Scéna.cz 

Výtvarné tipy 9. týden

Deset století architektury: Nové Město pražské
Osmého března 1348 vydal Karel IV. zakládací listinu Nového Města pražského. O urbanisticky smělé pražské historické čtvrti v dokumentu S. Radun (1998). V roce 1348 založil Karel IV. v Praze zcela nové město, které mělo navazovat na tři předchozí – Staré, Menší a Hradčany. Celkovou rozlohou 360 ha se tak Praha stala třetím největším říšským městem. V sedmdesátých letech 14. století měla kolem 70 000 obyvatel. Nové Město citlivě navazovalo na Staré Město a vyplnilo území mezi dvěma královskými hrady – historickým Vyšehradem a Hradem svatého Václava. Hranice mezi oběma městy probíhaly v místě dnešní Národní třídy, ulice 28. října, Na příkopě a Revoluční třídy. Obyvatelé Nového Města dostali sice parcely zdarma, ale museli si do osmnácti měsíců vybudovat dům z kamene nebo cihel. Také sem byla přestěhována všechna hlučná či jinak rušivá řemesla. Budova nové radnice vyrostla na Dobytčím trhu až koncem 14. století. Městský půdorys byl uspořádán do tří hlavních částí. Páteří střední části se stal Koňský trh, jižní části vévodil prostor Dobytčího trhu. Třetím hlavním těžištěm byl Senný trh. Hradby Nového Města byly postaveny v době 1348–1350 a vedly od Vyšehradu na Karlov a odtud na sever k vltavským ostrovům. Když byla hotova zástavba kolem tržišť a hlavních komunikací, přistoupilo se k rozdělení na farní obvody kolem nově vybudovaných kostelů svatého Štěpána a svatého Jindřicha. Karel IV. také založil několik klášterů – karmelitánský u Panny Marie Sněžné, benediktinský Na Slovanech, augustiniánský na Karlově a další. Duchovním centrem Nového Města byla kaple Božího těla na dobytčím trhu, kde se od roku 1354 jednou ročně veřejně vystavovaly říšské klenoty a vzácné relikvie.
Vysílání: 27.2., 11.10 hod., ČT2

Benátky a umění (1/3)
Soukromá návštěva dóžecího paláce Mocenigo. Německý triptych dokumentů. Velký kanál, hlavní dopravní tepna v Benátkách. Každý, kdo proplouvá kolem nádherných fasád, je uchvácen přemírou krásy a nejspíš ho napadne: kdo asi žije za zdmi těchto paláců? A jaké poklady a příběhy skrývají? Ve třídílném cyklu dokumentů máte šanci zažít Benátky, jak je většina lidí nezná. Mezi mostem Rialto a náměstím svatého Marka zaujme svými modrými markýzami palác Mocenigo Casa Nuova ze šestnáctého století, jeden z dóžecích paláců rodiny Mocenigo. Dnes patří Francesce Bortolottové Possatiové, jedné z nejvlivnějších žen v Benátkách. Rodilá Benátčanka osobně považuje Benátky za ideální město. "Jen by měly být lépe chráněny před turisty," podotýká. Tajemné Benátky žijí z minulosti. Ale jaká je čeká budoucnost?
Vysílání: 01.3., 15.15 hod., ČT2
Opakování: 02.3., ČT2., 06.3., ČT2

Průzkum umění (5/5)
Muzeum v Limoges: Maurice Denis a Pierre Courtois. Procesí věřících vedená andělem, dílo křesťanského, přitom navýsost moderního umělce. Maurice Denis sklidil kritiku ze strany církve, byl příliš novátorský. Vytvořil pozoruhodný cyklus obrazů. V té době zuřila První světová válka; přitom jeho dílo vyzařuje mír a něhu. Dozvíte se podivuhodný příběh tajemného díla, původně určeného pro kapli. Dlouho pobývalo v domě jednoho z nejvýznamnějších mecenášů své doby. Jen tak tak uniklo zkáze. Nakonec se cyklus podařilo zachránit. Hrozilo mu zničení – mohlo zmizet nebo skončit rozřezané na kousky. Cyklus obrazů "Blahoslavenství" objevili filmaři v Muzeu výtvarných umění v Limoges. Je to osm obrazů a vyhradili jim bývalou kapli biskupského paláce. Každý z obrazů ilustruje jeden verš z evangelia, pocházející z Kázání na hoře. V městském muzeu glazury a emailů v Limoges se nachází největší email, jaký kdy byl realizován v jednom kusu a jehož autorem je umělec, o němž donedávna prakticky nikdo nevěděl: Pierre Courtois. Jak mohl emailér v šestnáctém století vytvořit tak rozměrné dílo? Emailová deska představuje vatikánské sousoší. Jak je mohl použít jako model emailér, žijící ve střední Francii? Deska z muzea v Limoges je skutečným setkáním antiky s renesancí.
Vysílání: 02.3., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 03.3., ČT art

Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka II.
Vyprávění významného kunsthistorika o malíři a rytci Maxu Švabinském (2010). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Max Švabinský (1873–1962), rodák z Kroměříže, patří k nejvýznamnějším českým malířům 20. století a je jedním ze zakladatelů našeho moderního výtvarného umění. Byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Jeho dílo zahrnuje olejomalby, akvarely, kresby, litografie, mozaiky i skleněné vitráže. Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českých umělců v celé Evropě.
Vysílání: 02.3., 23.55 hod., ČT art
Opakování: 05.3., ČT art., 06.3., ČT art