Scéna.cz 

Rok české hudby - Smetana 200

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta
Nejpopulárnější česká komická opera na libreto Karla Sabiny k 200. výročí narození Bedřicha Smetany. V aktuální inscenaci Národního divadla účinkují: K. Kněžíková, R. Samek, D. Součková, J. Moravec, J. Sulženko a další, dirigent J. Kyzlink, Orchestr a Sbor Národního divadla. Divadelní a televizní režie A. Nellis. Již více než 150 let vévodí Prodaná nevěsta české opeře. Nikomu jinému, ani Smetanovi samotnému, se nepodařilo překonat její popularitu, která se za ta léta dostala takříkajíc do naší národní DNA. Na dobu, v níž vznikala, tedy 60. léta 19. století, však byla Prodanka vlastně dosti drzým experimentem – Bedřich Smetana s libretistou Karlem Sabinou se mistrně vysmáli všem, kdo si „národní operu“ představovali jako idylický obrázek z českého venkova, kde vládnou samé národní ctnosti. Prodaná nevěsta je mnohem více humoristickou operou než operou „národní“. Jenže její humor je přesně ten, který Češi tolik milují, a tak se Smetanova opera, plná ironie, kousavého, občas až cynického vtipu, ale ovšem také něhy a obyčejné radosti ze života, nakonec přece jen stala operou národní v tom nejlepším slova smyslu.
Prodanka byla v Národním divadle nastudována v mnoha podobách a nikdy neopustila jeho stálý repertoár. V pořadí již jedenadvacátou inscenaci vytvořila filmová a divadelní režisérka Alice Nellis. V jejím podání si Prodaná nevěsta tentokrát nedělá legraci jen z pradávných českých vesničanů, ale i z těch, kteří se již po generace stále znovu a znovu snaží najít klíč, jak tuto českou operu oper inscenovat – z operních tvůrců samotných. A tak se v nové Prodané nevěstě vypráví nejen příběh o Mařence, Jeníkovi, Vaškovi a Kecalovi, ale také o tom, „jak se dělá opera“ – totiž jak se postupně zkouší a získává svou divadelní podobu, jak se režisér snaží udělat operu „moderně“ a druzí o to nestojí, co všechno se při zkouškách může stát a jak Prodanka nakonec najde tu svou správnou podobu – hodně veselou, ale také dojemnou a krásnou na pohled!
Vysílání: 04.3., 20.15 hod., ČT art

Dalibor
Příběh msty, lásky a statečnosti ve filmovém zpracování opery Bedřicha Smetany, od jehož narození v těchto dnech uplynulo 200 let. Český film (1956). Hrají a zpívají: K. Fiala/B. Blachut, V. Heroldová/M. Šubrtová, P. Kočí/R. Asmus, J. Celerin/Z. Kroupa, J. Roušar/I. Žídek, J. Rybářová/L. Domanínská, V. Bednář a další. Scénář V. Krška a J. Beránek. Kamera F. Pečenka. Režie V. Krška. Mistr poetického filmu Václav Krška se po druhé světové válce věnoval životopisným filmům: mj. Posel úsvitu o vynálezci Josefu Brožkovi, Mikoláš Aleš, Mladá léta o Aloisi Jiráskovi a Z mého života, jehož hrdinou byl český skladatel Bedřich Smetana a v němž se objevily působivě inscenované operní scény. Zkušenosti z natáčení využil tvůrce ve svém následujícím filmu, jímž se stala adaptace známé Smetanovy opery Dalibor. Příběh o hrdinském rytíři Daliborovi, jenž chce pomstít smrt svého přítele, ale je poražen v nerovném boji s královským vojskem, se odehrává na konci patnáctého století. Václav Krška v něm prokázal odvahu, invenci a velký cit pro filmové inscenování hudebně-dramatického díla. Do titulní role obsadil Karla Fialu, jemuž ovšem propůjčil hlas operní pěvec Beno Blachut. Výpravné scény se natáčely na hradě Křivoklát, podstatná část filmu však vznikla mimo reály: stavbu tvrze postavil architekt Bohuslav Kulič za pozemkem Filmového studia Barrandov, Vladislavský sál vznikl ve filmovém ateliéru.
Vysílání: 05.3., 20.15 hod., ČT art

Bedřich Smetana: Libuše
Gabriela Beňačková-Čápová v titulní roli slavnostní zpěvohry o třech jednáních na libreto A. Wenziga v představení Národního divadla v Praze, které uvádíme v rámci oslav dvě stě let od narození skladatele (1983). Pod taktovkou Z. Košlera dále účinkují: V. Zítek, E. Děpoltová, V. Soukupová, A. Švorc, L. M. Vodička a další. Divadelní režie K. Jernek. Kamera I. Bojanovský. Televizní režie M. Macků. Libuše je slavnostní zpěvohra o třech jednáních českého skladatele Bedřicha Smetany z roku 1872. Poprvé byla uvedena v Národním divadle v Praze 11. 6. 1881. Jednotlivá dějství mají názvy Libušin soud, Libušin sňatek a Libušino proroctví. Autorem libreta je Josef Wenzig (také autor textu k Daliborovi), který jej napsal německy. Do češtiny ho přebásnil Ervín Špindler, protože Smetana odmítl komponovat na německý text. Námětem k jejímu ději se stala legenda o kněžně Libuši, připomínaná již v Kosmově kronice, ale přejatá hlavně ze zpracování v Rukopisu zelenohorském.
Závěrečné Libušino proroctví je část, kterou Wenzig zpracoval nejoriginálněji. Zdůraznil kapitoly české historie, jež považoval sám za nejcennější – včetně nehistorické a smyšlené postavy Jaroslava ze Šternberka, moravského obránce českých zemí před náporem Mongolů z východu a zdůraznění významu husitů a českého krále Jiřího z Poděbrad. Televize zachytila představení z 18. listopadu 1983, kdy po rozsáhlé rekonstrukci naší první scény byla historická budova Národního divadla znovu otevřena české veřejnosti. Titulní postavu zpívala skvěle disponovaná Gabriela Beňačková, jejíž světová kariéra v té době vrcholila.
Vysílání: 06.3., 20.15 hod., ČT art

Dvě vdovy
Televizní inscenace komické opery B. Smetany, jehož 200. výročí narození si připomínáme, o bezstarostné Karolině a smutné Anežce podle libreta E. F. Züngla (1978). Zpívají a hrají: A. Žaloudková, M. Turňová, M. Švejda, J. Kyzlink, J. Stupárková – J. Heidingerová a J. Ábel. Kamera J. Plesník. Scénář a režie I. Hylas. Komická opera Bedřicha Smetany na libreto Emanuela Františka Züngela měla premiéru v roce 1874. Hlavními hrdinkami jsou sestřenice Karolina a Anežka, obě vdovy, které spolu žijí na vesnickém statku. Karolina je veselá a bezstarostná, zatímco Anežka si myslí, že jako vdova musí do smrti jen truchlit. Jednou hajný přivede na statek pytláka, který prý dělal škodu v lese. Ve skutečnosti je to Anežčin dávný ctitel Ladislav, který se vydává za pytláka, aby se dostal do její blízkosti. Karolina se rozhodne, že dá oba dohromady, a Anežku tak konečně zbaví jejího vdovského smutku...
Vysílání: 07.3., 20.15 hod., ČT art

Bedřich Smetana Tajemství
V rámci oslav dvousetletého výročí narození skladatele uvádíme inscenaci komické opery na libreto Elišky Krásnohorské z nádvoří zámku v Litomyšli (2006). Hrají a zpívají: M. Podskalský, R. Janál, K. Jalovcová, M. Haan, P. Černoch, L. Vele, J. Březina, I. Kusnjer a další. Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla, dirigent Z. Müller. Divadelní a televizní režie J. Nekvasil. Předposlední Smetanova opera měla premiéru 18. září 1878 v Novém českém divadle. V samotném Národním divadle se ve dvacátém století inscenovala například od roku 1980, respektive 1983. Pro nastudování v novém tisíciletí v roce 2007 na ll. nádvoří zámku v Litomyšli, které zachytila Česká televize, je charakteristická jednak oproštěná scéna s nápaditou neónovou siluetou Bezdězu, a také to, že až na dvě výjimky všichni pěvci vystoupili ve svých rolích poprvé. V roli Víta vynikl tenorista Pavel Černoch, který měl v té době svou světovou kariéru ještě před sebou.
Tajemství je už od dob svého vzniku považováno za nejdokonalejší a nejzralejší Smetanovu operu. A už předehra je pozoruhodně prokomponovaným a skvěle vystavěným mistrovským dílem. Po této úspěšné premiéře v Litomyšli se představení stalo součástí repertoáru Národního divadla.
Vysílání: 09.3., 20.15 hod., ČT art

Bedřich Smetana Čertova stěna
Televizní, filmové ztvárnění opery Bedřicha Smetany na libreto E. Krásnohorské. Poslední operu skladatele uvádíme u příležitosti výročí dvě stě let od jeho narození (1973). Zpívají a hrají: J. Jindrák-A. Julínek, J. Bajer-O. Kaiser, B. Blachut, J. Smítková-H. Packertová, M. Švejda-R. Gabzdyl, M. Boháčová-V. Švarcová, K. Hanuš-P. Kočí, Z. Kroupa-J. Mikulín a další. Orchestr ND řídí dirigent F. Vajnar. Kühnův smíšený sbor, sbormistr P. Kühn. Kamera J. Vojta. Scénář a režie Z. Kubeček. Cyklus uvádění Smetanových oper k dvousetletému výročí narození skladatele na České televizi zakončíme jeho posledním dílem. Svou poslední operu komponoval Bedřich Smetana v době těžkých depresí a nemoci, v podstatě osamělý, v Jabkenicích. Původní libreto romantické pohádky Elišky Krásnohorské přetvářel a dokončil je v souladu s vlastními pocity. Tíha rozpolcení osobnosti – ďábla a mnicha – se dotýkala jeho samého. Stejně tak mu byla blízká melancholie Vokova, zrazeného životem, či vášnivá touha Jarkova. Tíhu svého osudu i smíření s ním vtělil do díla, které se stalo nejen oslavou největšího citu – lásky, ale i novým kompozičním počinem, který v mnohém předběhl svou dobu. Čertova stěna je opera moderní, její hudba již patří do 20. století. O to hůře na skladatele zapůsobilo nedbalé nastudování v Novém českém divadle jeho prvního provedení 29. 10. 1882, které způsobilo, že obecenstvo této opeře neporozumělo a přijalo ji chladně. Již desítky let však Čertova stěna patří k ozdobám repertoáru našich předních operních scén, a působí jako vzácný šperk ve Smetanově operním odkazu. Režiséra Zdeňka Kubečka toto dílo inspirovalo před více než padesáti lety k vytvoření působivého dramatického filmového obrazu. Filmově atraktivně zpracovaná opera v plenéru (např. kostýmy vytvořil T. Pištěk) je podle dobového úzu zpívaná operními pěvci mimo obraz, v obraze pak jejich role znázorňují povětšinou herci, s výjimkou B. Blachuta, který roli Michálka i ztvárňuje.
Vysílání: 10.3., 20.15 hod., ČT art

Bedřich Smetana Hubička
Televizní inscenace opery, kterou uvádíme u příležitosti dvousetletého výročí narození skladatele Bedřicha Smetany (1976). Účinkují: M. Machotková, I. Žídek, J. Horáček, J. Souček, V. Soukupová, S. Procházková, D. Jedlička, N. Šormová a L. Havlák. Nahrál Symfonický orchestr Čs. rozhlasu v Praze, dirigent F. Vajnar, dále účinkuje Pěvecký sbor Čs. rozhlasu v Praze a sbor opery Národního divadla v Praze, sbormistr M. Malý. Kamera V. Tůma. Scénář a režie K. Jernek. 7. listopadu 1876 bylo hlediště Prozatímního divadla napjato na nejvyšší míru – očekávala se premiéra nové opery, kterou Bedřich Smetana zkomponoval po svém ohluchnutí. Libretistka Eliška Krásnohorská, ani Karolina Světlá, jejíž povídku si skladatel vybral ke zhudebnění, nechtěly nic prozradit. O to větší zadostiučinění musel autor pocítit, když mu na závěr jásající obecenstvo mávalo šátky, potlesk a ovace nebraly konce. Hubička se stala po Prodané nevěstě Smetanovou nejžádanější operou. Kdo by také odolal již zlidovělým ukolébavkám jako jsou Hajej, můj andílku nebo Letěla bělounká holubička, árii Hlásej, skřivánku či hudebnímu vtipu i poezii lásky Vendulky a Lukáše?
Televizní inscenace oblíbené opery z roku 1976 vznikla k jejímu stoletému výročí a zachytila pěvce Národního divadla v jejich skvělé formě, v roli Vendulky uvidíme a uslyšíme Marcelu Machotkovou, Lukáše ztělesnil Ivo Žídek, otce Palouckého Jaroslav Horáček, Tomeše Jaroslav Souček a další.
Vysílání: 08.3., 20.15 hod., ČT art