Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
Ladislav Helge Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Ladislav HelgeZlatá šedesátá: Ladislav Helge
Portrét režiséra, který se stal nejvýraznějším představitelem společenskokritického filmu 60. let i důležitou osobností boje za tvůrčí svobodu, uvádíme jako připomínku jeho nedožitých 90. narozenin (2009). Režie M. Šulík
Pro režiséra Ladislava Helgeho (21. 8. 1927 – 31. 1. 2016), jenž by v těchto dnech oslavil významné jubileum, znamenala politika vždycky více než umělecká koncepce. To sice jeho tvorbu v době stylistických výbojů 60. let odsunulo do pozadí, s časovým odstupem však prokázala svou trvalou hodnotu, přestože témata jeho filmů byla pevně spjatá s dobou vzniku.
Cesta k filmu nebyla pro Helgeho snadná. Na FAMU nebyl přijat a jen díky vlastní iniciativě se v útlém věku stal asistentem Jiřího Krejčíka. A to byla velká filmová škola, kterou bohatě zúročil hned ve svém prvním filmu Škola otců (1957). Tímto kritickým dramatem o pokrytectví v socialistické společnosti se zařadil do čela reformních snah kinematografie postalinského období, záhy však i na něj dopadla režimní odplata. Jeho další, ještě nekompromisnější snímek Velká samota (1959) z prostředí jihomoravského zemědělského družstva narazil pro svoji bezvýchodnost a režisér byl nucen volit mezi optimistickým závěrem či koncem tvůrčí kariéry. Tenkrát se ještě odhodlal ke kompromisu, i když vnímat jeho další snímek Jarní povětří (1961) o generačním konfliktu na pozadí února 1968 jako ústupek režimu, by bylo zjednodušené.
Další Helgeho filmy v době nastupující nové vlny spíše čelily kritice – především kvůli neorganickému vnášení nových impulsů do skepticky laděných příběhů z dělnického prostředí. Svou filmařskou tvář našel znovu až v roce 1967 odvážným politickým snímkem Stud, který se však na plátna kin dostal pozdě – v době politického uvolnění na jaře roku 1968. Helgeho aktivní občanská účast na obrodném procesu a vysoké funkce v organizaci FITES, jež bránila od poloviny šedesátých let tvůrčí svobodu, jej však z kinematografie vyřadily definitivně. Z Barrandova byl vyhozen mezi prvními, pracoval poté na poště a ke své profesi se vrátil už jen v rámci programů Laterny magiky v 80. letech.
Vysílání: 17.8., 22.50 hod., ČT art

Pro pamětníky... Škola otců
Karel Höger v příběhu učitele, který svádí marný boj s lidskou zlobou. Film režiséra Ladislava Helgeho, od jehož narození uplyne v těchto dnech 90 let (1957). Dále hrají: B. Holišová, J. Mixa, L. Pešek, M. Vášová, V. Chramostová, F. Hlavatý, R. Hrušínský a další. Scénář I. Kříž a L. Helge. Kamera F. Pečenka
Škola otců je první samostatný celovečerní film Ladislava Helgeho a řadí se mezi nejhodnotnější české filmy. Líčí příběh učitele, který se kvůli nevydařenému manželství nechá přeložit z Brna do okresního městečka. Na novém působišti se však setkává s obrovským pokrytectvím. Jeho pokusy o poctivý přístup k práci a k lidem kolem sebe vyvolávají odpor a nakonec takřka štvanici...
Helgeho film byl ve své době velice přínosný tím, že pravdivě a odvážně zobrazoval skutečné pocity a myšlenky obyčejných lidí. Kvůli tomu byl však ostře kritizován na 1. festivalu českých a slovenských filmů v Banské Bystrici pro "bezvýchodnost" a "zkreslování vedoucí úlohy KSČ ve školství". A tak se po roce 1969 ocitl v trezoru.
Vysílání: 19.8., 14.35 hod., ČT1; Opakování: 20.8., ČT1
 
| 7.8.2017 11:08:36 Redakce |             | Foto: archiv |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Přáníčka.net 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru