Co vznikne, když se setká dílo velkého dramatika a neméně skvělého skladatele? Otello! Jak málo stačí oběma velikánům k rozehrání tragédie – jen kapesníček a několik dobře mířených slov, aby se rozpoutalo drama žárlivosti, které nemůže skončit dobře.
Jedna z nejslavnějších oper Giuseppe Verdiho OTELLO se vrací 17. června 2022 na brněnské jeviště Janáčkova divadla po více než třiceti letech. Jeho inscenační tým, režisér Martin Glaser, dirigent Robert Kružík a výtvarníci Pavel Borák a Markéta Sládečková, jsou již autory dvou úspěšných inscenací oper P. I. Čajkovského Piková dáma a Evžen Oněgin.

Publikum se může těšit na skutečně excelentní pěvecké obsazení – v roli Otella to je jihokorejský tenorista Sung Kyu Park, které už publikum zná z inscenací oper La Gioconda či Turandot, a americký tenorista Harold Meers, jehož původně plánovanou účast na Řeckých pašijích přerušila pandemie. Desdemona patří k oblíbeným rolím sopranistek Pavly Vykopalové a Jany Šrejma Kačírkové, a je skvělé, že se v ní mohou obě představit i ve svém domovském ansámblu. Pěvecký tým je skutečně mezinárodní, např. v roli Jaga se představí srbský barytonista Dragutin Matić a Gruzínec Giorgi Mtchedlishvili. Přípravy sborového partu se ujala Zuzana Kadlčíková. Po čtyřech představeních v brněnském divadle čeká novou inscenaci Otella hned v červenci uvedení na Thurn und Taxis Schlossfestspiele festivalu v německém Regensburgu.

,,S Verdiho verzí jsem navýsost spokojený. Sice přicházíme o některé motivy ze Shakespeara, ale podle mne se velmi prohlubuje postava Jaga a paradoxně i Desdemony. Ta není mladou holkou, která se vzepře době a konvencím, ale dospělou, oddanou a milující ženou, která svému partnerovi věří. Ke své škodě. A prohlubuje se i Jago, to jeho zlo má na jednu stranu díky hudbě posun až metafyzický, na druhou stranu je vidět jeho ubohost kořenící v mindráku. Když se po té jeho slavné rouhačské satanské árii nestane nic, nesjede žádný blesk, neozve se žádné znamení, když tam zůstane sám, je to doslova hmatatelné. A děsivé. Zajímá mě, jak snadno dospělí lidé podléhají manipulaci, ztrácejí kontrolu nad svým myšlením i emocemi. Jak lehce jsme schopni uvěřit evidentním hloupostem jako Otello a nepřipustit si evidentní nebezpečí jako Desdemona,“ říká režisér Martin Glaser.

,,Verdiho předposlední opera, která měla svou premiéru v roce 1887, je dílem vskutku mistrovským s plasticky vykreslenými charaktery, kde velkolepé sborové scény střídají intimní lyrická místa. Už samotný moment, kdy se otevírá opona a divák je okamžitě vtažen do dramatické situace v přístavu, kde zuří bouře a lid shromážděný v přístavu s hrůzou sleduje, jak se Otellova loď, vracející se z válečného tažení proti Turkům, pokouší přistát, patří k mistrovským sborovým scénám. Titulní role Otella pak je prubířským kamenem hrdinných tenorů, part, do kterého Verdi vložil všechny odstíny lidské duše – od válečníka přes něžného a milujícího muže po raněné zvíře sžírané žárlivostí. Slavná Shakespearova tragédie se hraje na divadelních jevištích více než čtyři sta let a stále neztratila nic na své aktuálnosti. Téma předsudků a odlišnosti jedince od společností nastaveného standardu je dennodenně skloňováno a Verdiho hudba jen přidala dramatu a jeho postavám další rozměry.
Verdiho Otello je skutečně mistrovské dílo. Bude to znít jako klišé, ale myslím si, že v této opeře není slabých míst. Musím se však přiznat, že jsem vždy naprosto fascinován sborovými scénami. S jakou propracovaností a barvitostí dokáže Verdi vystavět hned úvodní sbor s použitím hromů, blesků a dunění moře. Nebo hned následující „ohnivý“ sbor! To je skutečná slavnost. A jak říkáš, v tomto díle jsou často velmi náhlé změny nálad z dramatična k nekonečné lyrice. V podstatě zde můžeme hovořit o mužné drsnosti a ženské měkkosti, myšleno v nejlepším slova smyslu. Duety mezi Otellem a Desdemonou jsou, alespoň zpočátku, tou nejkrásněji vykreslenou polohou zamilovanosti a něhy, jakou si dokážeme představit,“ dodal dirigent Robert Kružík.
Premiéra 17. června 2022 od 19:00 hod v Janáčkově divadle.

www.ndbrno.cz