Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
Výtvarné tipy 6. týden Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Deset století architektury: Pozdní gotika jagellonské dobyDeset století architektury: Pozdní gotika jagellonské doby – Matěj Rejsek
Roku 1475 položil Vladislav II. základní kámen nové věže s bránou mezi Starým a Novým Městem. Ke stavbě byl přizván Matěj Rejsek z Prostějova (1997). Režie T. Šimerda. Prašná brána patří k nejpozoruhodnějším stavbám pozdně gotického stylu ve střední Evropě. Město Praha chtělo touto monumentální stavbou demonstrovat svůj význam, srovnatelný s postavením panovníka. Její realizací byl pověřen Václav ze Žlutic, ale městští radní nebyli spokojeni s jeho nenápaditým návrhem. Proto byl přizván Matěj Rejsek z Prostějova, který tesal zdobné části. Po dvou letech Rejsek zcela nahradil původního stavitele a dokázal, že je mistrem ve svém oboru. Roku 1489 se ujal dostavby chrámu svaté Barbory v Kutné hoře po zemřelém mistru Hanušovi. Bylo třeba dostavět triforium a zaklenout chór. Dostavba presbytáře je vrcholem Rejskovy tvorby. Pro farní kostel svatého Vavřince v nedaleké hornické obci Kaňk zhotovil ozdobnou kazatelnu se symboly čtyř evangelistů a kamenné pastoforium. V Praze Rejsek také vytvořil portál a klenbu v domě "U jednorožce", kde vytesal svůj portrét podobný tomu na Prašné bráně. Prašná brána není ve své podobě nikterak originální, vzorem byla staviteli Parléřova Staroměstská mostecká věž. Rejskovo umění především spočívalo v dekorativní architektonické plastice. V jeho tvorbě lze poznat vliv Petra Parléře i dřívějšího románského umění. Původní podobu Prašné brány dnes těžko můžeme zrekonstruovat, protože stavba byla poničena při obléhání Prahy Prusy roku 1757, kdy většina poškozených a uvolněných ozdob musela být odstraněna. Teprve v 19. století se Josef Mocker pokusil vrátit středověké bráně její původní tvář.
Vysílání: 04.2., 13.20 hod., ČT2

Hádanky domů života: Chrudimský golet nejen v údolí
Po stopách zaniklé významné židovské komunity v Dřevíkově a v Hroubovicích (2013). Režie J. Kratochvíl. Zatímco v minulém díle jsme nahlíželi do osudů některých městských židovských komunit na území Sudet, tentokrát se přesuneme do srdce Českomoravské vrchoviny a budeme se věnovat židovské komunitě v českém vesnickém prostředí. Dřevíkov a Hroubovice od sebe leží jen dvě desítky kilometrů a obě lokality byly sídlem kdysi významné židovské obce. V Dřevíkově dokonce ještě v roce 1849 tvořil počet židovských rodin přes polovinu vesnické komunity. S Petrem Vackem, který se na naši cestu časem vybavil jedním překvapením, se podíváme do místní židovské uličky, v níž se zachoval vzácný unikát. Dřevíkovské židovské památky vůbec jsou součástí rozsáhlého etnografického muzea v přírodě a patří k nim cenný židovský hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu, na kterém si s naší průvodkyní Lucií Petrusovou ukážeme vývoj židovského náhrobku v průběhu dvou staletí a opět se ponoříme do básnického rozměru epitafů. Historie židovského osídlení v Hroubovicích připomíná tu dřevíkovskou, po stržení synagogy a staré školy v době totality je ale jediným pozůstatkem zdevastovaný hřbitov, který nyní prochází postupnou obnovou.
Vysílání: 04.2., 19.15 hod., ČT2
Opakování: 09.2., ČT2

Folklorika: Kulig a jiné radosti
Tradiční zábava polských magnátských a šlechtických dvorů, sahající až do 17. století, zdomácněla také u nás a zejména v posledních letech dochází k její renesanci (2015). Režie I. T. Grosskopfová. V zimě se navštěvovali šlechtici a magnáti na svých sídlech, jedlo se, pilo, veselilo i několik dní. Přáli si k novému roku, aby se dařilo, aby bylo dobré zdraví, úroda atd. Tato zimní veselice se stala součástí našich obřadně zvykoslovných tradic a rozšířila se mezi lidmi, takže už dávno není záležitostí pouze těch majetnějších. Štáb České televize se zúčastnil tradičního kuligu na česko-polském pomezí, kde dochází k přirozené spolupráci české a polské strany. A jak takový tradiční kulig vlastně vypadá? Průvod několika saní tažených koňmi se vydává zimní krajinou na určené místo, kde se udělá oheň, zpívá se, tancuje, jí a přeje k novému roku, aby byl dobrý. Na jednom z vozů nesmí chybět muzika, takže je i v průběhu cesty pořádně veselo. Hrají a zpívají se místní písně, písně přací a speciální novoroční koledy. V našem případě se o hudební stránku akce postaral folklorní soubor Nowina z Jablunkova, který má velké zkušenosti, zaměřuje se na uchovávání a rozvíjení lidových tradic a lidových goralských písní z oblasti Těšínského Slezska. Dokument přibližuje tradiční, byť nepříliš známou zábavu. Cestou za veselím se dozvíme o krojích a písních, které kulig provázejí, ale také o tom, jak se na tradici místní dívají a proč je tolik v oblibě.
Vysílání: 04.2., 05.30 hod., ČT2
Opakování: 06.2., ČT2

Příběhy domů: Fojtství Velké Karlovice
Vzácný soubor valašské lidové architektury a jeho osudy (2008). Režie T. Doruška. Zachovaný dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou je na okraji rozsáhlé valašské obce nepřehlédnutelný. Již jedno a půl století žije v chalupě jedna rodina, které se dodnes říká fojti. Pečlivě si však střeží své soukromí. Před lety se zde ovšem točil třeba film Františka Vláčila Stíny horkého léta. Paralelně s originálem stojí ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm kopie této stavby. I ta má svou historii a příběhy.
Vysílání: 07.2., 14.05 hod., ČT2
Opakování: 08.2., ČT2., 13.2., ČT2

Kroměříž – plynutí času
Miroslav Táborský představuje starobylé hanácké město figurující na prestižním seznamu UNESCO díky Arcibiskupskému zámku a dvojici působivých příkladů historické zahradní architektury (2012). Režie O. Kallus. Kroměříž je dnes nevelké a poklidné moravské město, jehož historické jádro nicméně svědčí o velkých dějinách sídla, které získalo vznešené přízvisko "Hanácké Athény". Předmětem ochrany UNESCO je především monumentální Arcibiskupský zámek, jenž byl v 18. století postaven na starých základech a je výjimečnou ukázkou středoevropského barokního zámeckého sídla. Poměrně střízlivý exteriér stavby sotva naznačuje, jaké bohatství skrývají zámecké komnaty a sály, při jejichž prohlídce oči přecházejí. Působivou scenérii zámku dotváří jedinečná Podzámecká zahrada, která jej obklopuje a patří k nejkrásnějším příkladům romantického parku na našem území. Další klenot, Květná zahrada, se rozkládá mimo historické jádro města a je pro změnu světovým skvostem mezi ornamentálními zahradami italského a francouzského stylu. V roce 2014 byla dokončena její náročná rekonstrukce, takže je dnes již možné si plnými doušky užívat harmonickou krásu tohoto místa.
Vysílání: 07.2., 21.35 hod., ČT2
Opakování: 08.2., ČT2., 10.2., ČT2

Třistatřicettři
O demokratech a psychopatech ve společnosti budou moderátoři J. Lukeš a J. Schmid diskutovat s historikem F. Honzákem, který s bratrem psychiatrem R. Honzákem věnoval času psychopatů svou novou knihu. A také s dalšími hosty, třeba advokátem a nyní i vydavatelem J. Kalvodou (Premiéra)
Vysílání: 06.2., 22.30 hod., ČT art
Opakování: 11.2., ČT art
 
| 28.1.2019 11:01:07 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru