Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Prague Nonverbal 2017 Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Recenze
 
Kukačka - přesto zůstal člověkem Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Anna Kukuczková (Kukačka - přesto zůstal člověkem) Herečka a mimka Anna Kukuczková představila v A Studiu Rubín své absolventské představení na katedře nonverbálního divadla HAMU pod názvem Kukačka … přesto zůstal člověkem. Je to vlastně svérázný hold jejímu otci, Erwinu Kukuczkovi, jedné z výrazných osobností alternativního divadla druhé poloviny 20. století, spisovateli a knězi.
Performerka využila literatury, v níž otec zaznamenal své autentické zážitky, ale také jeho veršů, a společně s Ondřejem Holbou, který se ujal režie, vytvořila koláž, v níž propojuje vyprávění, zahrnující biografické prvky ze života Erwina Kukuczky, které s jistou nadsázkou komentuje, s nonverbálními mezihrami a hranými scénkami.

Ať už je to stylizovaný tragikomický výstup z Kukuczkova dětství (kde ztvárňuje malého Erwina, jeho otce a jeho macechu), tak Camiho jednoaktovku Opilcovo dítě, v níž Kukuczka hrál před padesáti lety v divadle Orfeus Radima Vašinky právě v prostoru Rubínu.
Využití genia loci tohoto místa s laskavým pohledem (nadhledem) dcery ukazuje střípky ze života a způsobu myšlení osobnosti, jejíž osudy se dotkly nejrůznějších aspektů historie (od dramatického válečného a poválečného dětství, přes undergroundové mládí, po zklidněnou současnost). Anna Kukuczková vhodně kombinuje verbální a neverbální stránku výrazu, a vytváří pozoruhodný celek, který zajímá a dojímá. Jen drobná výhrada - osobně bych ve vyprávění zvolila od začátku přiznaný osobní tón. Kukuczková na počátku zní spíše jako recitátor, který dostal k interpretaci text a přednáší ho s patřičným odstupem a zároveň patosem. Teprve postupně se tón výpovědi stává osobnější, a tím sympatičtější. A v okamžiku, kdy performerka přidává nonverbální elementy jak v mimice, tak gestice, jako by se otevřely dveře vstřícnosti vůči divákovi. Vše najednou působí mnohem přirozeněji, a ve výrazu jistěji. A vlastně i hravěji a zábavněji. Není jasné, zda tato stavba inscenace vznikla úmyslně, nebo náhodně. Na konci (na premiéře asi i díky přítomnosti hrdiny kusu, tedy tatínka Erwina Kukuczky) prožili diváci společně s protagonistkou skutečnou katarzi.
 
| 15.5.2017 10:05:34 Jana Soprová |             | Foto: archiv divadla |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Hudba
Opera/ Tanec
Literatura/ Umění
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru