Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama TÖRLESS  (Divadlo DISK) Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Zprávy
 
Ve znamení blesku - Martin Luther a počátek německé reformace 1517 Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Schmalkalden Sankt GeorgVe znamení blesku, který ozářil Martina Luthera na cestě do Erfurtu a který způsobil změnu jeho životních postojů, se nese projekt „Wege zu Luther – Cesty za Lutherem“, který byl připraven k letošnímu pětistému výročí počátku reformace. Značka propojuje německé obce související s životem a působením Martina Luthera a reformací. Jednotlivá města pořádají řadu akcí na lutherské téma - výstavy, přednášky, koncerty, komentované prohlídky, bohoslužby atd., jejichž seznam je přehledně uspořádán v brožurce dostupné v informačních centrech každého z nich.

Cesta po Lutherových stopách přirozeně vychází a končí v Eislebenu, kde se Martin Luther 10. listopadu 1483 narodil a 18. února 1546 zemřel. Nedlouho po Lutherově narození se rodina odstěhovala do nedalekého Mansfeldu. Lutherovi tam koupili dům a otec Hans si pronajal od mansfeldského hraběte hutnické dílny a zabýval se úspěšně těžbou měděné rudy, jak dokazují archeologické nálezy. Luther považoval Mansfeld za svůj domov a mnohokrát se tam vrátil jako kazatel, vizitátor a také společně s Melanchtonem v něm založil školu.

V Eislebenu najdou poutníci za Lutherem jeho rodný dům a místo úmrtí, od roku 1996 na seznamu UNESCO. Už na konci 17. století v něm bylo zřízeno veřejné muzeum, vůbec nejstarší muzeální instituce v celém německém prostoru. V domě je v současnosti výstava s titulem „Jsem tady odtud – Martin Luther a Eisleben“, která zahrnuje na 250 exponátů a přináší údaje o původu reformace, o podnikání Lutherova otce nebo o středověké religiozitě. V patře je pak k vidění byt rodiny Lutherovy. Výstava „Lu therovay poslední cesty“ se týká jiného domu, od roku 1726 považovaného za místo, kde reformátor zemřel.

Na počátku roku 1546 dorazil Luther na jednání s mansfeldským hrabětem. 14. února pocítil při kázání v mansfeldkém kostele slabost a musel je přerušit. 17. února požádal, aby byl dopraven do Eislebenu, kde se narodil a kde by chtěl také zemřít, což se o den později i stalo. V Eislebenu stojí dodnes kostel sv. Petra a Pavla, kde byl Luther pokřtěn a kostel sv. Anny, první evangelický chrám v hrabství Mansfeld. Přímo v Mansfeldu je zahrnut do projektu rodičovský dům s výstavkou o školních letech Lutherových a jeho lásce k hudbě.

Od roku 1498 navštěvoval Luther latinskou školu v Eisenachu a bydlel zde u rodiny Cotta, jejíž dům s trvalou výstavou o Lutherovi a jeho překladu Bible, je dalším zastavením „Cest“. Zbožnost rodiny a její kontakt s františkány jistě ovlivnily Lutherovo pozdější rozhodnutí stát se mnichem. V roce 1501 vstupuje Luther na univerzitu v Erfurtu, kterou označí za „svoji matku, jíž vděčí za vše“. Putující se tak společně s ním ocitá v rušném obchodním centru, v tehdejších poměrech ve velkoměstě s 19 000 obyvateli, přezdívaném vhledem k bezpočtu kostelů a klášterů durynským Římem.

První kroky povedou do kláštera augustiniánů, do něhož vstoupil Luther 17. července 1505. Proč opustil životní dráhu právníka, tak dobře naplánovanou rodiči, je dobře známo. Hned v počátcích studia na univerzitě se vydal na návštěvu domů. Při zpáteční cestě jej zastihla hrozná bouře. Takřka zasažen bleskem, nanejvýš vyděšen zvolal: „Svatá Anno, pomoz mi, chci být mnichem!“ A bylo mu vyhověno. Vstoupil k augustiniánům- poustevníkům, protože u nich mohl praktikovat přísnou askezi společně se studiem teologie. Po ukončení stud ií ; byl vysvěcen na kněze a slavil v klášterním kostele také svou primici. Klášter augustiniánů je v současnosti nejen prvořadou kulturní památkou s emblémem evropského kulturního dědictví ale i živé středisko duchovního a kulturního života evangelické církve. V klášteře je instalována trvalá expozice „Bible-klášter-Luther“. K dalším lutherovským památkám patří v Erfurtu přirozeně univerzita - Collegium Maius nebo kostel sv. Michaela, kde se v roce 1520 poprvé uskutečnilo evangelické kázání a který patřil k nejdůležitějším centrům reformace. Jednou z nejvýznamnějších akcí v Durynsku věnovaných výročí reformace bude v Erfurtu ekumenická slavnost na den Lutherových narozenin 10. listopadu na hlavním Dómském náměstí.

Zásadní význam pro zahájení reformace má město Wittenberg. Jako svou rezidenci si jej zvolil koncem 15. století kurfiřt Fridrich Moudrý a začal jej zvelebovat. Vybudoval tu zámek, v roce 1502 založil univerzitu a na svůj dvůr si povolal malíře Lucase Cranacha Staršího. Martin Luther pobýval od roku 1511 ve Wittenberku jako profesor na univerzitě a kazatel v městském kostele. Když obchodník s odpustky Tetzel v pověření kardinála Albrechta prováděl své nekalé kšeftování, rozhodl se tomu Martin Luther zabránit, nejprve z obavy o spásu duší. Zformuloval 95 tezí proti zneužívání obchodu s odpustky a přibil je 31. října 1517 na dveře kostela. Tento akt je všeobecně považován za propuknutí reformace. Dnes jsou ve Wittenbergu k vidění jak dveře kostela, na něž byly teze přibity, tak příbytky a hroby Luthera a Melanchtona i mnohá Cranachova díla. Lutherův dům se původně se nacházel v klášteře černých augustiniánů. Luther zde žil až do své smrti, i poté co se oženil s Kateřinou von Bora a měl s ní šest potomků. Wittenberský augustiniánský klášter je největším luteránským muzeem s více než tisícovku originálních exponátů. Také dům nejbližšího Lutherova spolupracovníka Filipa Melanchtona, profesora teologie a řečtiny na nové univerzitě, nazývaného „učitelem Německa“, si zaslouží pozornost. Byl vybudován roku 1536 z příkazu kurfiřta přímo pro Melanchtona jeho rodinu a patří k nejhezčím měšťanským domům ve městě.

Na dlouhé cestě za Lutherem nelze minout hrad Wartburg. V obecném povědomí je to především „Lutherburg – Lutherův hrad“. Martin Luther zde strávil v úkrytu 300 dnů. Na příkaz Fridricha Moudrého byl na zpáteční cestě z Wormsu v roce 1521 zdánlivě přepaden a unesen na Watrburg. Bylo ale pro jeho ochranu před katolickou perzekucí a Luther byl do plánu zasvěcen. Jeho zmizení vyvolalo rozruch po celém Německu. Luther si nechal narůst vlasy a vousy, odíval se jako dvořan a nechal si říka t Junker Jörg.. Připadal si trochu jako dezertér, který opustil bitvu, ale na druhé straně mu tato nedobrovolná dovolená umožnila sepsat několik děl např. Postilu z Warburgu nebo Vánoční postilu a provést to nejdůležitější- přeložit opětovně Nový zákon. V německé řeči již existovalo 17 překladů, ale žádný z nich nedosahuje kvalit Lutherova překladu. Podle humanistických zásad „ad fontes – k pramenům“ pracoval Luther s řeckým textem a používal lidovou a poetickou mluvu. Jeho aktivity připomíná na hradě aktuální výstava „Luther a Němci“ a mimoto autentická komnata. Na Wartburg se zájemci dostanou po zážitkové Lutherově stezce z Eisenachu.

V žádném z měst nejsou stopy reformace tak výrazné jako v Torgau Jedná se o sídelní komplex zahrnující více než pět set památek z období pozdní gotiky a rané renezance, který poskytuje skutečně autentický dojem města Lutherovy doby. V první polovině 16. století bylo Torgau politickým centrem reformace, kde pobývali kurfiřté se svými dvory a hlavním sídlem správy země a centrem reformační politiky Saska. Už v roce 1519 proběhly v Tor gau prvn í evangelické křty v němčině. V roce 1526 uzavřeli Sasko a Hessensko v Torgau válečný spolek a Luther, společně s Melanchtonem a Jonasem formulovali artikuly, které se staly základem „Confessio Augustana“, dodnes platného vyznání luteránské církve.

V roce 1544 zde Luther vysvětil první kostel postavený od počátku jako evangelický. Mimo jiné je Torgau také kolébkou evangelické duchovní hudby – v roce 1524 tu byl vydán první evangelický zpěvník „Geistliche Gesangbuch“ a v městském kostele je pohřbena Lutherova manželka Kateřina von Bora, bývalá jeptiška v klá& scaron;t eře Nimbschen.

Na dlouhé „cestě za Lutherem“ se nachází ještě několik dalších zastavení – např. města Magdeburg, Halle, Altenburg, Weimar nebo Schmalkalden s mnoha pozoruhodnými památkami, která kromě luterského putování si zaslouží být navštěvována sama o sobě a v jakoukoliv dobu. Letošní výročí skýtá ovšem zvlášť dobrý motiv, proč se do nich vydat.
 
| 16.10.2017 23:10:45 Helena Kozlová |             | Foto: archiv |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
 
Přáníčka.net 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru