Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Zprávy
 
Zemřel režisér Juraj Herz Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Juraj Herz  (GEN)(*4. září 1934 – †8. dubna 2018)
Juraj Herz, režisér a příležitostný herec, patřil k silné filmařské generaci tzv. nové vlny 60.let. A to navzdory tomu, že filmové umění nestudoval. Jeho píle a učňovská léta, kdy asistoval různým známým režisérům, v propojení s originálním viděním a provokativními nápady jej řadí mezi významné české režiséry. Uplatnil se i v Německu, kam na čas emigroval. Juraj Herz natočil na čtyřicet filmů, televizních inscenací a seriálů, a v mezidobí režíroval také dvacet divadelních inscenací (např. v Divadle na zábradlí či později v Divadle Na Fidlovačce a Na Jezerce). Několik jeho filmů je součástí zlatého fondu české poválečné kinematografie, mezi nimi Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy či Zastihla mě noc. Je považován za nejvýraznějšího zástupce žánru filmové hororu u nás (Upír z Feratu, Panna a netvor ad.).

Juraj Herz pocházel ze židovské rodiny ve slovenském Kežmarku, ale sám sebe považoval za celoživotního ateistu. K tomu přispěly i zážitky z dětství. Z obavy před transportem jej rodiče nechali pokřtít, ale ani to nakonec nezabránilo faktu, že jednotliví členové rodiny byli odvezeni do různých koncentračních táborů. Po válce se Juraj, který od malička miloval film, rozhodl jít studovat uměleckou školu. Nejprve vystudoval obor fotografie na Umělecko průmyslové škole v Bratislavě, a pak se přihlásil ke studiu herectví na VŠMU. Bylo to v roce 1954, a on později s oblibou vyprávěl, že zkoušky udělal, ale nebyl prý přijat, protože s jeho zjevem by se pro něj prý nenašla role ve slovenském divadle. Netušíme, nakolik byla tato legenda pravdivá, nicméně po nepřijetí na herectví odjel do Prahy, kde začal studovat na DAMU režii a loutkoherectví (studoval zde s Janem Švankmajerem, s nímž krátce dělal v Semaforu experimentální divadlo). Školu nedokončil, a začal se „motat“ kolem filmu. Zahrál si pár drobnějších rolí (i později hrával menší role u různých kolegů režisérů, a ve vlastních filmech si nikdy neodpustil „cameo“ v epizodní roli). Praxe asistenta u Zdeňka Brynycha a Jána Kadára mu nakonec vynesla přímluvu, aby mohl natočit první vlastní film Sběrné surovosti. Vzhledem k tomu, že filmovou režii nikdy nevystudoval, stál tak trochu stranou slavnějších kolegů nové vlny. Nicméně, v 60. letech se začaly objevovat další filmové šance. Film Znamení raka se nakonec k finální verzi nedostal, a ten následující, hudební komedie Kulhavý ďábel, kde si sám zahrál ďábla a další z rolí měl Václav Neckář, byl propadák. Nicméně, žádnému z jeho filmů se nedalo upřít originální vidění a s tím souvisela kritika schvalovacích orgánů, a tak buď nebyly dokončeny, nebo s konečnou upravenou verzí Herz nebyl spokojen. Jeho mistrovským dílem se (i díky představiteli pana Kopfrkingla Rudolfa Hrušínského) stal Spalovač mrtvol, který byl z politických důvodů zakázán. Další plánované filmy podle děl Ladislava Klímy se už neuskutečnily. Problémy s Herzovými filmy pokračovaly i za totality. Přesto se podařilo natočit několik pozoruhodných filmů jako Petrolejové lampy nebo Morgiana (v obou zazářila Iva Janžurová). Juraj Herz objevil pro film také Dagmar Veškrnovou, která si zahrála v dnešních evergreenech Holky z porcelánu a Holka na zabití. Později zaujal Herz především pohádkami Panna a netvor a Deváté srdce, další pohádky pak natočil v Německu – Císařovy nové šaty a Galoše štěstí. Ke vzpomínce na koncentrační tábor se vrátil ve filmu Zastihla mě noc (podle Herzových slov později scénu žen ve sprše okopíroval Steven Spielberg ve Spindlerově seznamu). V roce 1987 emigroval Herz do Německa, kde mj. natočil dvě epizody z seriálu o komisaři Maigretovi. Po roce 1989 se vrátil do Čech, ale jeho filmy Pasáž a T.M.A. u nás velký ohlas nesklidily, uznání se dočkal až Habermannův mlýn, vypovídající o vztazích Němců a Čechů před válkou, za války a po ní, s Karlem Rodenem v hlavní roli. Za zmínku ovšem stojí i Herzova divadelní činnost, především z období 70. let (Nora a Figarova svatba v Divadle na zábradlí), po roce 1989 si mj. vyzkoušel režii i v Národním divadle (Růžový kavalír a Deváté srdce), v Činoherním klubu (Čekání na Godota), ale také v Divadle Na Fidlovačce či Divadle na Jezerce (kde režíroval ještě v roce 2016). Loni režisér utrpěl mozkovou příhodu, zemřel 8. dubna v péči rodiny. Ta se rozhodla pro rozloučení s umělcem pouze v rodinném kruhu.
 
| 12.4.2018 11:04:10 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru