Scéna.cz 

GVUO představuje fenomén skrývání identity v současné malbě

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, představuje fenomén beztvářné malby na příkladu osmnácti současných českých malířů narozených v letech 1970 až 1990. Výstava Bez tváře v Domě umění v Ostravě k vidění až do 8. září 2024. ,,V současné době je důležité v galeriích vystavovat mladou generaci a prezentovat médium malby. Jsem moc rád, že Moravskoslezský kraj je na výstavě Bez tváře zastoupen hned šesti umělci. Václav Buchtelík, Jiří Kuděla, Pavla Malinová, Jiří Marek, Barbora Mikudová a Jan Vytiska odtud buď pocházejí, nebo studovali na Fakultě umění Ostravské univerzity, anebo zde dlouhodobě žijí a působí. Tematický výtvarný projekt shrnuje také publikace, kterou napsal kurátor výstavy Jaroslav Michna. S jeho komentářem se můžete projít výstavou ve čtvrtek 5. září,” řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.

Výstavní projekt Bez tváře představuje fenomén nezobrazování, deformování, skrývání nebo nahrazování lidské tváře na třech desítkách obrazů a soch z let 2006 až 2024 osmnácti současných českých malířů a malířek, narozených v rozmezí 70. až 90. let 20. století. Tato umělecká generace žije ve světě, v němž se krásná tvář stala nástrojem reklamy a někdy i virtuální lži. ,,Nezobrazivé či beztvářné tendence malířů můžeme číst jako odmítnutí všudypřítomné kontaminace dokonalých tváří, jejichž pravá identita je skryta za maskou účelnosti, doplnil kurátor Jaroslav Michna a podotkl, že jedno umělecké dílo pochází ze sbírky GVUO a ostatní na výstavu zapůjčili vystavující autoři, Sbírka Adély Babanové, Nadační fond 8smička a Sbírka Pekelné sáně, Kroměříž.

DEKAPITACE, DEFORMACE A DEKONSTRUKCE LIDSKÉ TVÁŘE

Tvář je v uměleckých dílech vybraných malířů pojata mnoha různými způsoby. S tendencí minimalizovat, nebo odstranit hlavovou partii pracuje například Samuel Kollárik. Malířka Barbora Mikudová skrývá hlavu pod kapucí nebo za zdí. Malíř Jiří Kuděla ji nahrazuje jiným objektem. Tomáš Tichý deformuje obličejové partie, které pak ve výsledku působí jako chyby softwaru. Adéla Janská pracuje s plastovými maskami. V tvorbě Dalibora Davida a Davida Jedličky je patrné krytí a Aleš Brázdil využívá maskování. Jakub Čuška a Václav Buchtelík pracují s konturovými obrysy hlav, které vyplňují neurčitým obsahem.
Postupy Jakuba Janovského reagují na nadužívání obličeje, jako je tomu v případě kartiček městské hromadné dopravy. Daniel Pitín občas nahrazuje tvář jiným materiálem, nejčastěji papírem. Jiří Marek maluje surreálné obrazové kompozice, v nichž beztvářná figura sehrává důležitou roli. Výrazný zásah do hlavové partie můžeme vidět také u Josefa Bolfa, Adama Štecha a Jana Vytisky. Do širšího okruhu beztvářných malířů lze zahrnout i Zbyňka Sedleckého anebo Pavlu Malinovou, v jejíž malbách lidský obličej nabývá animálních a florálních tvarů.

,,Je zřejmé, že zásahy do hlavové partie jsou v současné české figurální malbě častým jevem. Tvářně deformistické pojetí figury můžeme objevit v průběhu celého 20. století, přičemž tyto tendence měly pokaždé jiná východiska. Povětšinou však převažuje manipulace tváře v rámci celé figury. U sledovaných malířů je novým a zřetelně rozpoznatelným znakem koncepční řešení hlavové partie vydělené od zbytku těla. Ve většině případů dochází ne k deformaci, nýbrž k úplné absenci tváře nebo hlavové partie. Absence obličeje je ve výstavě postavena proti všudypřítomnému kultu mladé tváře, který zbytněle bují ve veřejném prostoru, reklamě i na sociálních sítích,“ uzavřel Michna.

V GVUO si nyní můžete prohlédnout rovněž výstavy VIKTOR FREŠO / Future Memories, komorní výstavu JITKA VÁLOVÁ / Na motivy Leoše Janáčka a Výstavu jednoho díla ze sbírek GVUO. Dvacáté šesté dílo, malbu Večer Jana Kotíka, vybral herec Josef Trojan. Dům umění, GVUO je otevřen úterý až neděle 10 až 18 hodin. Vstupné na výstavu činí 60 korun plné a 30 korun zlevněné. V pátek a pro seniory je vstup volný.