Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
 
 
Zprávy
 
Umění pro veřejný prostor Pardubic Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Diskuze Think tank - kulatý stůlDva dny věnované umění ve veřejném prostoru (nejen) Pardubic přinesly důležité myšlenky, cíle a vize. Iniciovala je nejen série mezioborových kulatých stolů či večerní diskuze, ale též řada doprovodných aktivit a uměleckých akcí, které daly zakusit různorodé možnosti citlivosti vůči umění ve veřejném prostoru.
Veřejný prostor ovlivňují galerijní a muzejní instituce, které mají zásadní vliv na tvorbu vztahu veřejnosti k umění. Paměťové instituce pečují nejen o sbírky, ale stejně jako instituce nesbírkotvorné mají tvořit strategie a dávat vzniknout novým trvalým uměleckým dílům a dočasným uměleckým intervencím ve veřejném prostoru. Veřejný prostor je od podstaty věcí veřejnou, je proto důležité se jím zabývat a odborně posouvat diskuze věnující se minulému, současnému a především budoucímu. Think tank vznikl z dlouhodobých úvah a jeho finální podoba byla pečlivě připravována přes půl roku týmem zkušených lidí. Jeho cílem je být inspirací, zdrojem a podkladem pro dlouhodobou, smysluplnou a tvůrčí práci s veřejným prostorem.

První kulatý stůl se zabýval vztahem veřejných institucí a místní samosprávy, přípravou manuálů pro tvorbu veřejného prostoru i praktickými požadavky soutěží pro samotné umělce. Důležitým tématem se stala nejen péče a starostlivost o veřejný prostor, ale též sbírky a jejich katalogizace či manuály a příručky k umisťování umění do veřejného prostoru. Mezi odbornými hosty stolu byly zástupkyně sbírkotvorných a nesbírkotvorných institucí, ale i nadačních galerií – doktorka Marie Foltýnová (kurátorka veřejné plastiky a vedoucí programu Umění pro město GHMP), Terezie Petišková (ředitelka Domu umění v Brně a ředitelka programu Brno Art Open – Sochy v ulicích), Martina Hončíková (Zóna pro umění 8smička) a Martina Vítková (kurátorka Muzea Kampa v Praze a Art Space NOV v Pardubicích).

Mezi účastníky zasedli náměstek primátora, zástupce Odboru hlavního architekta, referentka Oddělení kultury a cestovního ruchu Magistrátu města Pardubic, správce uměleckoprůmyslových a uměleckých sbírek Východočeského muzea, kurátorka sbírky plastiky a kurátorka sbírky malby Východočeské galerie nebo ředitelka vysokoškolské galerie ve Zlíně i výkonný umělec. Inspirací byl například plug-in Manuálu tvorby veřejných prostranství či Manuál participace zpracovaný Institutem plánování a rozvoje v Praze. Diskuze přinesla potřebu sjednocení terminologie mezi všemi dotčenými politickými, sociálními, kulturními a věkovými skupinami, byla zdůrazněna rozdílnost situace hlavního města, krajských a menších měst.

Diskuzemi byla podpořena potřeba vzniku pozice koordinátora veřejných prostranství a kurátora umění ve veřejném prostoru, jehož pozici by mohla zastávat transdisciplinární platforma odborníků – například po vzoru pražské Komise rady hl. města Prahy pro umění ve veřejném prostoru posuzující transparentnost a kvalitu umění ve veřejném prostoru. Byla přednesena hypotéza takové platformy a diskutována její úskalí i pozitiva na příkladech zkušeností z Prahy, Brna, Pardubic, Zlína a Humpolce, ovšem s důrazem na implementaci konkrétních požadavků pardubicko-hradeckého regionu. Klíčové bylo pojetí medializace vznikající databáze umění ve veřejném prostoru Pardubic i její popularizace. Otevřela se problematika zacházení s trvalými uměleckými díly ve veřejném prostoru, včetně jejich odstraňování. Dále byla debatována podpora vzniku nového umění ve veřejném prostoru, otázka posuzování kvality a časového horizontu jeho vzniku, jakož i nutnost systematické propagace databáze umění, kulturní mapy i dalšího umění ve veřejném prostoru města v Radničním zpravodaji. Probírána byla také spolupráce s městskými organizacemi (např. dopravní podnik) a nutnost prosazování dočasných uměleckých intervencí ve veřejném prostoru, které přinesou snazší přístupnost veřejnosti a prověří samotné místo.

Druhý kulatý stůl se zabýval tvorbou veřejného prostoru z pozice různorodých institucí i občanské společnosti. Zdůrazňoval vzájemný dialog, zodpovědnost a osvětu i téma spolupráce města, paměťových institucí, spolků a občanské veřejnosti. Poukazoval na možnosti formálního i neformálního vzdělávání ve vztahu k veřejnému prostoru. Pozvanými hosty byl umělec, pedagog a akademický pracovník z pražské Akademie výtvarných umění Dušan Zahoranský, kurátorka fotografie a nových médií Galerie hl. m. Prahy a festivalu m3 / umění v prostoru 2021 Jitka Hlaváčková, dále spoluzakladatel spolku Pěstuj prostor a iniciátor manuálu Občanské projekty ve veřejném prostoru Marek Sivák a architektka a urbanistka Kristýna Stará, spoluzakladatelka vzdělávací platformy Architekti ve škole. Mezi hosty byli galerijní pedagožky ze všech pardubických muzeí a galerií, pedagožky ZUŠ, vedoucí Oddělení kultury a cestovního ruchu Pardubic, vedoucí Odboru hlavního architekta, výkonní umělci a umělkyně, zakladatelka Sauny a osvěžovny NUUK v Hradci Králové či koordinátorka pro kulturu v Ostravě. Východiskem se i zde stal již existující manuál Občanské projekty ve veřejném prostoru, na jehož vzniku se jako členové pracovní skupiny podíleli také zástupci pardubické kulturní scény a magistrátu. Tento kulatý stůl byl rozdělen na dva bloky, které se však vzájemně prolínaly a doplňovaly. Hovořilo se o tématu bariér a úskalí při tvorbě veřejného prostoru a o vzdělávání. Důležitým bodem se stala komunikace a zodpovědnost, zejména při tvorbě vztahu mezi městem a iniciátorem projektu. Diskutována byla role a působení veřejnosti, motivace a iniciace soutěží propojených s architektonickým návrhem, a i v tomto případě potřeba koordinátora veřejného prostranství a kurátora umění ve veřejném prostoru. V bloku věnovaném vzdělávání se diskutovaly nejen role vysokých uměleckých škol v modelaci výzev pro soutěže, ale také zájem studentek a studentů a typy hodnot, které lze do města přinášet (humanismem nabitá témata, která veřejný prostor vrátí inkluzivně zpátky různým vrstvám obyvatel). Tento diskuzní okruh přinesl příklady edukace dětí a dobré příklady metodik a přístupů ke vzdělávání obecně. Narazil na limity vzdělávání a spolupráce bez mezioborové a meziateliérové kooperace. Klíčovými tématy zde byly motivace, odhodlanost a opodstatnění tvorby ve veřejném prostoru, ale také jeho evaluace, nutnost přítomnosti odborníků v kulturních komisích.

Třetí kulatý stůl se věnoval udržitelnému fungování v době klimatické změny, tvorbě ve veřejném prostoru s důrazem na udržitelnost, veřejným architektonickým soutěžím, grantovým pravidlům či legislativě. Jako odborníci a odbornice byli ke stolu přizváni: Karolína Vojáčková, členka Ekobuňky AVU a Iniciativní skupiny pro udržitelnost při ČKA, kurátorka současného umění Martina Johnová z Galerie Hraničář v Ústí nad Labem anebo odborník na revizi vztahu člověka a přírody Tomáš Hrůza, zakladatel pražského nezávislého kulturního rozcestníku ArtMap a Art re use centra v Praze. Mezi účastníky diskuzního kulatého stolu byla zahradní architektka z Odboru hlavního architekta Magistrátu města Pardubice, referentka Oddělení kultury a cestovního ruchu, spoluzakladatel spolku proMejto ve Vysokém Mýtě a galerijní pedagožka z Pardubic. V hledáčku diskuze byly architektonické soutěže a nutnost revize jejich stávajících kritérií směrem k větší udržitelnosti i potřeba správného načasování spolupráce architektů s umělci. Diskutovala se pozice městského architekta včetně jeho kompetencí a otázky, jak ve smyslu udržitelnosti cílit na soukromé investory. Byla představena hypotéza fungování regionálního re-use centra na základě příkladu – tedy sdílení nevyužitého galerijního materiálu z instalací výstav, stejně jako centra při vysokých uměleckých školách AVU a UMPRUM, či detaily cirkulárního stavebnictví. Zaznělo, že vznik re-use centra, nad jehož funkcí v regionálním kontextu skupina diskutujících spekulovala, může mimo jiné podpořit lokální uměleckou scénu a působit jako silný edukativní prvek. Jedním ze závěrů tohoto kulatého stolu byl výčet doporučení – etický kodex pro kulturní a umělecké instituce, neziskové subjekty i jednotlivce pro udržitelnější fungování. Mezi jeho body patří například snaha o zmírňování negativních dopadů na životní prostředí a posilování těch pozitivních v rámci každodenního provozu, koncept udržitelné práce, dlouhodobé plánování, respekt a inkluze, spolupráce a mezioborovost, upřednostnění lokální výroby a omezení spotřeby či institucionální odpovědnost a adekvátnost rozhodnutí.

Cílem všech kulatých stolů bylo vygenerování nosných témat pro další fázi procesu tvorby koncepčního materiálu pro práci s uměním ve veřejném prostoru, zasíťování (municipality, galerijních institucí, umělců a občanské společnosti), nastolení hypotéz, prezentace případových studií a následné shrnutí a společná revize během večerní moderované diskuze pro veřejnost, která se odehrála v Divadle 29. Došlo tak ke konfrontaci výsledků tří tematických okruhů i k mnohým prolnutím (zejména v tématech zřízení nové pozice koordinátora veřejného prostoru, v důrazu na správnou medializaci, komunikaci a mezioborovou spolupráci). Odborníci a odbornice, hosté, kteří se účastnili celodenních kulatých stolů, tak diskutovali například o potřebě trvalých děl a akcentu na díla dočasná či o otázce uvolňování finančních prostředků z rozpočtu města a problematice tzv. „procent na umění”. Jedním z důležitých poznatků byla také snaha o nezahlcení veřejného prostoru (preference dočasných uměleckých intervencí před trvalými uměleckými díly) a požadavek kvality před kvantitou. Je nutné si uvědomit, že k veřejnému prostoru je nutné přistupovat s pokorou, péčí, schopností činit kompromisy, ale i důvěrou. Názory všech tří kulatých stolů se tak nenásilnou formou v mnohém doplňovaly či přinesly podobný pohled na původně odlišnou otázku.

Druhý den byl věnován procházkám, komentovaným prohlídkám a projížďkám: za pardubickou moderní architekturou, za legendami a příběhy Starého Města, za sochařskými díly ve veřejném prostoru. Další akcí, která se zaměřila na zostřené vidění města, byla performativní procházka s umělkyní Markétou Kinterovou nazvaná Oči široce otevřené pro město. Den pro veřejný prostor pak uzavřela přednáška Veroniky Schiebelové ve Východočeském muzeu, která na ukázkách historických fotografií dala nahlédnout, jak ve veřejném prostoru zacházet s reklamou.

Think tank proběhl ve spolupráci s Východočeskou galerií v Pardubicích, Východočeským muzeem v Pardubicích, spolkem Offcity a Divadlem 29. Hlavním organizátorem byla Galerie města Pardubic, projekt proběhl díky financování Magistrátu města Pardubic a Ministerstva kultury ČR. Děkují všem, díky kterým se mohl uskutečnit.
 
| 20.10.2021 10:10:01 Redakce |             | Foto: archiv |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
 
Přáníčka.net 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru