Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
Výtvarné tipy 37. týden Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Příběhy domů: Ženský dům Ve Smečkách
Spolkové centrum pro české ženy fungovalo na stejné adrese již ve třicátých letech minulého století. Je dnes šance, že by se dům mohl vrátit ke svému původnímu poslání? (2008). Scénář a režie D. Průchová. Nenápadný dům stojící kousek od Václavského náměstí v Praze je dnes znám jako sídlo Činoherního klubu, který jeho suterénní prostory obývá od roku 1965. Málokdo dnes ale ví, že prostory divadelního sálu původně sloužily jako sál přednáškový a že si je – stejně jako celý dům – nechaly vybudovat české ženy. Stavba spolkového domu pro Ženský klub český vznikla v roce 1931 podle projektu první české architektky Milady Petříkové-Pavlíkové a byla financována ze sbírek vybraných mezi českými ženami. Ty zde našly vedle sálu také několik kluboven, knihovnu, restauraci a především ubytovnu. Po roce 1948 byla činnost většiny ženských organizací ukončena a z Ženského domu se postupem času stala běžná ubytovna, jež zde funguje do dnešních dnů. Ženské organizace, které po pádu komunismu obnovily svoji činnost, již mnoho let usilují o navrácení domu ženám a jeho původnímu účelu. Má však obdobná spolková činnost dnes ještě šanci na vzkříšení?
Vysílání: 07.9., 19.20 hod., ČT2

Nejkrásnější místa antického Řecka
Památky vyprávějící bohatou minulost jedné z nejúžasnějších civilizací historie. Francouzský dokument (Premiéra). Během prvního tisíciletí před naším letopočtem Řecko procházelo velkým rozvojem. Ten se týkal nejen kulturního života, ale i mnoha dalších oborů. Proto vedle význačných filozofů a dramatiků dalo Řecko světu osobnosti, které podpořili rozvoj fyziky, matematiky a astronomie. Dochované památky rozeseté po celém Řecku i dnes vypovídají příběhy o slávě tehdejších panovníků a hrdinů. Tamní architektura a umění jsou stále považovány za zdroj inspirace pro mnoho dalších umělců. Díky své bohaté historii tak Řecko ovlivnilo moderní západní kulturu a civilizaci.
Vysílání: 08.9., 10.45 hod., ČT2
Opakování: 11.9., ČT2

Folklorika: Dráteníkův rok
Drátenictví patří k našim pokladům. Zatímco dříve se drátovalo prasklé hliněné nádobí a vyráběly se potřeby pro domácnost, dnes se drátuje pro radost, z úcty k dovednosti předků a touhy uchovat tradici. Režie R. Šáchová (Premiéra). Chudý jako dráteník, říkávaly naše babičky. O drátenících se psaly veselohry i písničky. Po druhé světové válce však dráteníci málem vymřeli. Naštěstí zůstala hrstka lidí, kteří toto řemeslo předávají dalším generacím. Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon i záušnic. Zdobily se jím zbraně a heftovala rozbitá keramika. Ve středověku chránila rytíře drátěná košile. Jako řemeslný obor se drátenictví dočkalo rozmachu v 19. století především na Slovensku. Vandrovní dráteníci putovali od obce k obci, spravovali rozbité nádobí, prodávali pasti na myši, naběračky, háčky a koše. Zdaleka ovšem nešlo o jedinou podobu drátenictví. Schopní řemeslníci totiž, namísto toulání, zakládali profesionální dílny nebo dokonce továrny a dokázali se prosadit i na jiných kontinentech. I když tovární výroba staré řemeslo postupně nahradila, udrželo se ve své umělecké podobě a inspirovalo řadu profesionálů i nadšenců. Kdysi bývalo drátenictví ryze mužskou doménou. Dnes se mu u nás věnují především ženy. Soudobí čeští dráteníci berou drát do ruky z podobných důvodů jako naši předkové, aby vytvořili něco krásného.
Vysílání: 12.9., 10.05 hod., ČT2
Opakování: 13.9., ČT2., 16.9., ČT2

Versailles: Královské mistrovské dílo
Moderní rekonstrukce královského sídla Ludvíka XIV. Francouzský dokument (Premiéra). Dnešní Versailles vypadá úplně jinak, než v době Ludvíka XIV. Během jeho vlády a v průběhu dalších staletí se zámek neustále měnil. Přitom postupně přepisoval svou vlastní historii. Většina budov už dnes nestojí. Jak přivést ty zapomenuté stavby zpět k životu? Co nám prozradí o nejmocnějším králi Evropy a o světě, kterému vládl? Dokážeme znovu postavit zmizelé Versailles? Vědci dnes provádějí digitalizaci tisíců záznamů, aby vytvořili trojrozměrnou virtuální rekonstrukci zaniklých prostor. Versailles Ludvíka XIV. se tak postupně znovu objevuje a vypráví nám příběh výjimečného dobrodružství, v němž se mísí architektura, umění i politika. Abychom porozuměli historii tohoto paláce, musíme odhalit skryté Versailles.
Vysílání: 13.9., 14.35 hod., ČT2
Opakování: 17.9., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých III (2/10)
Navštivme významné, méně zachovalé i mizející hrady, ale i místa, ze kterých již středověká sídla zmizela. Podívejme se v unikátních animacích, jak některá z nich vypadala v dobách své největší slávy. Třetí řada úspěšného cyklu. Režie M. Polák (Premiéra). Svět hradů a hradišť – významné, méně zachovalé i mizející hrady, ale i místa, ze kterých již středověká sídla zmizela. Třetí řada úspěšného cyklu režiséra Miroslava Poláka nás tentokrát zavede do západních Čech a přes Českolipsko ve dvou dílech započneme cestu východočeskou krajinou příběhů českých hradů. Chybět nebudou ani unikátní animace a letecké záběry. A hrady, na které se podíváme v druhém díle třetí řady? Gutštejn, Přimda, Volfštejn, Švamberk (Krasíkov), Bor, Třebel, Starý zámek (Šelmberk), Lazurová Hora, Falštejn, Šontál.
Vysílání: 13.9., 15.30 hod., ČT2
Opakování: 16.9., ČT2

ArtZóna
Týdeník o kultuře a jejích souvislostech. Mainstream i alternativa, díla i události. Z center i z regionů. Uvádí S. Michailidis (Premiéra). Týdeník ArtZóna si všímá všeho podstatného, co se stalo na domácí i zahraniční kulturní scéně, a to ve všech jejích oblastech a žánrech. Nabízí nejen informace o důležitých počinech hudby, tance, divadla, filmu i literatury, výtvarného umění i designu, ale také klade otázky, hledá souvislosti a přináší kritické reflexe.
Vysílání: 08.9., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 10.9., ČT art

Artmix
V zářijovém měsíčníku jsme zdokumentovali, jak umění stimuluje myšlení. To je totiž základní myšlenka tvůrců - pedagogů, umělců, studentů, architektů a kavárníků, kteří v centru Prahy v prázdném a nevyužívaném domě vybudovali Kampus Hybernská. Dnes se tu debatuje, koncertuje, vystavuje i tančí, kampus žije a inspiruje... (Premiéra). Objevte s námi Kampus Hybernská! V centru Prahy ve starém nevyužívaném domě funguje už tři roky společný projekt Magistrátu hl. m. Prahy a Univerzity Karlovy, který si klade za cíl propojit širší veřejnost a pražské kulturní projekty s aktivitami univerzity a zejména pražské Filozofické fakulty. Prázdný dům tak ožil a vytvořil unikátní oázu klidu, kultury, kreativity a vzdělávání v samotném centru města. Od studentských spolků, přes vzdělávací festivaly, výstavy, workshopy, dobročinné akce, představení knih, filmů, koncerty, přednášky, debaty, až po tisíce setkání na dvorku u kávy, vnesl do srdce města život a inspiraci. Součástí letošní letní sezóny byla výstava Petra Písaříka a Jakuba Švédy OPEN THIS SIDE. 200 metrů čtverečních pokryli dva významní současní umělci střední generace svými obrazy a objekty. Ale nejen to, výstava se stala něčím víc, přinesla totiž nápady a možnosti, jak se doslova zabydlet v umění v novém vizuálním stylu. Artmixu plus vám nabídne návštěvu míst, spojených s uměním – zajímavé expozice v galeriích českých i moravských.
Vysílání: 09.9., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 14.9., ČT art
 
| 3.9.2020 20:09:54 Redakce |             
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Přáníčka.net 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru