Scéna.cz 

Filmové tipy 17. týden

Královna
Osm dní, které otřásly monarchií. Oscarová Helen Mirrenová v titulní roli britského filmu, nabízejícího fascinující pohled do zákulisí britské moci po tragické smrti princezny Diany. Film vysíláme k zítřejšímu 100. výročí narození Alžběty II. (2005). Dále hrají: M. Sheen, J. Cromwell, H. McCroryová, A. Jennings, R. Allam, M. Bazeley a další. Režie Stephen Frears. Komorní drama uznávaného režiséra Stephena Frearse vypráví o těžkých chvílích britské královny Alžběty II., které následovaly po tragické smrti lidmi zbožňované princezny Diany. V době, kdy do křesla ministerského předsedy po drtivém volebním vítězství usedl Tony Blair, svádí panovnice souboj s veřejným míněním, sílou tradic a zejména sama se sebou. Zatímco dvůr považuje událost za ryze soukromou záležitost, veřejné mínění podněcované médii požaduje okázalé truchlení a neméně okázalý pohřeb. A ctižádostivý předseda vlády se snaží královnu, trávící čas na soukromém sídle ve Skotsku, přimět ke změně stanoviska. Režisér Stephen Frears společně se svým scenáristou Peterem Morganem čerpali z nejrůznějších zdrojů, včetně informací z nejbližších kruhů panovnice i premiéra. Pronikli tak do dvou zcela odlišných světů: konzervativního a upjatého prostředí dvora a nekonformního rodinného i pracovního zázemí nejmladšího britského ministerského předsedy, odhodlaného k radikální modernizaci systému. Popsali jak narůstající pochyby o vlastním přesvědčení na straně královny, tak nečekaný respekt, který si s postupem času dokázala u premiéra získat. Mnohavrstevnatý snímek, jehož nedílnou součástí jsou účelně využívané archivní materiály především z televizního zpravodajství, tak na pozadí reálných historických událostí nabízí také úvahu o samotné podstatě královského majestátu a jeho smyslu, o tradici a modernizaci, odpovědnosti a populismu. Vedle precizní režie a propracovaného scénáře film stojí na excelentních hereckých výkonech, jimž vévodí nepřehlédnutelná Helen Mirrenová. Za své dokonalé ztvárnění nepřístupné královniny osobnosti získala řadu ocenění, včetně prestižní ceny Britské filmové a televizní akademie (BAFTA), Zlatého Glóbu a především Oscara.
Vysílání: 20.4., 21.50 hod., ČT2

Paris a Helena
Kvůli jejich lásce vyplulo tisíc lodí... Americký koprodukční velkofilm na motivy Homérského mýtu o trójské válce (1956). Hrají: R. Podesta, J. Sernas, C. Hardwicke, S. Baker, N. MacGinnis, B. Bardotová, R. Douglas, H. Andrews a další. Režie Robert Wise. Trójský princ Paris se vydává přes moře do řecké Sparty vyjednat mírové podmínky mezi Řeky a Trójany. Během plavby jej zastihne bouře a ztroskotá na řeckém pobřeží, kde jej nalezne samotná spartská královna Helena, do níž se zamiluje na první pohled. Sám se poté vydává do paláce mezi rozhádané krále z celého Řecka, kteří ještě krátce před jeho příchodem debatovali o útoku na Tróju. Spartský král Meneláos nechá ze žárlivosti prince uvěznit, ale Helena mu pomůže utéct, a nakonec s ním sama prchá do Tróje. Tímto získá mykénský král Agamemnón, bratr Meneláa, tolik kýženou záminku, aby sjednotil řecké krále a společně zaútočili na Tróju pod jeho velením. Ve snímku režiséra Roberta Wise z roku 1956 s širokým mezinárodním obsazením, jemuž vévodil pár Parida a Heleny v podání francouzského herce Jacquesa (Jack) Sernase a italské herečky Rossany Podestaové, se v menší roli Helenině služebné Andraste objevila tehdy vycházející francouzská hvězda Bridgitte Bardotová, která vůbec poprvé natáčela mimo Francii. Její průlomový film ...a Bůh stvořil ženu, který z ní měl mezinárodní hvězdu teprve učinit, se do francouzských kin dostal až na konci roku 1956, do zbytku světa pak v roce 1957.
Vysílání: 24.4., 23.10 hod., ČT2

Čingischán
Pohnuté osudy slavného mongolského dobyvatele. Omar Sharif v titulní roli amerického dobrodružného filmu (1965). Dále hrají: F. Dorléacová, S. Boyd, J. Mason, E. Wallach, Y. Mitchellová, R. Morley, M. Hordern, W. Strode, K. Cope a další. Režie Henry Levin. O životě známého mongolského dobyvatele Čingischána (cca 1165–1227) toho dnes příliš nevíme. Není známo, kdy se přesně narodil a i okolnosti jeho smrti jsou zahaleny tajemstvím. Jisté je, že se mu podařilo sjednotit do té doby roztříštěné mongolské kmeny a v dobách jeho největší slávy ve dvacátých letech třináctého století jeho říše sahala od severní Číny až po Turkestán. Jeho osudy samozřejmě neušly pozornosti filmařů, a tak vznikly snímky jako Zlatá horda (1951), Mongolové (1961) či Dobyvatel (1956), v němž titulní roli ztělesnil poněkud překvapivě John Wayne. Nejznámější je asi americko–německá verze, nazvaná prostě Čingischán, kterou v roce 1965 natočil hollywoodský veterán Henry Levin (1909–1980) a která se nedlouho po svém vzniku hrála se značným úspěchem i v našich kinech. Byla natočena v tehdy populárních jugoslávských exteriérech (znalci Vinnetoua tu nepochybně poznají některé lokality) s mezinárodním hereckým obsazením. Titulní úlohu vytvořil egyptský herec Omar Sharif (který se vzápětí proslavil jako Doktor Živago), jeho úhlavního nepřítele Džamuchu anglický specialista na padouchy Stephen Boyd (známý jako Messala z Ben Hura) a princeznu Bortei francouzská herečka Francoise Dorléacová (starší sestra Catherine Deneuveové), jejíž slibně se rozvíjející kariéru ukončila v roce 1967 tragická autonehoda. I ve vedlejších rolích se objevují známí angličtí a američtí herci – James Mason (rádce Kam Ling), Robert Morley (čínský císař), Telly Savalas (válečník Šan) a Eli Wallach (chorézemský šáh). Jako jedna z konkubín čínského císaře se tu mihne německá herečka May Spilsová, kterou u nás známe jako režisérku úspěšné komedie K věci, miláčku (1968). Tvůrci filmu si příliš nelámali hlavu s historickými reáliemi a mezery v Čingischánově životopisu vyplnili podle osvědčených hollywoodských receptů, upřednostňujících lidské vášně a akci nad psychologií a vývojem postav. Malebnost balkánských exteriérů dobře využil známý britský kameraman Geoffrey Unsworth (pozdější držitel Oscarů za filmy Kabaret a Tess).
Vysílání: 25.4., 20.00 hod., ČT2

Vůně jalovce
Život je třeba žít v jeho neředěné podobě. Nezávislé novozélandské komorní drama s Charlotte Ramplingovou v jedné z hlavních rolí (2021). Dále hrají: G. Ferriera, M. Csokas, E. Poorová, B. Coll a další. Režie Matthew Saville (V anglickém znění s titulky). Sedmnáctiletý Sam se vypořádává s nedávným úmrtím matky, které v něm zanechalo hluboké trauma. Nechce být v internátní škole, kam ho poslal jeho otec, a podle všeho by nejraději ani nebyl na světě. Po kázeňských problémech ve škole se vrací domů, kde se má starat o odcizenou babičku, bývalou válečnou reportérku s více než vřelým vztahem k alkoholu. Najdou k sobě tyto dvě zraněné duše cestu, nebo se navzájem zničí? Komorní drama Vůně jalovce natočil jako svůj celovečerní debut podle vlastního scénáře Matthew Saville. Bývalou válečnou reportérku upoutanou na invalidní vozík ztvárnila hvězdná Charlotte Ramplingová.
Vysílání: 20.4., 22.35 hod., ČT art

Filmařské legendy: Joel a Ethan Coenovi
Od Zbytečné krutosti přes Fargo až k novodobému Macbethovi aneb oscaroví bratři, jak se patří. Britský dokumentární cyklus. Je až neuvěřitelné, že staršímu z dvojice někdejších autorských hvězd amerického nezávislého filmu je už jednasedmdesát let. Filmy Joela a Ethana Coenových nejenže nezestárly a oslovují nové a nové generace filmových fanoušků, ale nezestárla ani jejich současná díla. U filmu začal jako první pracovat starší Joel. Brzy ovšem přizval bratra a počínaje debutem Zbytečná krutost vytvořili nerozlučnou uměleckou dvojici, scénáře ostatně spolu píší i pro jiné režiséry včetně Stevena Spielberga. Jejich filmy jsou plné sžíravé ironie, krutosti, ale i humoru a svérázné něhy. Tituly jako Fargo, Big Lebowski nebo Bratříčku, kde jsi? patří k tomu nejlepšímu, co americká kinematografie na přelomu dvacátého a jedenadvacátého století vyprodukovala.
Vysílání: 25.4., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 27.4., ČT art., 01.5., ČT art