Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Kapka medu pro Verunku Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
Výtvarné tipy 15. týden Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Deset století architektury: Valdštejn stavebníkDeset století architektury: Valdštejn stavebník
Valdštejnský palác v Praze je nejmonumentálnějším dokončeným projektem velkého vojevůdce a mocného šlechtice, jenž zisky z války využil k naplnění svých odvážných stavebních vizí (1997). Režie J. Šikl. Albrecht z Valdštejna, vévoda frýdlantský, patří k nejpozoruhodnějším osobnostem našich dějin. Mocný šlechtic a vojevůdce se stal během třicetileté války obratným podnikatelem s nevídanými zisky, které se rozhodl investovat především do velkolepých stavebních projektů. Z městečka Jičín plánoval vytvořit reprezentativní sídlo, v němž by kromě biskupství sídlila i univerzita a jeho vlastní sněm. Z plánů, které předčasně ukončila vévodova nečekaná smrt, byl ve východočeském městě realizován pouze zlomek – přestavba zámku, kostel svatého Jakuba a lodžie spojená se středem města působivou alejí. Dokončeno však bylo Valdštejnovo největší stavební dílo – Valdštejnský palác na pražské Malé Straně. Důstojné a rozlehlé sídlo, k jehož výstavbě si vévoda přizval přední italské architekty, mělo pražské šlechtice konfrontovat s postavením muže, který by se snad mohl stát i budoucím českým králem. Úctyhodný komplex ve stínu panovnického sídla tvoří hlavní obytná budova se dvěma nádvořími, křídlo s konírnami, patrové Černínské atrium a zahrada ohraničená vysokou zdí a budovou jízdárny sousedící s bývalým hospodářským dvorem. Interiéry paláce jsou plné působivých alegorických fresek od barokního malíře Baccia di Bianco s náměty z antické mytologie a astronomie. Působivý je i prostor palácové kaple rovněž zdobené freskami, v nichž je Valdštejnova postava ztotožňována se světcem sv. Václavem. Skvostem barokní architektury je monumentální Sala terrena otevřená do zahrady, jejíž vysoké klenby zdobí nástěnné výjevy z bájného Olympu. Na sochařské výzdobě paláce se podílel mj. císařský sochař Rudolfa II. Adrian de Vries, který zahradu obohatil unikátním souborem soch a kašen ve stylu pozdního manýrismu. Sochy byly naneštěstí roku 1648 uloupeny švédskými vojsky, ale na počátku 20. století se na původní místa vrátily jejich věrné kopie.
Vysílání: 12.4., 15.25 hod., ČT2

Dílo Josipa Plečnika – Mezi Lublaní a Prahou
Miroslav Táborský představuje památky ČR nominované na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Režie J. D. Novák (Premiéra). Slovinský architekt a urbanista Josip Plečnik se narodil v roce 1872 v Lublani do rodiny truhláře a podle tradice měl pokračovat v otcových šlépějích. Provinční Lublaň druhé poloviny 19. století však mladému Josipovi brzy přestala stačit. Osudovým se pro něj stalo přátelství se slavným českým architektem Janem Kotěrou, pozvání do Prahy a setkání s tehdejším československým prezidentem T. G. Masarykem, který Plečnika pověřil úpravami Pražského hradu. Plečnik však současně přednášel na lublaňské univerzitě, práce řídil na dálku a do Čech dojížděl jen o prázdninách. Souběžné působení v obou zemích se ale po kreativní stránce ukázalo jako přínosné pro obě metropole – v unikátní architektuře propojující středomořskou a středoevropskou kulturu, mentalitu i vize.
Vysílání: 12.4., 21.30 hod., ČT2, Národní klenoty II
Opakování: 13.4., ČT2., 16.4., ČT2

S profesorem Františkem Dvořákem za moderními českými výtvarníky
Tvůrce nezaměnitelných soch a plastik Olbram Zoubek (2010). Kamera a režie J. Hojtaš. Olbram Zoubek (1926) je sochař, který se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky, a jeden z nejvýznamnějších českých sochařů současnosti. Návštěvu v jeho ateliéru předchází prohlídka Památníku obětem komunismu na svahu Petřína s autorovým komentářem. A pak jsme byli pozváni do míst, kde vznikají originální mistrovská díla, která nezapřou inspiraci antickými motivy. Řečeno slovy profesora Dvořáka: "Máme se na co těšit."
Vysílání: 13.4., 00.50 hod., ČT art
Opakování: 16.4., ČT art., 17.4., ČT art

Pražská korunovace Karla IV.
Vznešený lesk korunovace Karla IV. po téměř sedmi stech letech znovu rozzářil Pražský hrad. Dobová rekonstrukce korunovačního obřadu, připravená Univerzitou Karlovou a občanskými spolky živé historie (Premiéra). Počátek září roku 1347 byl pro Prahu naprosto výjimečný. Lesk chystané královské korunovace přilákal panstvo, měšťany i prosté zvědavce z celého království i z ciziny. Obchodníci se radovali ze zvýšených zisků a návštěvníci se těšili na korunovační průvody i veřejnou slavnost. Pro prostého středověkého člověka to byla jedna z mála příležitostí zahlédnout nového českého krále Karla IV. na vlastní oči. Po téměř sedmi stech letech se v roce 2016 členové občanských spolků živé historie rozhodli ve spolupráci s Karlovou univerzitou dění těch dnů co nejvěrněji rekonstruovat.
Vysílání: 14.4., 18.15 hod., ČT2
Opakování: 17.4., ČT2., 19.4., ČT2
 
| 3.4.2017 10:04:53 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru