu zastoupila úspěšná brněnská inscenace Její pastorkyně v režii Martina Glasera, pod taktovkou šéfdirigenta Marko Ivanoviće a s Karitou Mattilou v roli Kostelničky. Slovenský hvězdný tenorista zas přednesl Janáčkův cyklus Zápisník zmizelého ve scénickém provedení.
Vysílání: 29.2., 02.40 hod., ČT art

Smetana 200
Přímý přenos slavnostního koncertu k 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Na scéně historické budovy Národního divadla se v koncertním programu ze Smetanových oper pod taktovkou R. Jindry, T. Netopila, J. Rožně a R. Štúra představí špičkoví čeští a slovenští pěvci A. Plachetka, E. Urbanová, P. Černoch, P. Bršlík, S. Zámečníková, Š. Pučálková a mnozí další. Režie V. Bělohradský. Dne 2. března 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Pod taktovkou hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry, a dalších tří renomovaných dirigentů – Tomáše Netopila, Rastislava Štúra a Jiřího Rožně, se přeneseme do doby, kdy Bedřich Smetana formoval českou hudební krajinu a operní scénu. Vynikající sólisté z České republiky a Slovenska za doprovodu Orchestru Národního divadla, který patří k nejstarším orchestrům v České republice a jehož kořeny sahají až do období Prozatímního divadla, nás společně se Sborem Národního divadla provedou světem Smetanových skladeb. Bedřich Smetana, významná hudební tvůrčí osobnost, je neodmyslitelně spojen s rozvojem české hudby, opery a Národního divadla. Jako skladatel a první kapelník Prozatímního divadla formoval tehdejší hudební prostředí a operní ansámbl, který se posléze stal základem pro rozšířený soubor působící ve vytoužené reprezentativní budově Národního divadla.
Vysílání: 02.3., 20.00 hod., ČT art

Bedřich Smetana Braniboři v Čechách
První opera Bedřicha Smetany, od jehož narození letos slavíme dvě stě let. V inscenaci Národního divadla v Praze (1985) účinkují: J. Horáček, D. Jedlička, M. Kopp, I. Kusnjer, M. Frydlewicz, N. Šormová, A. Bortlová, D. Drobková a další. Sbor ND, sbormistr M. Malý. Orchestr ND řídí Z. Košler. Divadelní režie L. Štros. Kamera I. Bojanovský. Režie televizního záznamu M. Macků. První Smetanova opera, která jej utvrdila v úsilí vytvořit národní hudebně-dramatické dílo, uvozuje cyklus všech jeho oper, které uvádíme k letošnímu dvousetletému výročí skladatelova narození (2. 3. 1824). Opera Braniboři v Čechách zvítězila v soutěži hraběte Harracha, ale pražští političtí staromilci se ji rozhodli uvést na scénu až po třech letech. Libretista Karel Sabina zasadil její děj do doby dospívání krále Václava II., kdy v zemích koruny české za něho v podstatě vládl braniborský markrabě Ota. V libretu zdůraznil Sabina revoluční myšlenky, zejména důrazný národní tón, odpor k násilí a znechucení nad padoušstvím odpadlíků. Smetana tyto ideje hudebně podtrhl s plnou tvůrčí zaujatostí a novátorstvím, zejména v mohutných sborových scénách. Tato umělecká pravdivost přinesla strhující úspěch díla již při premiéře 5. 1. 1866 v Prozatímním divadle. Část konzervativní kritiky se ale postavila proti skladatelským novotám, neboť – jak napsal Jan Neruda: "Ta hudba nemůže a nesmí za nic stát, za prvé: není tam nic do skoku, za druhé: je to hudba pokroku, za třetí: Smetana je demokrat a skoro z každé jeho árie se šklebí demokracie!". Záznam představení Braniborů z Národního divadla v Praze z roku 1985 dokazuje nezastupitelné místo této opery na naší první scéně.
Vysílání: 03.3., 20.20 hod., ČT art

26.2.2024 15:02:42 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Z éteru

Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek


Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Turbodechovka Fanfare Ciocărlia roztančí Flédu

Fanfare Ciocărlia

Fanfare Ciocărlia, jedna z nejproslulejších balkánských dechovek, představí 12. května v premiéře na Flédě svo celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Pavel Soukup získává Cenu za mimořádný přínos

Pavel Soukup

Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 získává Pavel Soukup. Český herec m celý článek

další články...