Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Protokol (NdB) Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
Filmové tipy 4. týden Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Judit Bárdos (Fair play)Fair play
Jsou hranice, za které se nejde. Judit Bárdos v hlavní roli talentované sprinterky Anny, která je v Československu osmdesátých let zařazena do programu státem řízeného dopingu. Koprodukční snímek ČT (2014). Dále hrají: A. Geislerová, R. Luknár, E. Josefíková, O. Novák, O. Malý, R. Zach, I. Bareš a další. Kamera J. Baset Střítežský. Scénář a režie A. Sedláčková. Osmdesátá léta v Československu. Mladičká sprinterka Anna (J. Bárdos) se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Její matka (A. Geislerová) a trenér (R. Luknár) doufají, že splní kvalifikační limit a postoupí na olympijské hry. Ona sama cíli podřizuje vše, jediné vybočení ze světa tvrdého sportovního drilu pro ni představuje milostný vztah s Tomášem (O. Novák). Anně začnou být bez jejího vědomí podávány anabolické steroidy. Její výkonnost stoupá, objevují se ale rovněž první zdravotní problémy. Anna se o přípravcích dozvídá pravdu, a přestože je v sázce její účast na olympiádě, hodlá dál trénovat bez nich. Její matka však doufá, že Anna účast na olympijských hrách využije k emigraci, a rozhodne se jí anabolika pod rouškou neškodných vitaminů aplikovat tajně dál.
Vysílání: 22.1., 21.15 hod., ČT1

Všichni moji blízcí
Josef Abrhám, Jiří Bartoška, Ondřej Vetchý, letošní jubilant Jiří Lábus a Libuše Šafránková jako členové jedné velké šťastné rodiny ve filmu o osudovém setkání, které znamenalo život. Oceňovaný koprodukční snímek ČT (1999). Dále hrají: T. Brodská, L. Chudík, M. Labuda, B. Holiček, L. Cúlková a další. Scénář J. Hubač. Kamera D. Šimončič. Režie M. Mináč. Silné téma, hvězdné herecké obsazení v čele s J. Abrhámem, L. Šafránkovou, J. Bartoškou, letošním jubilantem J. Lábusem, O. Vetchým, T. Brodskou, L. Chudíkem, K. Fialovou či M. Labudou, výborný scénář renomovaného autora Jiřího Hubače, citlivá režie Matěje Mináče, skvělá kamera mistra svého oboru Doda Šimončiče – to vše poskytuje velký divácký i umělecký zážitek. Příběh začíná v říjnu 1938, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody. Na pozadí historických událostí sleduje osud rodiny okresního doktora Jakuba Silbersteina, veselého optimistického člověka, který nikdy neztrácel humor a naději v lepší zítřek, protože věřil, že slušnost a poctivost vždy zvítězí. Po mnichovské zradě však přichází doba, kdy tyto hodnoty přestávají platit. Členové židovské rodiny Silbersteinových stojí před rozhodnutím, zda mají před německým fašismem uprchnout, nebo zůstat v zemi, s níž jsou životně spjati. Teprve bratrův tragický osud přinutí váhajícího otce, aby se v posledním okamžiku rozhodl využít mise sira Nicholase Wintona k zařazení syna Davida do posledního transportu odjíždějícího z okupované Prahy do Anglie 31. srpna 1939. Film uvádíme u příležitosti významného dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, který připadá na 27. leden.
Vysílání: 23.1., 22.00 hod., ČT2

Chata v horách
Má všechna ta bolest a prolitá krev nějaký smysl? Americký horor, vyznamenaný řadou cen (2011). Hrají: K. Connollyová, F. Kranz, Ch. Hemsworth, A. Hutchisonová, J. Williams, S. Weaverová a další. Režie Drew Goddard (Premiéra). Skupina pěti kamarádů se vydává na víkend na odlehlou chatu v horách, ale místo nespoutané zábavy je čeká noc plná nepředstavitelné hrůzy a nekončícího krveprolití. Zní to povědomě? Nenechte se mýlit. Zatímco se studenti chovají jako bezpočet jejich předchůdců v tuctových hororech, chata skrývá tajemství dosud v tomto žánru nespatřené, které celému příběhu dává zcela nový rozměr. Scénář k filmu napsal Joss Whedon, momentálně patrně nejznámější svým angažmá v sérii Avengers, který vždy vynikal uměním prošlapávat nové cestičky ve známých scenáristických uličkách. I v případě Chaty v horách mu otřepaná béčková zápletka posloužila jako pouhý základ pro něco úplně jiného. Vznikla tak inteligentní a přitom navýsost zábavná hororová lahůdka, bortící všechny hranice a zároveň umně čerpající z toho nejlepšího, co žánr v posledních desetiletích přinesl. Ve filmu si tak můžeme vychutnat odkazy na Noc oživlých mrtvol (1968) George A. Romera, Raimiho Evil Dead (1981), Barkerova Hellraisera (1987), japonský Kruh (1998) a mnoho dalších klasických titulů, ba i ozvuky některých videoherních konceptů, to vše pod patronátem slovutného H. P. Lovecrafta. Režie se zhostil Drew Goddard, který na sebe upozornil již svým předchozím snímkem Monstrum (2008).
Vysílání: 24.1., 23.20 hod., ČT2

Francouzská spojka (1/2)
Dvojice nesmlouvavých detektivů na stopě velké zásilky heroinu. Gene Hackman a Roy Scheider v hlavních rolích klasického amerického filmu (1971). Dále hrají: F. Rey, T. Lo Bianco, M. Bozzuffi a další. Režie William Friedkin. Slavné kriminální drama režiséra Williama Friedkina bylo v roce 1971 oceněno pěti Oscary včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší mužský herecký výkon. Snímek navíc dokázal upoutat nejširší spektrum diváků a zařadil se mezi nejnavštěvovanější snímky roku. Příběh snímku je přitom poměrně prostý, vychází ovšem ze skutečných zážitků policejních protidrogových vyšetřovatelů. Newyorští detektivové Jimmy Doyle (Gene Hackman) a Buddy Russo (Roy Scheider) se pohybují v terénu drsných brooklynských ulic a snaží se rozkrýt gang drogových překupníků. Během vyšetřování pochybných drogových kšeftů se dostanou na stopu velké dodávky heroinu, kterou chystá jeden z největších francouzských překupníků drog v podobě elegantního zločince Alaina Charniera (Fernando Rey). Začíná zběsilé policejní pronásledování a neúprosná snaha o dopadení mezinárodního drogového gangu. Francouzská spojka vyniká především svým realistickým pojetím, natáčení probíhalo v autentickém prostředí špinavých newyorských ulic snímaných ruční kamerou a kontaktním zvukem. Snímek je proslulý několika akčními pasážemi, mezi ty nejslavnější určitě patří scéna policejního zátahu, během něhož dojde k automobilové honičce s nadzemní dráhou metra a závěrečná přestřelka s nepředvídatelným vyústěním. Napínavou atmosféru navíc umocňují precizní herecké výkony, které přesně vystihují charakter postav. Svou životní roli zde ztvárnil Gene Hackman, který byl za roli neústupného policisty oceněn Oscarem za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Snímek uvádíme s původním dabingem ČST z roku 1986.
Vysílání: 25.1., 22.00 hod., ČT2

Dva mezci pro sestru Sáru
Desperát a jeptiška na pouti mexickou pustinou. Shirley MacLaineová a Clint Eastwood v hlavních rolích americko-mexického westernu (1970). Dále hrají: M. Fabregas, A. Morin, J. Chavez a další. Režie Don Siegel. Když osamělý jezdec Hogan zachrání ze spárů tří násilníků mladou jeptišku, ještě netuší, do čeho se to právě namočil. Sestra Sára je na útěku před francouzskými kavaleristy a míří za mexickými stoupenci prezidenta Juareze. Také nesmlouvavý a tvrdohlavý Hogan má spadeno na francouzské okupanty, ale úplně z jiného důvodu. Plánuje se totiž zmocnit tučné odměny v podobě francouzského pokladu. Sestra Sára mu může poskytnout cenné informace týkající se obrany pevnosti, a proto se tato nesourodá dvojice vydává na společnou pouť nehostinnou mexickou pustinou. Během cesty se nejen sblíží, ale začíná to mezi nimi také pořádně jiskřit. Sestra Sára se totiž nechová úplně jako spořádaná jeptiška a svému průvodci nachystá řadu překvapení. Dobrodružný western amerického režiséra Dona Siegela vyniká zejména živelnou konverzací mezi ústřední dvojicí v podání Clinta Eastwooda a Shirley MacLainové.
Vysílání: 26.1., 20.00 hod., ČT2

Obžalovaný
Příběh viny, odpovědnosti a odvahy postavit se za své. Český film Jána Kadára a Elmara Klose, který se narodil před 110 lety (1964). Hrají: V. Müller, J. Blažek, M. Macháček, J. Menzel, B. Bohdanová, J. Somr a další. Scénář V. Valenta, J. Kadár a E. Klos. Kamera R. Milič. Jeden z nejvýznamnějších českých filmů poloviny šedesátých let vznikl podle novely spisovatelky Lenky Haškové. Drama režisérů Jána Kadára a Elmara Klose, od jehož narození dnes uplynulo 110 let, se setkalo s úspěchem u diváků i kritiky, avšak v roce 1969 putovalo do trezoru. Jeho příběh totiž pojednává o profesně zdatném a morálně bezúhonném člověku, který se z pohledu tehdejších zákonů jeví jako podvodník. Ředitel Kudrna dostane úkol uvést do provozu novou elektrárnu v co nejkratší době. Má možnost vyplácet podřízeným mimořádné prémie, avšak jeho nejbližší podřízení využijí situace k nezákonnému obohacování. Za Kudrnu se nepostaví ani jeho nadřízení z ministerstva, kteří celou situaci nepřímo způsobili. Proces se zjevně nevinným ředitelem odhalí skutečnosti, o kterých se dosud veřejně nemluvilo: provázanost vládnoucí strany s justicí, zneužívání zákonů a jiné stranické praktiky. Snímek je vystavěn jako klasické soudní drama: téměř celý se odehrává v soudní síni a sestává ponejvíce ze svědeckých výpovědí. V titulní roli se objevil tehdy málo známý slovenský herec Vlado Müller, předsedu soudu ztělesnil skutečný soudce dr. Jaroslav Blažek. Jednu ze svých prvních rolí, Kudrnova obhájce, zde vytvořil také režisér Jiří Menzel.
Vysílání: 26.1., 21.50 hod., ČT2

Až do města Aš
Tragikomický příběh mladé dívky z východního Slovenska, která přichází do nejzápadnějšího kouta Čech snít svůj sen o štěstí a lepším životě. Koprodukční snímek ČT (2012). Hrají: D. Billá, S. Halušicová, R. Horký, J. Bučincová, M. Billá a další. Kamera V. Bačíková. Scénář a režie I. Grófová. Sociální film střídající dokumentární formu s obrazovou stylizací vypráví příběh mladé Romky z východního Slovenska, hledající lepší výdělek, ale i laskavější osud na západě Čech. Oscilace na hranici mezi autentičností a autorskou fikcí dodává filmu neopakovatelnou emocionalitu i pravdivost. Kdesi na východním Slovensku v dřevěné chalupě romské osady žije Dorotka, která, ač právě odmaturovala, neví, co bude ve svém životě dělat dál. Práci v okolí těžko najde, matka chce, aby se už živila sama, a tak se dívka vydává na opačný konec bývalé společné republiky, aby tam našla zaměstnání. Opouští rodinu i svého chlapce a odjíždí do Aše. Nastěhuje se do ubytovny a nastoupí do textilní továrny mezi ostatní ženy a dívky. Jenže při první příležitosti je propuštěna. Spolu s protřelejší kamarádkou se snaží nějak přežít. Domů se vrátit nemůže. Její chlapec se neozývá. Je sama a nemá peníze. Co zbývá? K prostituci nemá talent ani chuť. Najde se ale muž, postarší Němec, který jí nabízí společný život.
Vysílání: 20.1., 22.55 hod., ČT art

Videodrom
Ať žije nové tělo! Proslulý body horor klasika žánru Davida Cronenberga. Kanadský film (1982). Hrají: J. Woods, D. Harryová, P. Dvorsky, S. Smitsová, J. Creley, J. Khanerová, L. Gormanová a další. Režie David Cronenberg (V anglickém znění s titulky). Ústřední postavou příběhu je Max Renn, bezskrupulózní ředitel kontroverzního televizního kanálu 83, který nabízí vše od lehké erotiky po brutální násilí. Při hledání nového námětu do vysílání Max narazí na pirátskou nahrávku, jejíž název zní Videodrom. Přímočará syrová násilnost pořadu Maxe fascinuje do té míry, že navzdory varováním začne pátrat po jeho původu a tvůrcích. Vydává se tak na cestu, která jej zavede do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky a postupně se propadá do světa, v němž realitu nahrazují čím dál tím děsivější a divočejší vize. Torontský rodák David Cronenberg, který dnes patří k žijícím klasikům nejen žánrového filmu, na sebe poprvé výrazněji upozornil ve druhé polovině 70. let, kdy v rychlém sledu natočil snímky Shivers (1975), Rabid (1977), Brood (1979) a především Scanners (1981) s proslulou scénou explodující lidské hlavy. V těchto filmech ustanovil svůj charakteristický autorský rukopis a etabloval se jako tvůrce silně tělesných hororů, které se nevyhýbají šokujícím násilným výjevům, jejichž prostřednictvím se vyjadřují k údělu moderního člověka, potýkajícího se s prudkým vývojem technologií a přírodních či lékařských věd. Pomyslným vrcholem rané fáze Cronenbergovy tvorby je právě Videodrom, v němž už v roce 1983 dokázal předznamenat, jak se může virtuální realita prolnout se skutečností až do té míry, že člověka doslova pozře. Film je zajímavý také tím, že v jedné z hlavních rolí se zde objevuje Deborah Harryová, známější jako Debbie Harry, frontmanka novovlnné kapely Blondie.
Vysílání: 23.1., 22.35 hod., ČT art

8 1/2
Felliniho kaleidoskop snů, vizí a vzpomínek s Marcellem Mastroiannim v titulní roli filmového režiséra. Oscarový italsko-francouzský snímek ku příležitosti autorova 100. výročí narození (1963). Dále hrají: C. Cardinalová, A. Aiméeová, S. Milová a další (V italském znění s titulky). Autobiografický film oceňovaného režiséra, scenáristy a velikána italské kinematografie uvádíme k příležitosti Felliniho nedožitých stých narozenin. Hrdinou snímku je Guido Anselmi (Marcello Mastroianni), úspěšný filmový režisér na prahu čtyřicítky. Má slávu, kterou si chce uchovat, a k dispozici výkonný, úslužný štáb, velkorysého producenta, trpělivou manželku a stejně tak milenku. Je obklopen ochotnými vykonavateli, honěn prosebníky, zbožňován herečkami a přáteli. Má natočit film, na který již bylo vydáno sto milionů, byla postavena odpalovací rampa, zajištěna mezinárodní zvučná jména i statisté. Guido však prochází těžkou tvůrčí krizí a ztrácí sebedůvěru, stává se vězněm rozběhnuté filmové mašinerie. Spásu a odpočinek odjíždí hledat do lázní. Lázeňská krajina se však pro introvertního, egocentrického umělce mění v přízračný kraj, zalidněný přeludy lidí, snů a vzpomínek, popelavou scenérii, z níž vystupuje minulost, zatímco skutečnost nabývá fantasmagorických, groteskních forem. Název snímku vychází z Felliniho režijní filmografie a označuje pořadí snímku, pokud bychom do seznamu zahrnuli i několik jeho krátkometrážních filmů - ty autor počítá jako poloviční. Osm a půl (1963) dává z části nahlédnout do režisérova osobního života a vnitřního rozpoložení po nikdy nepřekonaném a svým způsobem až paralyzujícím úspěchu jeho předešlého celovečerního filmu Sladký život (1960). Otevřenost i sžíravá ironie spojená se snovou křehkostí představuje Felliniho nejautentičtější počin, který americká Akademie filmového umění a věd ocenila dvěma Oscary za nejlepší zahraniční film a také kostýmy.
Vysílání: 25.1., 21.55 hod., ČT art
 
| 13.1.2020 14:01:36 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Přáníčka.net 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru