Pro letošní Letní shakespearovské slavnosti byla vybrána hra, která se na scéně neobjevuje příliš často. Snad proto, že je hodně zvláštní, a jednání hrdinů dosti nepochopitelné. Na počátku vždy stojí překladatel, v případě LSS profesor Martin Hilský. Překladatel je také první, kdo udává směr interpretace. Ale musí interpretace překladatele vždy konvenovat dramaturgovi a režisérovi? Pár informací ke hře sdělil profesor Martin Hilský.

Čím je Shakespearova hra All´s Well That End Well zajímavá?
U téhle komedie je zajímavé, že je to jediná Shakespearova hra, kde název je celá věta - tedy Dobrý konec všechno spraví. Teatrologové jí dali označení temná nebo hořká komedie, což je samozřejmě otázka k diskusi… Je hodně blízké jiné hořké komedii, která se teď objevila na více scénách, tedy Measure for Measure (Něco za něco, Veta za vetu, Oko za oko). Ty hry spolu souvisejí a mají řadu společenských rysů. Zatímco v ranných komediích Shakespeara Jak se vám líbí nebo Večer tříkrálový je typický divadelní převlek ženské postavy na mužskou, v této hře nejde o výměnu šatů, ale o výměnu ženských těl (v obou případech) . Říká se tomu postelový trik. Spočívá v tom, že mladá dívka, protože chce získat svého milence nebo manžela, podle toho, která z těch dvou to je, všechno vyřeší postelovým trikem. V tomto případě dosáhne Helena toho, že se Bertram vyspí s ní, ne se svojí milenkou Dianou, která tam původně měla být.

Jak je to s tím rčením Dobrý konec všechno spraví?
Dle mého je otázka, zda je pravda, že Dobrý konec všechno spraví. Protože podle mého je to velmi zajímavý konec, ale jestli je skutečně dobrý, nevím… Z mého hlediska tento typ dobrého konce označuje konec dobrých konců Shakespearových her a vůbec shakespearovské komedie, Protože tohle je vlastně poslední komedie, kterou Shakespeare napsal. Potom už psal jen tzv. romance. Nicméně, je to rozhodně hra, která má řadu divadelních předností.

Letos se na scénách Letních shakespearovských slavností objeví obě Vámi jmenované hry, které jsou považovány za problematické…
Tyhle hry – Veta za vetu a Konec dobrý - se hodně dlouho nehrály. V 18. a 19.století vůbec, zkrátka proto, že si s nimi nevěděli rady. Takže v tomto smyslu prožívají inscenační renesanci. Něco za něco je dnes aktuální svými politickými a společenskými přesahy, zatímco Konec dobrý je hra trochu těžší, v mnoha ohledech jemnější. A hraje se daleko častěji v Británii než u nás (pozn. Konec dobrý jsme mohli vidět v přenosu NT Live v roce 2009, nejnověji se hrála na jaře letošního roku v Sam Wanamaker Theatre se souborem Globe).

Došlo k nějakým změnám a úpravám ve Vašem původním překladu?
Já jsem se sešel s panem dramaturgem, což je Petr Osolsobě. On tu hru a ten můj překlad četl a měl určité připomínky. Některé z nich byly nesmírně inspirativní. Já jsem na základě těch připomínek, které byly patrně sdíleny s panem režisérem, udělat změny asi tři překladatelské vstupy, za které jsem velmi vděčný. Jsem vděčný proto, že si všimli něčeho, čeho jsem si já sám nevšiml.

www.shakespeare.cz