Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
30 let svobody 1989–2019 Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Alexander Dubček Malá velká zeď
Národy rozdělují myšlenky i pevné hráze. Dokument Martina Pátka mapuje historii Berlínské zdi, od jejíhož pádu uplynulo 9. listopadu 30 let (2004). Berlínskou zeď – hranici mezi NDR a NSR zkarikovaly dějiny s fenomenální nahodilostí tak, jak to nikdo z jejích stavebníků nečekal. Armáda zedníků pod dohledem vojáků ji začala stavět ze 17. na 18. srpna 1961. A ještě během její stavby se začaly pokusy o její překonání. Tradují se slavné útěky i tragické pokusy o její zdolání, při nichž přišlo o život 235 lidí. V Bernauerstrasse, místě prvních dramatických pokusů o útěk přes hranici, bylo otevřeno v roce 1999 k desátému výročí jejího pádu Dokumentační centrum Berlínské zdi. Pádu zdi, jehož 30. výročí si v těchto dnech připomínáme, předcházela vlna emigrace. Stovky občanů NDR se začaly hrnout přes maďarsko-rakouské hranice a narušovat politickou stabilitu NDR. Několik stovek si vynucovalo emigraci do Západního Německa obsazením velvyslanectví NSR v Praze. V nastalé a stupňující se státní krizi pak pověřený vysoký komunistický činitel Günter Schabowski 9. listopadu 1989 ve večerních hodinách oznámil, že občané NDR mohou cestovat do SRN a Západního Berlína. Údajně se spletl a řekl, že občané mohou s okamžitou platností vycestovat. Nepřipraveným pohraničníkům NDR nezbylo při pohledu na valící se masy než lidi pouštět. V Berlíně u Braniborské brány byla zeď nižší a nepochopitelně široká, nyní vhodná pro první odvážlivce, kteří na ni vylezli a obsadili ji. Její první likvidátoři začali kladívkem zeď demolovat. A nálada to byla skvělá a lidé si připíjeli a veselili se a byli velice solidární. Brzy po zániku zdi však pozvolna narůstala mezi lidmi nová bariéra. Němci se začali rozdělovat na výchoďáky a zápaďáky – na ossie a wessie. Dějiny začaly psát novou kapitolu: o stesku po NDR, vzrůstající averzi vůči novým spolkovým zemím. Spolková vláda investovala od roku 1990 do přeměny komunistického východu 1 250 miliard eur, což je v přepočtu 40 bilionů korun. Myšlení velké části východních Němců se jí ale změnit nepodařilo. S řadou svědectví a archivních materiálů zaznamenal historii Berlínské zdi režisér Martin Pátek.
Vysílání: 18.11., 14.50 hod., ČT2

Výjezdní doložka pro Dubčeka
Ústřední postava pražského jara 1968 byla v letech 1970–1989 nepřetržitě sledována StB. Slovenský dokument v původním znění (Premiéra). Alexander Dubček byl v roce 1988 oceněn udělením doktorátu honoris causa univerzitou v Bologni, ovšem jeho cestě do Itálie a samotnému převzetí ocenění předcházely neuvěřitelné peripetie. Diváci se seznámí s mašinérií československých mocenských orgánů, které měly neomezenou moc a rozhodovaly i o tom, kdo dostane povolení vycestovat do západních zemí. Dubček byl od roku 1970 pod neustálým dohledem StB, jeho rodina vzpomíná na okamžiky bezmoci, hraničící s absurditou. Detailní pohled na druhou polovinu Dubčekova života dokreslují archivní záběry a hrané rekonstrukce okamžiků, kdy se rozhodovalo o jeho budoucnosti.
Vysílání: 18.11., 15.50 hod., ČT2
Opakování: 22.11., ČT2

Finsko očima Petra Voldána
Design na prvním místě. Když za špičkovým designem, tak do Finska. A kam konkrétně? V této zemi je odpověď docela jednoduchá, kamkoli. Jestli totiž jsou někde lidé doslova obklíčeni designem, aniž by to ale vnímali jako nějakou zvláštnost, pak je to Finsko. Mnoho lidí tu možná netuší nic o nějaké definici designu jako snaze hledat co nejlepší souznění funkční a estetické stránky předmětů, ale na rozdíl od jiných národů oni v designu vlastně odmalička žijí a rádi se jím obklopují. Designová čtvrť v Helsinkách, na mapách speciálně označená Design District Helsinki, je doslova esencí všeho podstatného, co se v oboru zrovna odehrává. Sem jezdí ověřovat svoje směřování designéři, nasávat inspiraci adepti oboru, kochat se a nakupovat turisté z celého světa.
Vysílání: 18.11., 19.40 hod., ČT2

Konspirace 89
Rychlé zhroucení režimu v listopadu 1989 vedlo ke vzniku mnoha alternativních výkladů událostí. Šlo o spontánní sled událostí, nebo za sametovou revolucí stály temné síly od StB po KGB či dokonce CIA? Dokument A. Sedláčkové zkoumá teorie i mýty z pohledu aktuálních poznatků (Premiéra). Až nepravděpodobně rychlý spád listopadových událostí, nedotažená vyšetřování exponentů komunistického režimu, skartace části materiálů bezpečnostních složek a obecná lidská tendence uchylovat se k dramatičtějším a barvitějším výkladům daly vzniknout mnoha konspiračním teoriím, které historický pohled na listopad 1989 provázejí a tvoří alternativní historické exkurzy. Tvůrci se zaměřili na zkoumání těchto teorií a mýtů z pohledu nejnovějších historických poznatků. Hovořili s tehdejšími aktéry z obou stran, historiky i samotnými konspirátory. Spíše než ambicí všechny tyto teorie objasnit je ale donutit diváky se nad nimi kriticky zamyslet. Nejde ale o těžkopádné historické pojednání, režisérka Andrea Sedláčková provází filmem s lehkostí, nevnucuje nikomu předem jasný pohled a její odstup od dění té doby jí pomáhá udržet si nadhled.
Vysílání: 19.11., 22.00 hod., ČT2
Opakování: 20.11., ČT2

Střední Evropa je svobodná
Ti, kteří měli významný podíl na odsunu sovětských vojsk z Československa, Polska a Maďarska, vzpomínají na devadesátá léta plná politických změn. Polský dokument (Premiéra). Osobnosti politického a kulturního života střední Evropy počátku devadesátých let minulého století se vracejí ke klíčovým okamžikům po pádu železné opony a nastavování nových vztahů mezi středoevropskými státy. Pro odpoutání se ze sféry sovětského vlivu bylo nejdůležitější co nejrychleji domluvit návrat sovětských vojáků domů. Vzpomínají například Ján Čarnogurský, Alexandr Vondra, Luboš Dobrovský, Jan Ruml, Svetozár Naďovič a polští a maďarští ministerští úředníci.
Vysílání: 20.11., 14.35 hod., ČT2
Opakování: 21.11., ČT2

Soud nad českou cestou
Verdikt nad 30 lety naší demokracie. Byly úspěchem, nebo selháním? Unikátní televizní projekt Roberta Sedláčka kombinuje herce se skutečnými odborníky a zástupci veřejnosti v úlohách svědků a poroty (Premiéra). 30 let demokracie v České republice v reflexi soudního přelíčení spojujícího herce v rolích žalobkyně, obhájce a soudce s reálnými lidmi – svědky a jedenáctičlennou porotou. Východiskem pro tento soud je programové prohlášení Občanského fóra. "Co chceme" z listopadu 89, jehož nenaplnění je předmětem žaloby a soudního jednání. Pořad ke třicátému výročí sametové revoluce, který se nebude zabývat událostmi před třiceti lety, ale tím, kam jsme za ty roky od revoluce jako společnost došli a jak jsme naplnili to, co jsme si na konci roku 89 snili, že jednou jako Češi, jako společnost, chceme a můžeme být.
Vysílání: 20.11., 20.00 hod., ČT2
 
| 11.11.2019 11:11:33 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Přáníčka.net 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru