Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
Divadelní tipy 42. týden Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Neobyčejné životy - Marián LabudaÚsměvy Jiřího Schmitzera
Jaromír Hanzlík provází výběrem z rolí herce a písničkáře Jiřího Schmitzera, jenž v těchto dnech oslaví 70. narozeniny (2001). Režie P. Vantuch. Dnešním hostem Jaromíra Hanzlíka bude letošní jubilant Jiří Schmitzer (*25. 10. 1949), který se kromě divadelního a filmového herectví věnuje i skládání hudby a písničkářskému vystupování. Svou hereckou kariéru započal po absolutoriu na DAMU v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a v roce 1985 se stal členem souboru Studia Ypsilon, jež bylo jeho domovskou scénou do roku 2003. Už od útlého mládí jej obsazovali filmoví a televizní režiséři. Výrazné role zahrál v komediích Marečku, podejte mi pero! (1976), Postřižiny (1980), Slavnosti sněženek (1983) či Černí baroni (1992). Za trojici působivých dramatických rolí ve filmech Bumerang (1996), Kráska v nesnázích (2006) a Jako nikdy (2013) získal ocenění Český lev. S Jaromírem Hanzlíkem si bude povídat nejen o divadle, filmové a televizní práci, ale také o svých dalších aktivitách a koníčcích, například o parašutismu.
Vysílání: 18.10., 10.50 hod., ČT1

Neobyčejné životy - Marián Labuda
Životní a profesní příběh virtuózního interpreta laskavých, moudrých i prohnaných postav, který se narodil před 75 lety (2012). Připravila A. Činčerová. Patřil k nejznámějším hercům u nás i na Slovensku. Už od absolutoria na bratislavské VŠMU projevoval Marián Labuda výrazný komediální talent, postupně se však jeho doménou na divadelních scénách staly tragikomedie a dramata. Byl spoluzakladatelem legendárního Divadla na korze, stal se členem Slovenského národního divadla, hostoval v Čechách i na Moravě. Vytvořil na 140 hlavních i vedlejších postav ve filmu a televizi. Např. nezapomenutelného řidiče Pávka či obchodního cestujícího v Menzelových filmech Vesničko má středisková a Obsluhoval jsem anglického krále, či titulní roli zhýralého despoty v Brabcově Králi Ubu. Sedm let také exceloval jako kontroverzní prezident Tiso v bratislavské Aréně. Úlisné, podlé a prohnané role hrál stejně virtuózně jako moudré, laskavé a obětavé postavy. Vysloužil si jimi nejen řadu ocenění, ale hlavně trvalou přízeň publika. Pořad uvádíme jako vzpomínku na tohoto význačného herce, který se narodil před 75 lety.
Vysílání: 18.10., 15.40 hod., ČT1

Úsměvy Aleny Kreuzmannové
Společně s Jaromírem Hanzlíkem si zavzpomínáme na divadelní a filmovou herečku, která se narodila před 90 lety (2007). Režie P. Vantuch. Herečka Alena Kreuzmannová se narodila 15. října 1929. Patří k třetí generaci slavného hereckého rodu. Její otec František byl členem Národního divadla, její teta byla první Máničkou Spejbla a Hurvínka. Na filmovém plátně na sebe Alena Kreuzmannová prvně upozornila koncem čtyřicátých let v komedii Rodinné trampoty oficiála Tříšky a také jako Stáza ve zfilmované hře Fráni Šrámka Léto. Svůj divadelní život spojila s Městskými divadly pražskými, kde hrála velmi výrazné role. Vzpomenout na ni přišla do studia k Jaromíru Hanzlíkovi její kolegyně herečka Libuše Švormová a taky syn František, který je již čtvrtou generací hereckého rodu a s maminkou se potkal před kamerou při své první televizní inscenaci. Pořad vysíláme k jejím nedožitým devadesátinám.
Vysílání: 20.10., 08.10 hod., ČT1

Národní divadlo: Mýtus a realita (5/10) - Z totality do totality
Rozlety a pády naší první divadelní scény v novém dokumentárním cyklu A. Kisila (Premiéra). 14. únor 1945 byl pro Národní divadlo černým dnem. Při náletu na Prahu zasáhly bomby malírnu a sklady U Apolináře. Zmizela tak celá scénografická historie divadla. 5. května 1945 zavlály na budově první scény československé a spojenecké prapory. Pravidelný provoz byl obnoven na konci května Smetanovou Libuší. Přes všechnu radost ze znovunabyté svobody se celá společnost a s ní i Národní divadlo nezadržitelně řítily z jedné totality do druhé. Další kapitolou z dějin Národního divadla provází Ondřej Havelka.
Vysílání: 16.10., 20.20 hod., ČT art

Česká loutka: Po válce (3/7)
Příběhy slavných neživých herců a jejich tvůrců: od Kašpárka po Kukyho. Průvodci pořadu Petr a Matěj Formanovi. Režie P. Jirásek (Premiéra). Vývoj světa loutek a loutkářů po druhé světové válce ovlivnily dvě základní události – v roce 1948 byl vydán Divadelní zákon, který postavil loutkové divadlo na úroveň ostatních divadelních žánrů (znamenal ovšem také zánik živnosti kočovných loutkářů) a vedl ke vzniku profesionálních souborů. A v roce 1952 byla založena loutková katedra DAMU. Poválečné období je také poznamenáno vlivem socialistického realismu a sovětského divadla. Most mezi tradicí a modernismem představuje Divadlo Spejbla a Hurvínka – Josef Skupa svým hereckým mistrovstvím i satirickým charakterem svých výstupů dokázal, že postavy Spejlba a Hurvínka zlidověly a přečkaly dějinné turbulence. I když doba byla složitá, Skupa a jeho divadlo byli přijímáni a oceňováni jak na Západě, tak na Východě. Na přelomu 50. a 60. let vstupují na scénu první absolventi loutkářské katedry (Jan Švankmajer, Jiří Srnec) a proměňují tvář českého loutkového divadla. Vývojová iniciativa se pak přesouvá do Hradce Králové, do Východočeského loutkového divadla, budoucího divadla Drak. Na přelomové inscenaci z roku 1965 – Pohádce z kufru – se zásadní měrou podíleli František Vítek a Věra Říčařová. Nová vlna 60. let, která zachvátila celou československou kulturu, se brzy projeví i ve světě loutek.
Vysílání: 17.10., 21.05 hod., ČT art
Opakování: 20.10., ČT art., 23.10., ČT art

Semafor atd. (6/8)
Šedesát let existence legendárního divadla připomene cyklus scenáristy J. D. Novotného a režiséra V. Polesného z roku 1999. Listopadový převrat se dotkl všech stránek našeho života. Ne všem to bylo stejně příjemné. V Semaforu se měnily podmínky, repertoár i lidé. Dokonce i působiště divadla se změnilo, protože se o budovu přihlásil restituent. Jiří Suchý svolává schůzi, na které se rozchází se skupinami Miloslava Šimka a Josefa Dvořáka. "Za 20 let mi bude sedmdesát devět. Mám málo času. Proto bych rád divadlo Semafor uvedl do původního stavu," řekl shromážděnému souboru. Krátce předtím se stal znovu ředitelem. Po hostování v divadle K se stěhuje Semafor do Karlína a Jiří Suchý vyhlašuje divadlo písniček. Po nějaké době se ovšem vrací k divadelní formě. V šestém díle cyklu se sejdeme s některými osobnostmi kolem Semaforu, připomeneme si některé klíčové inscenace vzniklé v 90. letech a s některými aktéry se zamyslíme nad proměnou nejen divadelního humoru v nových společenských podmínkách.
Vysílání: 17.10., 22.30 hod., ČT art
 
| 7.10.2019 11:10:29 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Přáníčka.net 
 
Z jiných oblastí ... /
Hudba
Literatura/ Um?ní
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru