Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Recenze
 
Salome - přes veškerou perverzi je to stále příběh lásky… Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Gun-Brit Barkmin v inscenaci SalomeSalome, noc už je na sklonku,
Salome, podobnas úponku,
Podobna kytaře pro svého vladaře Salome tančíš…

Takhle z písně Karla Kryla ji zná většina Čechů. Kdo byla Salome? A proč a pro koho tančí?
Biblická postava Salome -jméno pochází z hebrejského slova „šálom“ a znamená pokoj. Narodila se pravděpodobně v desátých letech prvního století; její matkou byla Herodias, židovská princezna. Ta žila i se Salome spolu se svým novým manželem, tetrarchou Herodem Antipou. Není jasné, zda se jednalo pouze o konkubinát, nebo o skutečné manželství. Na základě židovských zákonů však manželství právoplatné nebylo a rovnalo se porušení jednoho z přikázání. Na to poukazoval Jan Křtitel (Jochanaan), který v oblasti Judey kázal proti nepravostem. Janova touha po vyřešení tohoto problému ale vedla pouze k jeho násilné smrti v pevnosti Machaerus, která je spojená s legendárním tancem sedmi závojů. Salome – podle bible na žádost své matky – požadovala za svůj tanec po otčímovi Janovu hlavu, kterou jí přinesli na podnose a ona ji políbila.

Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la la ...

Tímto příběhem se inspiroval Oscar Wilde, jeden z nejkontroverznějších dramatiků fin du siècle, a napsal divadelní hru. Tu zhlédl Richard Strauss a zkomponoval svou operu. Premiéra se uskutečnila 9. prosince 1905 v drážďanské Dvorní opeře – a shledala se s nebývalým úspěchem - po skončení představení následovalo třicet osm opon! Opera Salome se stala celosvětovou senzací.

Současná pražská Salome (premiéra 23. října 2014) byla vytvořena v koprodukci Národního divadla Praha a Teatru Wielkieho – Opery Narodowej Varšava. Na zpracování je poznat, že polský režisér Mariusz Treliński je i filmovým režisérem. K dotvoření poněkud ponuré scény využívá světelný design a videoprojekce. Inscenace je režijně tak výrazná, že by se dalo téměř mluvit o autorském díle. Jeho pojetí je nové v tom, že Salome chápe zcela jinak - jako otčímem zneužívanou nezletilou nevlastní dceru. Děj je zasazen do současnosti a příběh se odehrává doma – scéna Borise Kudličky jakoby byla vystřižena z kteréhokoliv časopisu o současném bydlení. Také kostýmy Marka Adamskieho bychom si „na doma“ mohli běžně obléknout – župan, noční košilka, tepláková souprava… Kdo očekává scénu odehrávající se v paláci a Salome oblečenou v tradičním orientálním kostýmu, bude zklamán.

Tanec sedmi závojů nahrazuje jakási pantomima, která má ozřejmovat motivy Salomina jednání – je zde vyobrazena jako malá holčička ve školní uniformě (černé šaty, bílý límeček, bílé podkolenky) hrající si ve svém pokoji, kde ji Herodes poprvé znásilní. Poté se do tance zapojí další školačky s maskou na obličeji, jako vzpomínky na opakované zneužívání. I bez závojů zůstává tanec nejsilnějším momentem celé opery.

Zcela se vytrácí původní biblický význam postavy Herodias (Veronika Hajnová), ovšem jen pokud nás nešokuje lhostejnost, nezájem a slepota k tomu, co se to doma před zrakem matky a manželky vlastně odehrává… ta neochota vidět pravý stav věcí a zasáhnout.

Co se týče hudebního provedení a pěveckých výkonů, hlavně zpočátku se objevuje několik hluchých míst. Výkon hlavní představitelky, německé sopranistky Gun-Brit Barkmin i několika mužů jakoby se odehrával v nějakém zvukovém stínu a divák ho slyší velmi nevýrazně, vzbuzuje to dojem, že dotyční velké jeviště v SOP neuzpívají. Ale následné dění naštěstí ukáže, že šlo o přechodný jev a pěvci vystoupili z akustického stínu. Tomáš Konieczny v roli Jochanaana je umístěn v orchestřišti, jeho hlasu to na síle neubírá, ale divák je zmaten, neboť neví, odkud hlas přichází a chybí nám tu vizuální efekt. Když Salome dostane Jochanaanovu hlavu, zpívá obsáhlou ódu Liebestod – a zde naplno a přesvědčivě zazní podmanivý, něžně dívčí soprán Gun-Brit Barkmin.

Přes veškerou perverzi je to stále příběh lásky: „Kdyby ses na mě podíval, byl bys mě miloval,“ zpívá Salome. „Tajemství lásky je větší než tajemství smrti.“ Partitura kulminuje Salominou bludnou extází a skladatel dílo v prudkém tempu uzavírá. Salome hýčká Jochanaanovu hlavu a zhnusený Herodes nařizuje zhasnout všechna světla. Herodes pronese rozkaz: „Zabijte tu ženu!“ Následuje fortissimová vřava orchestru, v podstatě osm taktů hluku, uťatých stejně prudce jako prorokova hlava.

„Možná, že je to tím, že v určitém smyslu je každá z nás Salome. Každá z nás byla někdy odmítnuta milovaným člověkem, každá z nás prožila něco podobného, ale žádná z nás nebyla tak důsledná jako ona. Ano, přiznám se vám bez mučení – tu ženu skutečně miluji,“ řekla o Salome Gun-Brit Barkmin, hlavní představitelka Salome ve Státní opeře Praha.

Psáno z reprízy 7. prosince 2014, Státní opera Praha. Richard Strauss: Salome. Dirigent: Heiko Mathias Förster. Obsazení: Salome – Gun-Brit Barkmin, Herodes – Jacek Laszczkowski, Herodias – Veronika Hajnová, Jochanaan – Tomasz Konieczny. Režie: Mariusz Treliński. Scéna: Boris Kudlička. Kostýmy: Marek Adamski. Světelný design: Felice Ross. Videoprojekce: Bartek Macias. Choreografie:Tomasz Wygoda. Dramaturgie: Piotr Gruszczyński
 
| 5.1.2015 20:01:30 Alena Kunčíková |             | Foto: archiv divadla |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Literatura/Umění
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru