Knižní novinka Poslední deník Květy Fialové se vymyká obvyklým knížkám o slavných herečkách. Autor Josef Kubáník, herec a blízký přítel Květy Fialové, v ní zachytil jeden výjimečný ženský osud i jedinečnou podobu jejich přátelství, které jim oběma změnilo život. Jedna z nejoblíbenějších českých hereček tu poprvé a naprosto otevřeně odvypráví celý svůj život, který by sám o sobě vydal na román. Pronikavě a bez příkras popisuje dobu, sebe i své slavné kolegy. A svěří se i s tím, co nikomu neřekla, ale nechtěla si to vzít na věčnost. V den hereččiných nedožitých 90. narozenin, 1. září, vydává knihu Nakladatelství ZEĎ zaměřené na chytrou literaturu s poutavými příběhy.
Krásná víla vznášející se vždy několik metrů nad zemí. Kouzelná dáma se zářícíma očima. Uštěpačná glosátorka, která i ty nejjízlivější poznámky pronášela s odzbrojující noblesou. Vyznavačka buddhismu, která svůj vysoký věk nosila jako drahý šperk. A možná i trochu manipulátorka a čarodějnice. Co z toho byla pravá Květa Fialová a co jen role, kterou před lidmi ráda hrála? I o tom vypráví kniha Poslední deník Květy Fialové.

„Paní Květa tu poprvé otevřeně a naprosto bez servítků odvypráví příběh svého života. Povídání je prokládáno jejími deníkovými zápisky a dopisy a paní Květa je v něm nejen velmi vtipná, ale i krutá, laskavá i cynická, velkorysá i nespravedlivá. Hlavně je ale nebývale autentická a pravdivá,“ říká autor knihy Josef Kubáník, herec Slováckého divadla v Uherském Hradišti.
A Jan Pergler a Jan Dražan z Nakladatelství ZEĎ k tomu dodávají: „Rukopis Josefa Kubáníka nás oslovil od prvních vět. Podařilo se mu zachytit úžasný osud výjimečného člověka i měnící se dobu. Navíc tak dělá brilantním jazykem a způsobem, který čtenáře okamžitě upoutá a vtáhne. Po knížkách Poutník časem chaosu (rozhovor s Václavem Cílkem) či Na hranici života a smrti (rozhovory s nejslavnějšími českými lékaři) jde o další z řady knih, kde se naše nakladatelství věnuje silným osobnostem a jejích životním příběhům. I proto nás skvělá Josefova kniha okamžitě zaujala a s vydáním jsme vůbec neváhali.“
Josef Kubáník prožil v hereččině bezprostřední blízkosti čas od září 2008 až do jejího odchodu o devět let později. Jejich setkání bylo osudové a ve vzájemném vztahu oba našli to, po čem lidé tak často touží – přijetí, bezpečí, blízkost i inspiraci. „Paní Květa byla tenkrát krátce po 79. narozeninách a byla přesvědčená, že tak jako její maminka i sestra odešly z tohoto světa v 79 letech, odejde v tom věku i ona. Ale seznámili jsme se a oběma se od té chvíle začal život převracet naruby,“ líčí Josef Kubáník.

„Poměrně rychle jsme se navzájem stali zpovědníky. A paní Fialová mi říkala věci, o kterých nikdy veřejně nemluvila. Například to, jak to bylo opravdu s jejím tatínkem, že nezemřel na infarkt, jak vždycky tvrdila, ale násilnou smrtí. Popisovala vztah se svým výjimečným manželem Pavlem Hášou, ale přiznala i jeden milenecký poměr. Svěřila se i s tím, jak nahlížela na svoji profesi, na kolegy herce a na život vůbec. Byl jsem překvapený, že spousta věcí byla trochu jinak, než jak je znala veřejnost. A i o tom knížka Poslední deník Květy Fialové je,“ říká Josef Kubáník, jemuž herečka ukázala své deníky, které si psala od šestnácti let.
„Když paní Květa odešla, jak sama říkala, na nebesa, tak jsem ten poslední deník, který jsem už kvůli její nemoci napsal za ni, chtěl předat její dceři Zuzaně. A ona se zamyslela a řekla: „Nechtěl bys z toho všeho napsat knížku, aby lidé věděli, jaká máma skutečně byla a jak jsme ji znali jen my nejbližší?“ A pak mi to všechno secvaklo. Myslím si, že paní Květa chtěla, aby lidé poznali její osud. Nebyla to totiž ta trhlá herečka, ale neuvěřitelně silná a pozoruhodná žena,“ uzavírá autor Posledního deníku Květy Fialové Josef Kubáník.