Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Pretty Woman (MdB) Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
Literární tipy 10. týden Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Lída Baarová (Maskovaná milenka)Maskovaná milenka
Lída Baarová ve filmovém přepisu romantické novely Honoré de Balzaca o náhodném setkání, které vyvolá silné milostné city (1940). Dále hrají: G. Nezval, J. Šejbalová, L. Pešek, J. Steimar, R. Deyl st. a další. Kamera F. Pečenka. Scénář a režie O. Vávra. V roce 1940 měly premiéru čtyři filmy režiséra Otakara Vávry, od jehož narození v těchto dnech uplynulo 110 let. V lednu Dívka v modrém, v srpnu Pacientka dr. Hegla a v říjnu Pohádka máje a Maskovaná milenka. Všechny tyto filmy byly na svou dobu nadprůměrné. Maskovaná milenka byla pokusem o český velkofilm kosmopolitního ražení. Předlohou se stala novela Honoré de Balzaca. Jde o romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla – pečlivě zamaskovanou – do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. Na velkolepé podívané, kterou chtěl Otakar Vávra oslnit diváka, se podílel i kameraman Ferdinand Pečenka, náročné stavby v barrandovském studiu navrhl a postavil architekt Jan Zázvorka – oba získali Národní cenu v roce 1941. Hlavní role vytvořili Lída Baarová a Gustav Nezval, dále si zde zahrál Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová a Jiří Steimar. I když film nedosáhl plnokrevnosti literární předlohy, podařilo se dokázat, že česká kinematografie je i v protektorátních poměrech schopna vytvořit dílo, schopné mezinárodní soutěže. A to v oněch podmínkách nebylo nijak málo...
Vysílání: 13.3., 14.50 hod., ČT1
Opakování: 14.3., ČT1

Zlá krev (6/7)
Osudy rodin Bornů, Nedobylů i Pecoldů pokračují (1986). Hrají: M. Růžek, D. Kolářová, M. Brodský, L. Šafránková, J. Císler, L. Munzar, J. Satoranský, V. Postránecký, T. Medvecká, P. Zedníček, K. Heřmánek, I. Prachař, J. Abrhám, F. Hanus, Č. Řanda, V. Ráž a další. Na motivy románů V. Neffa napsal O. Zelenka, od jehož narození letos uplyne 90 let. Kamera A. Barla. Režie F. Filip. V roce, kdy si připomínáme 90 let od narození spisovatele a scenáristy Otto Zelenky, se vracíme k oblíbeným televizním seriálům, které vznikly podle scenáristova zpracování románové pentalogie V. Neffa. Nečekaně bohatá vdova Marie Nedobylová (D. Kolářová) poslala svého syna a nadaného houslistu, osmnáctiletého Metoděje (M. Brodský) k nejlepšímu pedagogovi – k profesoru Otakaru Ševčíkovi (F. Hanus). Tam Metoděj potkal šestnáctiletou Emu Kittlovou, budoucí Destinnovou (L. Šafránková), a bláznivě se do ní zamiloval. V salonu jejího otce se také seznámil s okruhem pražských intelektuálů, mezi nimiž se pohyboval jistý Rudolf Mrva (J. Císler). Nikdo z jeho přátel zatím netuší, že se jedná o provokatéra, kterého najal Kiesel (L. Munzar). Vídeň totiž projevuje přání odhalit v Praze nějaké velké protistátní spiknutí...
Seriál bude Česká televize vysílat v HD kvalitě.
Vysílání: 14.3., 16.05 hod., ČT1
Opakování: 16.3., ČT1

Náš venkov: Cestopisák Josefa Váchala
Netradiční portrét malíře a jeho vandrovní knížky. Režie P. Jurda (Premiéra). V létě 1921 spatřil světlo světa Cestopisák aneb Vandrovní knížka. Vytvořil ji malíř Josef Váchal. Ve své obrázkové vandrovní knížce zaznamenal s nadhledem nevšední dobrodružství tří poutníků na společné cestě po Vysočině. Společně s Váchalem to byl Josef Portman (majitel dnes již dobře známého Portmonea) a tehdy nastávající Váchalova doživotní družka Anna Macková. Přesně po sto letech se vydáme po místech, která tito nonkonformní umělci života prošli.
Vysílání: 13.3., 09.10 hod., ČT2
Opakování: 14.3., ČT2., 17.3., ČT2., 18.3., ČT2

Siréna
Měsíc březen s Marií Vášovou v příběhu podle stejnojmenného románu Marie Majerové. Český film vyznamenaný Velkou cenou v Benátkách (1947). Dále hrají: L. Boháč, O. Reif, N. Mauerová, P. Suchá, J. Bek, B. Karen a další. Kamera J. Tuzar. Scénář a režie K. Steklý. Ve své době se o Siréně psalo, že patří mezi velké české filmy jako Řeka a Extase reprezentující podobu uměleckého filmu. Vypráví o osudu hornické rodiny Hudcových na pozadí dramatických událostí roku 1889 na Kladensku – mezi zdejšími horníky vzrůstá nespokojenost kvůli špatným podmínkám a nízké mzdě. To vyústí ve stávku, ale generální ředitel a majitel dolů Bacher odmítá s horníky rokovat. Po sebevraždě jednoho z nich naberou události rychlý spád a horníci se rozhodnou vzít vše do vlastních rukou. Sirénu natočil podle stejnojmenného románu Marie Majerové režisér Karel Steklý s Marií Vášovou a Ladislavem Boháčem v hlavních rolích. Pod expresivní kamerou se podepsal Jaroslav Tuzar a hudbu k filmu složil E. F. Burian. Tvůrcům se podařilo harmonicky sloučit obraz, hudbu a zvuk, a vytvořit tak velmi komorní, civilní atmosféru této sociální balady z období dělnických nepokojů z konce devatenáctého století. Film získal v roce 1947 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách Zlatého lva.
Vysílání: 10.3., 21.35 hod., ČT art

Příběh pohádek tisíce a jedné noci
Z Indie přes Orient do Francie. Film ARTE. Krásná Šeherezáda z Pohádek tisíce a jedné noci přečetla mnoho knih. Znala všechny legendy dávných národů. Vedla ji k tomu touha poznat všechny nádherné i podivuhodné příběhy z celého širého světa, známého i neznámého. Knihy, ve kterých si Šeherezáda četla, už dávno vešly v zapomnění. Příběhy z oněch starých knih však díky ní žijí dále. Artový film sugestivně připomene genezi prapůvodně indických Pohádek tisíce a jedné noci.
Vysílání: 10.3., 22.55 hod., ČT art
Opakování: 14.3., ČT art

Třistatřicettři
Co dnes znamená slovo vlast? Moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid se na to budou ptát režiséra Václava Marhoula, historika Martina Nekoly, překladatelky Barbary Hajné, fotografa a kulturního diplomata Michaela W. Pospíšila a písničkáře Miroslava Palečka. Režie P. Nikolaev (Premiéra). Láska k rodné zemi se považuje za samozřejmou lidskou vlastnost, která u někoho přetrvává třeba i na opačné straně světa, u někoho časem vyhasíná a u jiného se zas mění v nebezpečný šovinismus. Hosté moderátorů literární revue Jana Lukeše a Jana Schmida budou o vztahu k vlasti hovořit z perspektivy svých profesí a zájmů. Historik Martin Nekola z hlediska studia osudů novodobé české emigrace, např. na základě memoárů Bohuše Beneše Synovcem prezidenta. Scenárista a režisér Václav Marhoul nad svým Deníkem tvrdohlavého režiséra. Překladatelka Barbara Hajná nad převody životopisů Agathy Christie či Jeho Svatosti čtrnáctého dalajlamy. Někdejší kulturní diplomat a dnes fotograf Michael W. Pospíšil u příležitosti vydání knihy fotografií Paris, Praha, etc... A písničkář Miroslav Paleček doprovodí slovem i zpěvem svou „poctu Jaroslavu Seifertovi“, nové CD se sedmnácti zhudebněnými básníkovými texty.
Vysílání: 11.3., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 15.3., ČT art
 
| 1.3.2021 18:02:51 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru