Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Dobrý konec všechno spraví Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Recenze
 
Tajemství v Mladé Boleslavi Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Diana Šoltýsová a Malvína Pachlová  (Tajemství)Izraelská dramatička a herečka Hadar Galron letos strávila v České republice poměrně dlouhý čas. Nejprve se zúčastnila premiéry své hry I ♥ Mamma v pražském divadle ABC, následně nazkoušela svou hru Tajemství v Městském divadle Mladá Boleslav a den po premiéře byla přítomna derniéře (po deseti letech!) své nejslavnější hry Mikve v pražském Národním divadle.Tajemství má téma, které ve filmové verzi zaujalo už v roce 2007, kdy je uvedli nejen v Izraeli, ale i porůznu v Evropě, se spoluautorem, režisérem Avi Nesherem. Důvod zájmu je jasný - v prvním plánu tu totiž figuruje téma lesbické lásky.

Nicméně, nebylo by dobré ve jménu senzacechtivosti toto téma zdůrazňovat. Je totiž jen součástí citového i duchovního dospívání dívky, vyrůstající v prostředí ortodoxní židovské komunity, kde nic není dovoleno. Ústředním tématem je tedy spíše přirozená touha po vzpouře proti zavedeným pořádkům, snaha dotknout se neznámého, vzbouřit se proti striktním tabu a nalézt svou identitu.
Příběh začíná tím, že osmnáctiletá Naomi, dcera známého rabína, přichází do školy pro dívky zvané midraša. Už samotná existence školy, kde mají dívky možnost studovat Tóru, je v Izraeli (děj hry se odehrává v 90. letech) stále ještě něčím neobvyklým. Neboť dívkám podle ortodoxního náboženství studium nepřísluší. Jejích hlavním a prakticky jediným cílem by mělo být vdát se, starat se o manžela a porodit a vychovat co nejvíce dětí. Doby se však mění, a právě Naomi je symbolickou představitelkou pokrokového myšlení, díky kterému se hranice ortodoxního náboženství daří postupně posunovat. A tak jsou diváci svědky jednoho školního roku, kdy do midraši přichází Naomi, a je konfrontována se zcela novým světem a se svými vrstevnicemi. Na rozdíl od ní, která studovala pod vedením otce Tóru od malička, zjišťuje, že ony neberou náboženská studia zdaleka tak vážně. Pro jednu je škola jakýmsi psychoterapeutickým azylem, kde se vzpamatovává z drogové závislosti, většina dalších zdejší pobyt bere jen jako přípravnu, než se jim podaří najít ženicha a vdát se. Jediná Michelle se liší. Přišla sem za trest z Francie, je to problematická dívka, která ovšem svou divokostí a nespoutaností pochopitelně přitahuje všechny ostatní. Starší, už zmoudřelou, ale stále nepokořenou silnou ženu, která měla odvahu pokusit se něco změnit, reprezentuje ředitelka školy, Dvori. Je v izraelské společnosti revoluční už jen tím, že měla odvahu vytvořit tuto školu a vymyslet program směřující k tomu, aby se dívky mohly stát rabínkami. Právě to je pro Naomi zpočátku největší motivací. Má to ovšem háček: aby se mohla účastnit programu, musí získat souhlas nejen svého otce, ale také „smluveného“ ženicha. Samozřejmě, ani jeden z nich tuto její snahu nechce podpořit, protože je v přímém protikladu ortodoxnímu chápání židovského náboženství a postavení ženy v něm. I proto se rozhodne Naomi čarovat, tedy experimentovat se zakázanými praktikami Kabaly. Kvůli tomu se začne zamotávat do množství komplikací, v nichž její citový život a probouzení erotického vnímání hraje podstatnou úlohu. Navzdory lesbickému motivu (Naomi je okouzlena Michelle a prožije s ní první erotickou zkušenost) tu ale jde o víc. Jde o hledání identity nejen genderové, ale i o možnost svobodného rozhodování a uvolnění se z okovů ortodoxního myšlení…

Jako režisérka Hadar Galron naladila celou interpretaci do výrazně poetické – chvílemi až snové - roviny, s jakýmsi až starodávným přídechem. Tomu jde vstříc výprava Michala Syrového i kostýmy Agnieszky Páté-Oldak. Základ tvoří bílá barva v různých podobách: svatební šaty a prádlo visící na šňůrách či ze stropu mají má v sobě dotek křehkosti, snovosti a touhy. Namodralé osvětlení, proměňující se chvílemi v rudou i ostře bílou, společně se září svíček podtrhuje atmosféru. Pozadí, skládající se ze skleněných krychlí napovídá blízkosti okolního světa, a neprostupnosti této skleněné hranici. Jako symbol pokusu o prostupnost je až provokativní rituál Michelle, která otevírá okno, aby si „tajně“ zakouřila. V druhé polovině představení se na pozadí objevuje hebrejský text ze svitků (rovněž symbol, který je ovšem divákovi nesrozumitelný bez znalosti legendy, popsané v programu – Hadar Galron objevila tento svitek ve Westminsterské synagoze a zjistila, že pochází z předválečné židovské komunity z Mladé Boleslavi). Erotická scéna v mikve je provedena cudně, pomocí hry stínů na pozadí.
Každá z mladých žen, které studují v midraše, představuje nějaký konkrétní typ a temperament. V popředí zájmu sice stojí Naomi ( Malvína Pachlová ) a Michelle (alternují Diana Šoltýsová a Hana Marie Maroušková), jejichž příběh je ústředním motivem, ale každá z dalších dívek má svůj, byť drobný, příběh. Možná, že jasná charakteristika povah, vlastností a tužeb může někomu připadat až příliš přímočará, či ilustrativní, ale herečky vesměs hrají s velkým nasazením a vytvářejí příběhu tu správnou atmosféru. Z mužské trojice nejsympatičtěji působí muzikant Janki Mejzliš Ivo Theimera, který reprezentuje volnější proud ortodoxní komunity, oproti svému vrstevníkovi, Michaelovi (Milan Ligač). Budoucí domluvený ženich Naomi působí až loutkovitě, je jasné, že svou budoucí ženu bere jako věc, která má bez reptání sloužit muži.

Nejvýraznější proměnou v průběhu děje prochází Naomi. Malvína Pachlová z uzavřené, přemoudřelé „šprtky“ s křečovitě přísným výrazem rozkvétá před očima v odhodlanou, mladou ženu, která nemůže a vlastně ani nechce zapadnout do přísné ortodoxní komunity a navzdory všemu hledá vlastní cestu. Postava Michelle má o něco snazší startovací pozici, protože „zlobivé holky“ jsou vždy sympatické. V premiéře hrála Diana Šoltýsová, která ji pojala s lehce dekadentním francouzským šarmem, v němž za zdánlivou bezstarostností a lehkovážností sem tam probleskne smutek a strach ze života. Diváky si bezpochyby získá i svérázná Sheina Pavlíny Jurkové, marně toužící po tom pravém. Její optimismus, který trvá i po mnohonásobných neúspěšných rande, je až nakažlivý. A je to právě ona, která do hry přináší humor. Svatava Milková jako Miri nese ve své postavě tragické důsledky výchovy v neúplné rodině, je podobná ptáku se zlomenými křídly. Mimochodem, právě Milková společně s Itzikem Tzadikem se podíleli na choreografii inscenace.
Inscenace Tajemství sklidila potlesk ve stoje, což jistě této mezinárodní premiéře sluší. Nicméně, nejsem si jista, nakolik bude hra, výrazně svázaná s termíny a rituály ortodoxního židovského náboženství, divákům srozumitelná. Pokud se ovšem naladí na obecnější téma zmatků dívčího fyzického i duševního dospívání, pak budou, přinejmenším divačky spokojeny.

www.mdmb.cz
 
| 25.6.2018 18:06:59 Jana Soprová |             | Foto: archiv divadla |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Hudba
Opera/ Tanec
Literatura/ Umění
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru