Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama TÖRLESS  (Divadlo DISK) Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5 Předchozích 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Recenze
 
Debutový den plný energie a silných prožitků Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Petr Nekoranec a Pavel Svoboda (Foto P. Hajská)Debutový den - tak nazvali dramaturgové festivalu Dvořákova Praha zcela výjimečný koncert čtyř osobitých interpretů. Festivalové publikum se mělo možnost seznámit s mladými nadějnými umělci – Pavlem Svobodou (varhany), Olgou Šroubkovou (housle), Kateřinou Javůrkovou (lesní roh) a Petrem Nekorancem (tenor). Všichni jsou laureáty významných soutěží. K těmto čtyřem interpretům je nutné přiřadit i nadějného skladatele Jiřího Najvaru – jeho skladby Ave Maria a Ubi caritas vytvořily rámec vystoupení druhé poloviny večera Petra Nekorance. Vedle nich zazpíval sólista Magnificat: Deposuit Potentes Johanna Sebastiana Bacha a biblické písně Antonína Dvořáka Slyš, ó Bože, slyš modlitbu mou a Hospodin je můj pastýř.

První polovina patřila sólovému představení varhan, skladby Johana Sebastiana Bacha Preludium a fuga a moll, kterou hrál Antonín Dvořák při absolventském vystoupení. Dále zazněly Dvořákovy rané skladby pro varhany Preludium D dur a Fuga g moll. Diváci si rovněž vychutnali zvuk lesního rohu a varhan ve skladbě Ernsta Krenka Opus 239. Podání Pavla Svobody bylo na vynikající úrovni.
Houslistka Olga Šroubková Sonátu pro sólové housle g moll. Skladatel Eugéne Ysaÿe vytvořil cyklus sonát, který reprezentuje techniku houslové hry té doby. Pro hráče jsou velikou interpretační výzvou. A je třeba říci, že Olga Šroubková tuto výzvu ustála.
Kateřina Javůrková představila skladbu Oliviera Messiaena, jedné z vůdčích osobností francouzské hudby 20. století, Appel interstellaire (Mezihvězdné volání). Při interpretaci této skladby se sál Rudolfina ponořil do tmy, kterou narušovalo pouze slabé světlo z pouličních lamp. Samotná interpretka podtrhla přírodní lyriku skladby vystoupením naboso. Diváci měli ojedinělou příležitost ponořit se do zvukomalebné atmosféry lesního rohu. Skvělé!
Debutový den Dvořákovy Prahy byl skutečně velkým debutem, který nabídl divákům kvalitní interpretační hodnoty a zážitky a výkony plné energie.

Festival nabídl speciální bonus večera v podobě neformálního setkání s protagonisty koncertu. Moderátorského vesla se ujal zkušený Jiří Vejvoda. Beseda nepostrádala humor, osobité nahlédnutí do zákulisí. Posuďte sami…

  • První okruh otázek by se dal shrnout do tématu účast, zkušenosti a prožitky na vrcholových soutěžích…
    Olga Šroubková: Pokud jsem se svým výkonem na soutěži vnitřně spokojená, pak už mě skutečně verdikt poroty tolik netrápí. Když jsem spokojená, pak na tom vyhlášení jsem uvolněná. V žádném případě nejsem rozhozená, když to dopadne hůř, než bych ráda. K Pražskému jaru nemohu říct, že bych očekávala takový výsledek. To je opravdu těžké říct. Byla jsem spokojená s tím, jak jsem zahrála. Spíš jsem čekala, že bych snad mohla postoupit do druhého kola mezi nejlepších dvanáct, ale potom už to šlo mimo mě. Trošičku jsem tušila, že by to už mohlo být, když jsem se dostala mezi čtyři finalisty… Měla jsem z toho radost.
    Kateřina Javůrková: Teď už určitě nejsem soutěživý typ. Tenkrát jsem se na Pražské jaro opravdu těšila a potom se to postupně všechno nějak přihodilo. Odjela jsem tedy do Mnichova a dopadlo to dobře. Na další soutěž už určitě nepůjdu.
    Petr Nekoranec: Přiznám se, že ač tak nevypadám, tak se ve mně klepou všechny svaly, opravdu jsem velký nervák, jak před soutěží, tak i v samotném průběhu. V Barceloně to bylo velké síto, za vítězství jsem moc rád.
    Pavel Svoboda: Obvykle mám ze soutěží obrácený dojem než je samotný výsledek. Vždycky, když se něco ze subjektivního pohledu povede, tak většinou ten výsledek je úplně obrácený. Když jsem naopak extrémně kritický vůči sobě, tak ve výsledku ten úspěch vždycky je. Ve všem je důležitá pracovitost, když se to všem líbilo, tak mě ne.
    Petr Nekoranec: Amen.
  • Druhý okruh: téma cvičení na nástroj, příprava na koncert, studium partitury…
    Olga Šroubková: Snažím se cvičit. Partitury se nesnažím dostat do hlavy v úplné přesnosti. Jak tvrdí mí kolegové, prý si rychle zapamatuji skladbu. Celý ten proces osvojení představuje u mě zachycení spíš harmonie, nevidím text ani noty, ale spíš tu skladbu slyším, představuji si ji. Někdy před koncertem nemohu usnout, v hlavě se mi zapne mp3 přehrávač, a pak mi to hraje a hraje. Spánek ne a ne přijít, co s tím, když to nejde vypnout? V ten okamžik je dobré pustit si pop nebo jiný druh hudby, a to mi pomáhá to.
    Petr Nekoranec: U mě je to ještě horší, protože futrál s nástrojem mám v sobě. V hlavě mi to sviští i v průběhu dne i večer. Třeba si musím osvojit operu ve francouzštině, a ten proces v hlavě funguje nepřetržitě. Musím si vzít nějakou bylinkovou pilulku, abych usnul… Musím se zdokonalit v odpočívání, abych uměl v hlavě vypínat, je to vyloženě náročné.
    Kateřina Javůrková: U mě je to tak, že si cvičení spojuji s nějakým místem. Určitě necvičím doma, snažím se cvičit třeba tady v Rudolfínu. Doma zapnu troubu, a nemyslím na nic jiného. Tatínek s námi cvičil celé dětství, myslím si, že už jsem si to doma odbila.
    Pavel Svoboda: Můj nástroj se mi domů nevejde, mám tam jen piano, to se potom každý diví, že nám dohromady ruce a nohy. Musím prostě zkoušet tam, kam přijdu. V Rudolfinu jsme cvičili včera od 23 hodiny, jindy tu nebylo volno, sál je hodně vytížený. Pak je to u varhan opravdu náročné.
  • Třetí okruh: Velké zážitky při koncertním nebo jiném vystoupení z poslední doby.
    Petr Nekoranec: Měl jsem zpívat v New Yorku čtyři koncerty pod otevřeným nebem v rámci akcí Metropolitní opery a najednou mi volali z produkce, zda bych ještě mohl zazpívat hlavní koncert pro pět tisíc lidí v Central parku. Všechno se seběhlo opravdu rychle, ve výsledku z toho bylo šest koncertů, do toho zkoušky… Upřímně si z toho moc nepamatuji.
    Olga Šroubková: Jednoznačně u mě vede dnešní koncert v rámci Dvořákovy Prahy a pak soutěž na Pražském jaru 14. května 2017.
    Pavel Svoboda: Mám v živé paměti naprosto nádherné místo, kde jsem byl před týdnem: katedrálu ve Freibergu, kousek od Drážďan, fenomenální varhany z doby J.S. Bacha. Pak se také těším na nové varhany v katedrále v Praze.
    Kateřina Javůrková: Pro mě nejsilnější hudební zážitek z poslední doby byl soukromý koncert pro japonskou císařovnu. Bylo to až jakoby nadpozemské, jednak se s takovou osobností setkat a mít možnost s ní hovořit.
  • Čtvrtý okruh: skladby tohoto večera.
    Kateřina Javůrková: Skladba Applel Interstellaire je velmi okouzlující. Můžete si představovat zvuky v přírodě. Když k tomu přistoupíte tak, že se zaměříte na zvukomalby, tak si myslím, že to může být velmi působivé.
    Olga Šroubková: Hrála jsem první ze šesti sonát, a ta byla věnovaná Josephu Szigetimu, slavnému maďarskému houslistovi.
    Petr Nekoranec: Při tvorbě programu jsem uvažoval, aby nezazněly Dvořákovy skladby, které budou neúplné, např. Stabat Mater, kde je potřeba sbor. Nemohl jsem nic najít. „Jirko (skladatel Jiří Najvar – pozn. red.), mám deset minut na Dvořáka, napiš tam něco…“, řekl jsem mu do telefonu. (smích) Jirka napsal Ubi caritas. Musím říct, že jsou to velké nervy, dělat něco nového.
    Pavel Svoboda: Skladbu Preludium a fuga a moll J. S. Bacha, hrál Dvořák na absolventském koncertě Varhanické školy v Praze. Musím říct, to nemohl být žádný lazar, protože to je skutečně těžké. (smích)
  •  
    | 9.10.2017 12:10:15 Josef Meszáros |             | Foto: Z webu |
     
     
     
    Časopis /
    aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
     
    V rubrice ... /
    Aktuální články
     
    Divadlo žije! 
     
    Z jiných oblastí ... /
    Divadlo
    Hudba
    Literatura/ Umění
     
    Scena.cz - 1.kulturní portál  
    /
    Jak    číst příspěvky
       se registrovat
       soutěžit
       hledat
     
     
     
    Mapa serveru