Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Nine (MdB) Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z médií
 
Hudební rozhledy 05/19 Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Hudební rozhledy 05/19Hvězdná španělská houslistka Leticia Moreno, jeden z hostů letošního MHF Pražské jaro, se představí ve Dvořákově síni 30. 5. společně se svými krajany. Dirigent Jaime Martín a Orchestra de Cadaqués nastudovali díla z tvorby španělských a ibero-amerických skladatelů: zazní tak skladby Isaaka Albénize, Astora Piazzolly, Manuela de Fally a Juana Crisóstoma de Arriaga. Dramaturgická koncepce jejich koncertního programu je součástí víceletého cyklu Pražského jara, jehož vedení se v roce 2016 rozhodlo prezentovat festivalovou nabídkou také španělskou hudební kulturu s jejími přesahy do Latinské Ameriky. Mimořádně talentovaná houslistka Leticia Moreno, vítězka řady mezinárodních soutěží a držitelka prestižní Ceny vycházející hvězdy (ECHO Rising Star), kterou ji udělila Organizace evropských koncertních síní, studovala na Escuela Superior de Música Reina Sofía v Madridu, Vysoké škole pro hudbu a tanec v Kolíně nad Rýnem a Guildhall School of Music & Drama v Londýně…

Obdivovaný a vážený Alfred Brendel, jeden z nejlepších klavíristů posledních desetiletí, přijal pozvání festivalu Prague Music Performance, aby zaštítil svým jménem letošní program (jehož součástí byl i ve dvou večerech provedený komplet všech šesti smyčcových kvartetů Bély Bartóka včetně české premiéry díla Miroslava Srnky Future Family a mistrovských kurzů souboru Trio Incendio) a dny 17. až 19. 3. strávil v Praze. Svou roli jistě hrály osobní vazby s uměleckým ředitelem festivalu, klavíristou Janem Bartošem, kterého s Brendelem pojí přátelské i profesionální vztahy. Není tedy divu, že během prvního festivalového večera – v neděli 17. 3. v Sukově síni Rudolfina –, kdy Alfred Brendel přednášel o interpretaci Mozarta a zamýšlel se i nad definicí jeho hudby, byl u klavíru připraven přednést ukázky, kterými Brendel dokumentoval svá slova, právě Jan Bartoš. Kromě živého klavíru zazněly i ukázky celých vět z Brendelových nahrávek Mozartových koncertů…

Bruno Walter vstoupil do dirigentského nebe po Hansi von Bülowovi a Arthurovi Nikischovi jako současník Felixe von Weingartnera, Wilhema Furtwänglera a také svého velkého přítele, hvězdného Artura Toscaniniho. Právě s ním bývá, co se týká dějinného významu, nejvíce srovnáván. Bruno Walter, původním jménem Schlesinger, se narodil 15. září 1876 v berlínské hudbymilovné židovské rodině, kterou proteplovala upřímná, klidná a neortodoxní zbožnost. Tamní konzervatoř studoval jako klavírista a s kompozicí a čtením partitur začínal u Roberta Radecka. Poté, co poprvé spatřil dirigovat Hanse von Bülowa, napsal otci, že klavíristou sice zůstane, ale že se narodil pro dráhu dirigenta. Poprvé se v této roli představil roku 1892, kdy řídil na konzervatoři svou vlastní skladbu. Po krátkém korepetitorském působení u kolínské opery se ocitl jako sbormistr u opery v Hamburku, kde začal úzce spolupracovat s Gustavem Mahlerem, kterého po celý svůj život velmi uctíval…

„Při hledání podkladů a témat pro tento seriál“, zahajuje svůj text Robert Rytina, „jsem narazil na jednu poměrně kuriózní okolnost. Několik oper od různých skladatelů a z různých časových období, o nichž jsem uvažoval jako o potencionálních kandidátech na označení ,zapomenutý operní skvost‘, spojovalo jedno a totéž téma, kvůli němuž vznikly. A kdyby jen téma – dokonce i hlavní postava, jejíž jméno (byť v rozmanitých transkripcích) se obyčejně vyskytovalo přímo v názvech. Ptáte se, kdo že je tím hrdinou, jemuž nebylo přes veškerou snahu dáno se na operních jevištích proslavit? Kupodivu jedna z fakticky nejdůležitějších osobností novověkých dějin lidstva, objevitel Ameriky Kryštof Kolumbus... Příběh zarputilého mořeplavce, který navzdory rozličným proti- venstvím od prvotní nedůvěry svého okolí až po hrozící vzpouru námořníků nakonec dosáhne roku 1492 svého snu, zkrátka operní tvůrce (např. Donizettiho, Franchettiho a další včetně Škroupa) po právu fascinoval…“

HUDEBNÍ ROZHLEDY 05/19
 
| 29.4.2019 21:04:13 Redakce |             | Foto: archiv |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Literatura/ Um?ní
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru