Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
Jaroslav Kučera zblízka Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Jaroslav Kučera zblízkaJaroslav Kučera zblízka
První filmový portrét jednoho z nejvýznamnějších československých kameramanů. Jaroslav Kučera je podepsaný pod filmy Adéla ještě nevečeřela, Jáchyme, hoď ho do stroje!, Všichni dobří rodáci, Démanty noci, Až přijde kocour a mnoha dalšími. Režie J. Felcman a T. Michálek (Premiéra). Filmový portrét kameramana Jaroslava Kučery (1929–1991) představuje jednoho z nejvýznamnějších světových stylotvůrců období nové vlny 60. let. Vedle Miroslava Ondříčka a Otto Hellera je právě Kučera třetí určující osobnost československé kameramanské školy. Snímek vychází z unikátního, teprve nedávno objeveného Kučerova archivu, který zpracovala Kateřina Svatoňová. S jeho využitím napsala ceněnou Kučerovu knižní monografii a uspořádala výstavu v Domě umění města Brno. Tým, se kterým Svatoňová spolupracovala, se nyní podílí na kameramanově filmovém portrétu.

Výběr z filmografie Jaroslava Kučery:
1984 – Prodloužený čas, 1982 – Kouzelné dobrodružství, 1981 – Křtiny, 1981 – Stachel im Fleisch, 1977 – Adéla ještě nevečeřela, 1975 – Cirkus v cirkuse, 1974 – Jáchyme, hoď ho do stroje!, 1973 – Noc na Karlštejně, 1969 – Ovoce stromů rajských jíme, 1968 – Všichni dobří rodáci, 1966 – Sedmikrásky, 1965 – Perličky na dně, 1964 – Démanty noci, 1964 – Fádní odpoledne, 1963 – Až přijde kocour. Film Až přijde kocour (1963) získal na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes Zvláštní cenu poroty. O nepřehlédnutelnosti snímku režiséra Vojtěcha Jasného rozhodla obrazová složka, jež byla dílem kameramana Jaroslava Kučery. Tehdy čtyřiatřicetiletý kameraman na mezinárodní scéně konkretizoval to, co si lidé začali představovat pod označením „československá nová vlna“. Jedním z jejích patronů se stal i díky svému kameramanskému podílu na povídkovém filmu Perličky na dně a na – do nich nezařazené – povídce Ivana Passera Fádní odpoledne. Kučera se podílel i na uhrančivé obrazové složce Démantů noci režiséra Jana Němce. Dobře placená procházka, televizní jazz-opera Miloše Formana a Jána Roháče, byla ukázkou nadstandardní kvality, jaké šlo dosáhnout v televizním formátu té doby. Kučerova spolupráce s jeho manželkou Věrou Chytilovou na filmech Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme je pak jedinečným příkladem kameramanského myšlení, které je ústrojně kompatibilní s režisérskou autorskou koncepcí.
Jaroslav Kučera ve své kameramanské praxi jedinečným způsobem rozvinul to, čeho se mu dostalo už během studií na pražské FAMU. Původně se chtěl věnovat výtvarnému umění (což bylo vždy zřetelné i v jeho autorsky precizním kameramanském rukopisu), místo na Akademii výtvarných umění však nakonec nastoupil na FAMU, na obor fotografická technika. Tu studovali i jeho starší spolužáci Karel Kachyňa i Vojtěch Jasný, kteří se později prosadili jako režiséři a s Kučerou opakovaně spolupracovali.
Kučera patřil mezi studenty „první generace FAMU“, kde studoval v letech 1948–1952. Už během studií si vyzkoušel práci asistenta kamery na několika dokumentárních snímcích. Působil v Československém armádním filmu (1952–1956) a pak až do roku 1985 ve Filmovém studiu Barrandov. Jeho jméno je spojeno s projekty velmi různorodého charakteru, ve kterých osvědčil své mnohotvárné schopnosti, umění zvládat různé techniky práce a požadavky černobílého i barevného materiálu.
Vedle Jasného, Chytilové, Passera a Němce spolupracoval Jaroslav Kučera s řadou dalších tvůrců nové vlny – mj. s Jaromilem Jirešem, Jurajem Herzem a Evaldem Schormem. Významný je však i jeho podíl na žánrové kinematografii v době normalizace (mj. Noc na Karlštejně režiséra Zdeňka Podskalského, Jáchyme, hoď ho do stroje! a Adéla ještě nevečeřela Oldřicha Lipského). V titulcích se Kučerovo jméno v pozici kameramana objevilo naposled u tragikomedie Jaromila Jireše Prodloužený čas (1984).
Jaroslav Kučera se do dějin kinematografie vepsal jako průkopník a inovátor nových technik, přístupů a postupů: experimentoval s barvou, perspektivou, světlem, rámováním, trikem a maskou, ale i s procesy vyvolávání. O této jeho práci podávají svědectví právě materiály z jeho soukromého archivu.
Své experimenty realizoval – v úctě k potřebám a výsledné podobě konkrétního filmového díla – prostřednictvím kreativní kameramanské práce, která byla stejně konzistentní a autentická jak v produkčně skromných projektech, tak ve velkoryse pojatých dílech. Kučerův vliv můžeme vnímat nejen v československé kinematografii, ale i v mezinárodním kontextu, a to zvláště díky čitelnému vlivu Sedmikrásek na výtvarné postupy ve francouzské, americké či britské kinematografii.
Vysílání: 25.3., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 26.3., ČT art., 29.3., ČT art
 
| 16.3.2020 13:03:56 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru