Scéna.cz 

Výtvarné tipy 50. týden

Starobylé stavby II: Tádž Mahal
Je symbolem dokonalosti. Jedinečné mauzoleum je výrazem nesmrtelné lásky mughalského císaře k zesnulé manželce a dnes se řadí k sedmi divům novodobého světa. Francouzský dokument. Tádž Mahal dnes patří mezi deset nejnavštěvovanějších památek na světě a ročně sem zavítá téměř sedm milionů návštěvníků. Pouhých osmnáct let trvala stavba tohoto mimořádného mauzolea určeného pro milovanou manželku mughalského císaře Šáhdžahána Mumtáz Mahal. To je však pouze srdcem mnohem rozsáhlejšího komplexu sahajícího pravděpodobně až na druhý břeh řeky Jamuny. Díky zkoumání ze satelitního měřítka i zásluhou analýzy na molekulární úrovni mohou vědci nyní monument prozkoumat do nejmenších detailů.
Vysílání: 10.12., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 11.12., ČT2., 16.12., ČT2

Příběhy domů: Art centrum nad řekou
Bývalý měšťanský pivovar představuje skvosty moderního umění (2011). Režie P. Lokaj. Soubor domů v Široké ulici v historickém centru Českého Krumlova se postupně mění ve výstavní prostory art centra, které v názvu nese jméno Egona Schieleho. Tento rakouský malíř a kreslíř v rodném městě své matky často pobýval a kreslil. Trojice zakladatelů tuto skutečnost připomněla a vybudovala výtvarné centrum, které kromě Schieleho života a prací představuje také další autory prostřednictvím děl, vznikajících zčásti i ve zdejších ateliérech.
Vysílání: 12.12., 16.45 hod., ČT2
Opakování: 13.12., ČT2., 14.12., ČT2., 15.12., ČT2

Starobylé stavby II: Louvre
V srdci Paříže najdeme palác, jenž je domovem největšího muzea na světě. Vůbec prvním uměleckým dílem, které zde spatříme, je architektonický komplex samotný. Francouzský dokument. Louvre je se svým obrovským areálem o rozloze asi 243 tisíc metrů čtverečních největším architektonickým komplexem ve Francii. Od svého vzniku prošel palác výjimečnými inovacemi. Díky využití satelitů i zkoumání materiálů v molekulárním měřítku mohou nyní vědci odhalit největší tajemství Louvru. Jaké stavební techniky skrývají zdi paláce? S jakými nesnázemi se museli stavitelé v průběhu staletí vyrovnávat? A jak naplánovali novodobí architekti rozšíření prostor, které již nestačí enormnímu zájmu veřejnosti a počtu uložených uměleckých děl?
Vysílání: 14.12., 15.15 hod., ČT2
Opakování: 16.12., ČT2., 20.12., ČT2

Za závěsem: Vermeerovo tajemství
Překvapivý objev spodní vrstvy slavného Vermeerova obrazu Dívka čtoucí dopis v drážďanské Galerii starých mistrů. Německý dokument. Obrazy Jana Vermeera fascinují po staletí. Objev spodní vrstvy Vermeerova díla Dívka čtoucí dopis, jejíž možnou existenci naznačil již dřívější rentgenový snímek z roku 1979, rozvířil diskuse při celkové restauraci plátna v roce 2017. Kunsthistorici spolu s restaurátory byli nuceni řešit dilema, zda dílo ponechat v podobě, kterou jsme tak dobře znali a která vešla do kulturního povědomí, anebo je nyní vystavit v nově objevené podobě, jak je autor zamýšlel – jinak, než jsme se doposud domnívali. To, co začalo jako běžné restaurování, se stalo radikální proměnou ikonického obrazu.
Vysílání: 09.12., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 14.12., ČT art., 15.12., ČT art

Petr Brandl – barokní rebel
Dokument o díle a životě geniálního malíře a bouřliváka, který je spolu se sochařem Braunem a architektem Santinim symbolem barokního umění v Čechách. Režie A. Kisil. Nejlépe placený malíř své doby, který ovšem zemřel v úplné chudobě a po němž zůstalo mnoho dluhů. Velký gurmán, milovník vína, elegán v oblékání, přesto fascinující člověk, stejně jako jeho dílo. Jeho obrazy, to je neskutečná energie, z níž vychází bohatá škála emocí, kterou byl schopen tento umělec zachytit. Brandl svým životním příběhem a osobní revoltou náleží k typu velké umělecké osobnosti. V lecčems ne nepodobný Rembrandtovi van Rijn. Oba malíře váže osobitý malířský styl, talent, odvaha překračovat osvědčené konvence a také pohnutý osobní život. Znalci Brandlova díla ho nazývají „malířem světla“, protože u nikoho v době baroka nenalezneme tak citlivou a promyšlenou práci se světlem, naplňujícím malby mystickým, dramatickým a duchovním výrazem. Velký dokument o životě a díle geniálního umělce a bouřliváka, doplněný hranými situacemi z životopisné inscenace Geisslers Hofcomoedianten, Tři ženy a zamilovaný lovec. Režie Aleš Kisil.
Vysílání: 10.12., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 14.12., ČT art

Na plovárně se Stanislavem Kolíbalem
Rozhovor Marka Ebena s významným českým sochařem, malířem a scénografem, který v těchto dnech oslavuje 100 let (2020). Režie J. Hojtaš. Český sochař, malíř, scénograf, ilustrátor a pedagog Stanislav Kolíbal se narodil 11. prosince 1925 v Orlové. Vystudoval VŠUP v Praze a scénografii na pražské DAMU. Tam také od roku 1959 působil jako pedagog. V letech 1960–1970 byl členem a spoluzakladatelem umělecké skupiny UB 12. Začínal jako malíř, ilustrátor, typograf a scénograf. Mezi lety 1990–1993 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru socha, instalace. Stanislav Kolíbal patří mezi významné představitele českého konceptuálního umění a geometrické abstrakce. Mezi jeho monumentální díla patří trojrozměrné objekty a prostorové kompozice ze sádry, kovu nebo dřeva, například reliéfní zeď Československého velvyslanectví v Londýně a Pankrácké předmostí nuselského mostu. Jeho práce jsou umístěny ve světových muzeích a galeriích, včetně pařížského Louvru a Centre Pompidou, Metropolitního muzea a Brooklynského muzea v New Yorku, Mumoku ve Vídni, Muzeí v Bochumi, Grenoblu, Poitiers, Torontu, Budapešti nebo Lodži. V roce 2005 převzal od prezidenta Václava Klause státní vyznamenání medaile Za zásluhy.
Vysílání: 10.12., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 14.12., ČT2

Stanislav Kolíbal
Portrét klíčového představitele českého a světového umění posledních několika desetiletí, který dokázal vdechnout geometrii emoce a zítra oslaví 100. narozeniny (2015). Scénář a režie L. Klímová. Dokumentární medailon prostřednictvím vzpomínek i archivních materiálů zachycuje zcela svébytný tvůrčí vývoj výtvarníka Stanislava Kolíbala (*11. 12. 1925) a mezníky, které jeho dílo ovlivnily. Režisérka Lucie Klímová představuje šíři uměleckého záběru na místech jeho realizací a nedávných výstav, ale také v jeho bytě. Jsou zde mimo jiné zachyceny unikátní artefakty z Kolíbalova dětství a dospívání, ze kterých je zřejmý raný talent a cit pro dílo. Politická situace a její proměny ale do velké míry ovlivnily možnosti Kolíbalova uplatnění v počátcích jeho umělecké kariéry. Sledujeme jeho cestu od studia grafiky přes scénografii až ke konceptuální tvorbě. Jeho světovou proslulost odstartovala v roce 1967 výstava Sculpture of Twenty Nations v Guggenheimově muzeu v New Yorku a od té doby jsou Kolíbalova díla pravidelně vystavována ve významných galeriích po celém světě. Přítomnost Stanislava Kolíbala ve veřejném prostoru zachycuje film prostřednictvím jeho rozměrných plastik, především díky opěrné zdi Nuselského mostu z roku 1968, která ve filmu prochází dlouho potřebnou rekonstrukcí.
Vysílání: 10.12., 21.35 hod., ČT art