Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
Životy slavných... Jiří Bělohlávek Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Jiří Bělohlávek (Jiří Bělohlávek: "Když já tak rád diriguju"
Dokumentární film o vynikajícím, ve světě uznávaném českém dirigentovi, který by se v těchto dnech dožil 75 let (2019). Režie R. Vávra.
Režisér Roman Vávra vytvořil hluboký, poutavý příběh Jiřího Bělohlávka (1946–2017) v posledních letech jeho životní a umělecké pouti. Přiblížil dirigentovu moudrost, vyzrálost, mistrovství a schopnost empatie. V dokumentu pak dominuje režisérova tvůrčí upřímnost ve vykreslení člověka, který v České filharmonii zanechal hlubokou stopu.

Dva roky sledoval filmový štáb dirigenta Jiřího Bělohlávka při práci s naším prvním orchestrem, ale i v intimním kontaktu s jeho nejbližšími přáteli, například malířem Jiřím Vovsem, kolegy Semjonem Byčkovem a Simonem Rattlem, bývalými studenty a dnes přáteli a světově uznávanými dirigenty Jakubem Hrůšou či Tomášem Hanusem. Především však s jeho nejbližším spolupracovníkem, který jej "vrátil" do Čech a Rudolfina, ředitelem filharmonie Davidem Marečkem. Ten v roce 2011 podmínil vedení této instituce šéfdirigentstvím Jiřího Bělohlávka. Tímto zásadním krokem se filharmonie opět dostala do kondice srovnatelné snad jen s jejími nejvýznamnějšími etapami, kdy ve vedení působili takové osobnosti jako Václav Talich, Karel Ančerl, či Václav Neumann.
Jiří Bělohlávek, který se narodil 24. února 1946 v Praze, směřoval svůj život k hudbě již od raného dětství, kdy zpíval v Kühnově dětském sboru pod vedením Markéty Kühnové. Studia dirigování započal na pražské konzervatoři, kde také studoval hru na violoncello, a pokračoval v nich na Akademii múzických umění. U šéfdirigenta ČF Václava Neumanna působil Jiří Bělohlávek již v 70. letech a po listopadu 1989 po něm přebral i šéfdirigentskou taktovku. Už v roce 1992 však orchestr, po vyvolaném hlasování o důvěře, opouští. Nastává jeho největší umělecká a snad i životní krize. Dokáže z ní však vytěžit maximum, zakládá a vede Pražskou komorní filharmonii, následně odchází do zahraničí a osobnostně i profesně se etabluje na úroveň světově uznávaného umělce.
Po velmi úspěšných letech přijímá nabídku Davida Marečka a vstupuje na tenký led rizika návratu k orchestru, který si jej sice nyní přeje, ale ani jedna strana přesně neví, co se stane...
Jiří Bělohlávek ve filmu velmi otevřeně hovoří i o slavných předchůdcích v České filharmonii, svých začátcích, vztahu k hudbě a dirigování, o své rodině. Svoji důvěru tvůrcům filmu manželé Bělohlávkovi vyjádřili i tím, že poskytli rodinný archiv filmových "osmiček", které z velké části točil sám Jiří Bělohlávek. Ambicí filmového štábu bylo zachytit i uvolněnost a humor hlavního protagonisty, kterého si nezasvěcená kulturní obec spojuje kromě vrcholné profesionality i s jistou upjatostí, jelikož tak byl povětšinou mediálně prezentován.
Jedním z nejpůsobivějších počinů Jiřího Bělohlávka během posledního roku práce s orchestrem bylo nazkoušení Dvořákovy Stabat Mater. Tímto oratoriem se s ním loučí i jeho nejbližší student a dirigent Jakub Hrůša společně s čerstvě "osiřelým" ansámblem, před pohnutým a zaplněným Rudolfinem. Koncert se uskutečnil na dirigentovu počest, když v květnu 2017, po dlouhé nemoci, ale přesto nečekaně, zemřel.
Vysílání: 25.2., 20.15 hod., ČT art
 
| 15.2.2021 12:02:58 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Literatura/Umění
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru