Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Devět křížů (Městské divadlo brno) Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Přáníčka.net 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Z éteru
 
21. srpen 1968 filmové připomínky Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Vilma Cibulková (Zemský ráj to napohled)Zemský ráj to napohled
Vilma Cibulková v hlavní roli tragikomického koprodukčního filmu o osudovém roce 1968 a následných sedmdesátých letech, které braly lidem svobodu, sny a iluze, ale o radost ze života je připravit nemohly (2009). Dále hrají: T. Voříšková, D. Marková, M. Etzler, O. Vetchý, J. Dvořák, J. Zadražil, B. Seidlová, J. Hartl a další. Scénář T. Boučková. Kamera D. Marek. Režie I. Pavlásková.
V létě roku 1968 se matka se dvěma dospívajícími dcerami a přítelem vrací z letní dovolené v Itálii. Je noc na jedenadvacátý srpen. Rozvedený tatínek se právě ve Vídni oženil se svou mladou přítelkyní. Takový je začátek filmu, jenž zachycuje intimní osudy hrdinů v nastávající éře normalizace, a který vrcholí Chartou 77. Vypráví příběh Marty, jejích dvou dcer – Gábiny a Majdy – a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků". Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo českých dějin, Marta a její dcery vzdorují následkům, které tyto pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Matku a dcery ale poznamenává jak disidentské působení jejich blízkých, tak situace, do nichž se samy svými činy dostávají. Intimní pohled na soukromé životy v nelehké době napsala Tereza Boučková a inspirací jí byly vlastní zážitky a vzpomínky. Režisérka Irena Pavlásková natočila film plný bizarních i tragikomických scén, v němž dostaly velký prostor především herečky Vilma Cibulková, Dana Marková a Tereza Voříšková v hlavních rolích, role "tatínků" skvěle plnili Jiří Dvořák, Miroslav Etzler a Ondřej Vetchý.
Titul uvádíme jako připomínku událostí 21. 8. 1968 a invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa.
Vysílání: 16.8., 20.10 hod., ČT1

Báječná léta pod psa
Libuše Šafránková a Ondřej Vetchý ve filmové komedii podle známého románu Michala Viewegha. Koprodukční snímek ČT (1997). Dále hrají: J. Wehrenberg, J. Ježková, V. Javorský, V. Cibulková, V. Dlouhý, V. Preiss, A. Veselá, K. Fialová, M. Kantorková, J. Zahálka, O. Brousek st., S. Zindulka a další. Scénář J. Novák. Kamera M. Duba. Režie P. Nikolaev. „Tak řekni, co děláš, co jsi dělala...“ „No nestačím se divit, to dělám. A co jsem dělala? No děti jsem dělala. Nedělala jsem jazyky. Kdybych dělala jazyky, neseděla bych tady jako kráva.“ Nebo „Jenom šílenec může přivést do tohoto světa vlastní dítě." Či „Ema mele maso. Ema mele maso? Co je tohle za krávovinu?!“ Ještě nevíte, o jakém filmu je řeč? Ale určitě ano, zveme vás ke sledování nostalgické komedie Báječná léta pod psa v režii P. Nikolaeva, která získala řadu významných ocenění a v roce 1997 se umístila v první desítce nejsledovanějších filmů u nás. Příběh, dobře známý díky stejnojmennému bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído...
Vysílání: 21.8., 20.10 hod., ČT1

Rebelové
Filmový muzikál zasazený do horkého léta roku 1968, plný lásky, tance a melodií, které nelze vymazat z paměti (2001). Hrají: Z. Norisová, J. Révai, T. Hanák, F. Němec, A. Veselá, A. Stanková, Ľ. Kostelný, M. Kubačák, J. Nosek, O. Šípek, S. Norisová a další. Scénář F. Renč a Z. Zelenka. Kamera M. Šec. Režie F. Renč. Pojďme se znovu zaposlouchat do nesmrtelných písniček jako „Šššš, Pátá, Včera neděle byla, Náhrobní kámen, Hvězda na vrbě, Stín katedrál, Já budu chodit po špičkách, Řekni, kde ty kytky jsou, Mě se líbí Bob, Oliver Twist...“ v úspěšném retromuzikálu Zdeňka Zelenky a Filipa Renče. Přenesme se zpět do času prosluněného léta roku 1968, kdy ještě všechno dýchá novou nadějí a hrozbu sovětské okupace si nikdo nedokáže představit ani v tom nejčernějším snu. Tři půvabné dívky – Tereza (Z. Norisová), Bugyna (B. Stanková) a Julča (A. Veselá) – z malebného pohraničního městečka se chystají k maturitním zkouškám, tři spolužáci – Olda (M. Kubačák), Tuřín (O. Šípek) a Drmola (P. Burian) – jim neobratně nadbíhají a tři záhadní cizinci – Šimon (J. Révai), Bob (J. Nosek) a Eman (Ľ. Kostelný) právě vystupují z vlaku, aby rozvlnili ospalou hladinu místních poměrů a očekávané obrátili v nečekané. Tak začíná příběh velké lásky, plný tance, splněných i nesplněných nadějí, a především melodií, které nelze snadno vymazat z paměti...
Film získal Českého lva v roce 2001 za zvuk a za kostýmy, hlavní cenu diváků Novoměstský hrnec smíchu a další.
Vysílání: 21.8., 21.50 hod., ČT1

Vážený Leonide Iljiči
Neobyčejný příběh dopisů, které poskytly alibi pro srpnovou invazi do Československa v roce 1968, jejíž výročí si zítra připomeneme, a na mnoho let politicky i morálně ochromily celý národ (2008). Scénář Š. Horáková. Režie Z. Cejnková. Zvláštní moment v pohnutých událostech srpna 1968 představují tzv. zvací dopisy, jimiž se pětice členů vedení KSČ obracela s prosbou o pomoc na tehdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva. Prosba o „poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici“ sice nebyla důvodem k napadení Československa, nicméně posloužila Brežněvovi jako vítané posvěcení jeho kroků. Dokumentární film scenáristky Šárky Horákové a režisérky Zory Cejnkové podrobně rekonstruuje historické události a lidské pohnutky, které vedly k sepsání dopisů, a taktéž příběh hledání pravdy o dopisech, jenž trvá od roku 1968 až do současnosti. Dokument přináší mimo jiné i unikátní záběry, které pořídil tým českých kriminalistických expertů na začátku 90. let při pátrání v moskevských archivech.
Vysílání: 20.8., 10.40 hod., ČT2

Skryté zločiny osmašedesátého
Stovky zraněných, desítky mrtvých – tragická bilance prvních dnů okupace spřátelených armád (2008). Dlouho ukryté tajné dokumenty byly po čtyřiceti letech poprvé odhaleny v dokumentu Š. Horákové a J. Nováka. Dokument odhaluje fakta o zvěrstvech, která dlouhou dobu ležela ukryta na kriminální policii a později v soukromém archivu. Ta spatřila světlo světa po čtyřiceti letech. Na začátku byl unikátní soubor materiálů, které měly být dávno skartovány. Bývalý příslušník kriminální policie městské správy VB v Praze jej uchovával v šanonech odloženého případu a nakonec jej po roce 1988 přemístil k sobě domů, když od policie odcházel. Strohé policejní svodky obsahují hlášení ze srpna 1968. Minutu po minutě je zaznamenán průběh dramatických střetů civilního obyvatelstva se spřátelenými ozbrojenými silami. Jen v Praze bylo v prvních dnech okupace usmrceno 25 lidí a zraněno téměř 400, na řadě dalších míst byly spáchány rozličné další zločiny. Devět různých svědků těchto událostí hovoří o své vlastní zkušenosti.
Vysílání: 20.8., 11.10 hod., ČT2

Dlouhý srpen Jiřího Krejčíka
Příběh rodiny známého režiséra, kterou zastihla okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 v Itálii (2012). Scénář a režie J. Krejčík. Jiří Krejčík (1918–2013) se ve svých třiadevadesáti letech vydal se svým synem, kameramanem Jiřím Krejčíkem ml., na cestu po Itálii. Společně putovali po stopách první společné rodinné dovolené v létě roku 1968. Navštívili Benátky, jadranské letovisko Cezenatico, Florencii, Řím a Vídeň. Na místech, kde děti kdysi objevovaly Západ a rodina daleko od vlasti prožívala dramata srpnové okupace, pan režisér vzpomíná na své marné úsilí přesvědčit demokratický svět, aby nedopustil tragédii Československa. Rodina se tehdy pozvolna dostávala na cestu emigrace, dychtivě a v obavách očekávala zprávy z domova. Přicházely rozporuplné informace i dezinformace. Bylo třeba řešit dilema, jak dál a jakou cenu bude třeba zaplatit za návrat do Prahy. Nakonec se Krejčíkovi odhodlali překročit československé hranice. Režisér však domov, který opustil před odjezdem na rodinnou dovolenou, už nenašel a normalizační režim mu brzy začal dávat najevo, že není v nové společnosti vítán.
Vysílání: 21.8., 22.30 hod., ČT art
 
| 8.8.2022 10:08:21 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Divadlo žije! 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru