Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Ztracený ráj (MdB) Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Časopis/Navigace
/
 
Aktuální články... /
Dalších 5
 
Divadlo žije! 
 
Starší články... /
Dalších 5
 
 
Noc kostelů/ Víra
 
Velikonoční tipy křesťanských svátků Připravit pro tisk Odeslat mailem /
 
Velikonoce na KorčulePoslední dny Ježíše Krista? (1/2)
Kontroverzní dokudrama americké společnosti PBS. Příběh posledních dnů Ježíše Krista si připomínají křesťané celého světa už téměř dvě tisíciletí. Pašije, mapující osudové události, které vedly ke Kristově smrti, jsou nejznámějším příběhem všech dob. Za tímto slavným biblickým vyprávěním se podle řady soudobých historiků skrývá pozoruhodné politické zákulisí. Poslední týden Ježíšova života byl doslova nabit událostmi, které se pokouší kontroverzní dokudrama filmaře Dana Chamberse osvětlit.
Vysílání: 06.4., 16.30 hod., ČT2

Poslední dny Ježíše Krista? (2/2)
Nejslavnější velikonoční příběh všech dob. Kontroverzní dokudrama americké společnosti PBS. Tragické okolnosti Ježíšovy smrti byly podle nové teorie historiků vyústěním mocenské hry, v níž galilejský vládce Hérodés Antipas toužil po koruně židovského krále, a římský velitel pretoriánské gardy Aelius Seianus – pobočník císaře Tiberia, který začínal jako Tiberiův mluvčí, poté pokročil na jeho zástupce. Obrovská moc mu zatemnila mysl. Světská sláva, polní tráva. V době vzniku evangelií Seianovo jméno bylo tabu. Mocenská hra, vedoucí k Ježíšově popravě, bude i nadále předmětem diskusí. Příznivci i odpůrci této teorie se ale shodnou: Ježíš stál u zrodu hnutí, které změnilo svět. Historický Ježíš byl židovský prorok, podle jehož přesvědčení se Bůh rozhodl ovlivnit osudy lidstva příchodem království nebeského. Ježíšovi stoupenci nedovolili, aby jeho myšlenky zemřely spolu s jejich duchovním pastýřem. K novému náboženství, jež vzniklo po Ježíšově smrti, se dnes hlásí miliardy lidí po celém světě.
Vysílání: 08.4., 16.20 hod., ČT2
Opakování: 13.4., ČT2

Malý mnich
Vysoko v horách Bhútánu žijí mniši, kterým nebylo ještě ani 18 let. Okna kláštera nemají skla, chodí bosí a do nejbližší vesnice je daleko... Dokument o jedné tradici bhútánského venkova v režii M. Čecha (2015). Třináctiletý Namgay, jedenáctiletý Dorji a patnáctiletý Jamtso již hezkou řádku let žijí v klášteře. Tradiční bhútánský zvyk mít v každé rodině aspoň jednoho mnicha přetrvává dodnes. Jejich život má pevný řád a je plný modliteb a odříkání. Zároveň klášter zajišťuje pravidelnou stravu a živobytí, kterou ne všechny chudé rodiny dokáží svým dětem poskytnout. Co pro dnešní mládež život v klášteře přináší? A znamená tento život skutečně pro chlapce štěstí? Co všechno se v takovém klášteře naučí? Tři příběhy nás zavedou do chudé oblasti bhútánského venkova.
Vysílání: 09.4., 15.45 hod., ČT2

Moji Koptové
Jedna z nejstarších křesťanských církví očima mladé Češky (2005). Scénář a režie Moian Khoder a Michael Otřísal. Jedním z duchovních center v době raného křesťanství byla Alexandrie. Už kolem roku 200 zde působili významní teologové. Za doby pronásledování křesťanů římskými císaři utíkali lidé do egyptské pouště a zakládali první kláštery. Roku 451 zde byla založena samostatná koptská církev. Název "koptové" pochází z arabského slova „kubtí“, což znamená Egypťan. Dnes však většina Egypťanů vyznává islám. V dokumentárním filmu M. Khodera a M. Otřísala navštívíme společně s mladou ženou z Čech nejen významná místa Koptské národní egyptské církve, ale podíváme se, jak žijí koptové dnes.
Vysílání: 09.4., 16.10 hod., ČT2

Velkopáteční bohoslužba 2020
Přímý přenos z Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 10 Strašnicích. Režie J. Rásocha. Historie strašnického sboru Českobratrské církve evangelické sahá až do dvacátých let minulého století. Dnes je sbor jedním z nejživějších evangelických společenství v hlavním městě.
Vysílání: 10.4., 10.00 hod., ČT2

Tajemství velké noci
Rozmluva Marka Ebena s Tomášem Halíkem o tradicích a nadčasovém duchovním významu Velikonoc (2002). Režie M. Zábranský. Velikonoční svátky inspirovaly mnohá hudební, literární, dramatická a výtvarná díla. V pořadu režiséra Miloše Zábranského nás Tomáš Halík a Marek Eben provedou nejen historií pohanských, židovských a křesťanských Velikonoc a jejich symbolů a zvyků, ale přiblíží nám i zajímavé kulturní souvislosti a filozofický i etický význam těchto svátků. V meditativním rozhovoru se dotknou otázek o smyslu oběti, utrpení a smrti, ale i konfliktu pravdy a moci a touhy po tom, co překračuje smrt a pomíjivost. Toho, co se míní "životem věčným" v různých světových náboženstvích.
Vysílání: 10.4., 11.05 hod., ČT2

Svatá země na přelomu tisíciletí
Čím nás dnes oslovuje odkaz Ježíše Krista? Dokument o památných místech Izraele a Palestiny (2000). Režie K. Bělohlavý. Svatá země je nevelká svou rozlohou, ale nesmírně významná v dějinách lidstva. Její hlavní město Jeruzalém bylo svědkem mnoha událostí, známých z Bible. Ze všech koutů světa se sem odedávna sjíždějí turisté, kteří chtějí na vlastní oči poznat zemi, v níž před dvěma tisíci lety žil Ježíš Kristus. Dokumentární film ostravských tvůrců byl tak trochu symbolicky natočen – jak název napovídá – v roce 2000. Připomíná Ježíšovu životní cestu a zachycuje známá místa, která jsou s ní spjatá, např. Nazaret, Jeruzalém, řeku Jordán, Zeď nářků, Kánu Galilejskou, horu Sion, Getsemanskou zahradu a mnohá další.
Vysílání: 10.4., 12.45 hod., ČT2

Na cestě po Kastilii a Leónu
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem za oslavami španělských Velikonoc s barvitými průvody kajícníků, tradičními delikatesami a tichým rozjímáním při mystickém nočním procesí (2015). Režie S. Škoda. Do samotného srdce Španělského království jsme se vypravili v období velikonočních svátků, kterým zdejší obyvatelé říkají La Semana Santa (Svatý týden). Pro katolické obyvatelstvo Španělska jde o vrcholnou událost roku, která se neobejde bez okázalých oslav, jejichž podoba se nezměnila po celá staletí. Jednou z nejvýraznějších tradic španělských Velikonoc jsou tzv. romerías, které se každoročně odehrávají ve starobylém městě Zamora. Ulice města při této příležitosti zaplní průvody mužů ve špičatých kapucích a kajícnických hávech, jejichž barva odlišuje jednotlivá náboženská bratrstva. Muže v závěsu doprovázejí ženy a děti v černých šatech a s čelenkami z želvích krunýřů ve vlasech. Oslavy vrcholí nočním procesím ticha za svitu svící, jež přímo vybízí ke společnému spirituálnímu prožitku všech zúčastněných. Kromě Zamory objevíme v historickém regionu i další vznešená středověká města zasazená v pustých rovinách – například univerzitní Salamancu, kterou v roce 1988 zařadilo UNESCO ke světovému kulturnímu dědictví. Vedle živého městského života se seznámíme i se zvyky na venkově, spojené hlavně s chovem horkokrevných býků a pěstováním těch nejsladších jahod.
Vysílání: 10.4., 13.15 hod., ČT2
Opakování: (12.4., ČT2.), 14.4., ČT2., 16.4., ČT2

Velikonoce na Korčule
Jak se slaví největší křesťanské svátky na kouzelném ostrově ve střední Dalmácii (1994). Scénář a režie F. Karoch. Kdo by chtěl zažít tradiční oslavu největších křesťanských svátků, pak by měl navštívit třeba Korčulu. Překrásný dalmatský ostrov, na kterém křesťané po několik století stejně nedočkavě, stejně pokorně a se stejnou vážností očekávají vzkříšení Spasitele. Udržela se zde i tradice bratrstev, jejichž členství se dědí z otce na syna. Jejich procesí kajícníků patří k nejsledovanějším událostem Velikonoc.
Vysílání: 10.4., 18.55 hod., ČT2

Světci a svědci: Vzkříšený Lazar
Světec, který vstal díky Kristovu zázraku z hrobu a stal se symbolem naděje pro všechny nevyléčitelně nemocné (2009). Režie S. Kabošová. K Lazarovu hrobu pod Olivetskou horou přicházejí dodnes křesťané i muslimové. Svatý Lazar, který žil v Betanii, byl přítelem Krista. Z údajů, zaznamenaných v Janově evangeliu, lze usoudit, že se Kristus zastavil i s apoštoly v jeho domě vždy, když měli cestu přes Betanii. Při návštěvě, která se uskutečnila šest dní před Velkou nocí, se však dozvěděli, že Lazar je už čtyři dny po smrti. Ježíš rozkázal otevřít hrob, odvalit kámen a Lazara přivolal zpět. Jednalo se o poslední zaznamenaný velký čin Krista, po němž následovalo jeho zatčení, smrt a vlastní zmrtvýchvstání.
Vysílání: 10.4., 19.20 hod., ČT2

Camino na kolečkách
Jan Dušek s roztroušenou sklerózou na vozíčku, ale s optimismem na cestě do Santiaga de Compostela. Připravila Eva Toulová (Premiéra). Film Camino na kolečkách vznikl na šest set kilometrů dlouhé Svatojakubské pouti, kterou podnikl Jan Dušek se svými přáteli a filmovým týmem. Háček je v tom, že hlavní aktér má už tak odvážnou výpravu ztíženou o invalidní vozík. Jan Dušek je sedmatřicetiletý dobrodruh s progresivní formou roztroušené sklerózy. I tak se rozhodl pokořit Svatojakubskou pouť hned z několika důvodů. Sám pro sebe vyrážel s prosbou o zpomalení průběhu nemoci. Všem ostatním ale hlavně ukázal, že na kolečkách život nekončí a i v těžké životní situaci je možné si splnit své sny a cíle.
Vysílání: 11.4., 11.00 hod., ČT2

Urbi et Orbi
Přímý přenos velikonočního požehnání papeže Františka. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně tvoří vrchol největších svátků křesťanského roku - Velikonoc. Papež v tento den prostřednictvím médií oslovuje miliony lidí při tradičním požehnání, které má příznačný název Městu a světu. Svou pozornost většinou věnuje lidem, kteří trpí válečnými konflikty nebo se nachází v sociálně a ekonomicky nevyhovujících podmínkách.
Vysílání: 12.4., 11.55 hod., ČT2

Cesty víry: Velikonoce a pesach
Velikonoce a velikonoční náboženské rituály jako svorník židovsko-křesťanské civilizace. Režie M. Benc (Premiéra). Pesach a Velikonoce – výrazy, které dnes už mnoha lidem mnoho neříkají nebo jim do značné míry splývají. V dokumentu Martina Bence odhalíme, jak probíhá rituál Sederové večeře s předčítáním Pesachové Hagady na oslavu vyvedení Izraele z egyptského otroctví a nakolik se židovské rituální slavení prolíná s křesťanskými obřady Velikonoc. Podrobně osvětlíme, jaký je vlastně duchovní obsah svátků, které slaví Židé i křesťané na celém světě.
Vysílání: 12.4., 12.25 hod., ČT2
Opakování: 13.4., ČT2., 14.4., ČT2., 18.4., ČT2

Naše tradice: Boží hod velikonoční
Miroslav Táborský představuje tradiční pokrmy velikonočního hodování a účastní se pravé venkovské pomlázky (2014). Režie M. Nešlehová. Velikonoční neděle je v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu. V tento den se připravují pokrmy, které nesou symbolickou hodnotu a jsou určené pro čas radosti a hodování po čtyřicetidenním půstu – především tradiční mazanec či velikonoční hlavička ze směsi masa, vajíček a kopřiv. Zvyky Velikonočního pondělí zůstaly dodnes z celých svátků nejživější. Je to den pomlázky, při němž se dříve "pomlazovaly" celé navštívené rodiny – tedy nejenom dívky. I když se tato veselá tradice udržuje na venkově i ve městech, ne všichni vědí, kde se vzal zvyk malování vajíček, pletení pomlázek nebo koledování.
Vysílání: 12.4., 12.50 hod., ČT2
 
| 30.3.2020 10:03:14 Redakce |             | Foto: Česká televize |
 
 
 
Časopis /
aktuálně ze světa činohry, hudby, opery, tance, literatury a umění
 
V rubrice ... /
Aktuální články
Starší články
 
Přáníčka.net 
 
Z jiných oblastí ... /
Divadlo
Hudba
Opera/ Tanec
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru