Scéna.cz 

Velikáni filmu... Miloš Forman - 90 let

Goyovy přízraky
Španělsko v době temna, umění a svatá inkvizice ve filmu Miloše Formana, od jehož narození v těchto dnech uplyne 90 let. Americko-španělsko-francouzský film (2006). Hrají: J. Bardem, N. Portmanová, S. Skarsgard, M. Lonsdale, J. L. Gómez a další. Španělsko na samém konci 18. století bylo sice ještě sebevědomým královstvím, myšlenky francouzské revoluce však už začaly pronikat i tam. A právě v té době se aragonský malíř Francisco José de Goya y Lucientes stal dvorním malířem španělského krále Karla III. a po jeho smrti i jeho nástupce Karla IV. Obrazy, které v té době namaloval, dodnes fascinují svou originalitou. Byl posledním mistrem tradičního malířství a prvním modernistou zároveň. Maloval portréty královské rodiny i dvorní šlechty, ale i nejbídnější život v chudých čtvrtích a hospodách. Jeho nemilosrdně pravdivé kresby, v nichž neskrýval nic z ošklivosti a surovosti světa, zůstaly dodnes uměleckým dokumentem doby. Španělská inkvizice, obávající se francouzského vlivu, obnovila v té době hanebné praktiky útrpného práva. Hledala nevinné oběti, aby demonstrovala svou sílu, a Goya to všechno maloval. Pozoroval události a lidské osudy krutých let a ve svém díle o nich zachoval svědectví. Film, na němž Miloš Forman spolupracoval s proslulým francouzským scenáristou Jean-Claudem Carriérem, není ani Goyovým životopisem, ani pouze o Goyovi. Ačkoliv byl Formanův film produkčně náročný a nákladný, je vlastně intimním příběhem několika lidských osudů. Příběhy Goyi, jeho mladičké múzy Inés a vlivného kněze svaté inkvizice Lorenza se však odehrávají v jednom z nejdramatičtějších období španělských dějin. Herci, kteří se na tomto projektu nerozlučné dvojice Miloš Forman-Saul Zaentz podíleli, jsou jako vždy vynikající. Javier Bardem, překvapivě nikoliv v roli Goyi, ale kněze Lorenza, skvělá Natalie Portmanová v herecky náročné trojroli a švédský herec Stellan Skarsgard v roli Goyi natolik fascinující, jako by Goya po dvou staletích znovu ožil.
Vysílání: 14.2., 21.55 hod., ČT2

Forman vs. Forman
Dokumentární film sumarizuje příznivé i strastiplné etapy životní cesty světově uznávaného režiséra Miloše Formana, od jehož narození tento týden uplyne 90 let (2019). Scénář H. Třeštíková. Režie H. Třeštíková a J. Hejna. Dokument Forman vs. Forman od režisérské dvojice Helena Třeštíková – Jakub Hejna sumarizuje životní cestu významného filmového režiséra, na níž se prolíná přízeň s ranami osudu, osobní pátrání i tápání. Snímek je koláží často neviděných soukromých i oficiálních archivů i autobiografického vzpomínání, které namluvil režisérův syn Petr Forman. Jedná se o první český dokumentární film od roku 1991, který se dostal do hlavního programu prestižního festivalu v Cannes.
„Miloš Forman je klíčovou postavou mého života. Odmalička jsem milovala filmy, žili jsme v centru Prahy a v okolí jsme měli okolo deseti kinosálů. Chodila jsem na všechny ty pohádky a socialistické filmy pro děti a mládež. Když mi bylo třináct, stal se zázrak. Viděla jsem Konkurs. Změnilo mi to svět. Najednou ten život na plátně byl stejný, jako život, jak jsem ho znala. Zmizel ten pocit, že filmy vyprávějí o nějakém jiném, lepším světě. Došlo mi najednou, že film nemusí vytvářet iluzi, ale může vyjádřit pravdu o životě! To bylo pro mě klíčové poznání. Zamilovala jsem se do filmů české nové vlny a tajně snila, že jednou budu taky natáčet. Tyhle filmy pro mě znamenaly dotek svobody a staly se součástí mých pocitů a emocí, které mě později formovaly, pomohly mi najít vlastní tvář, identitu. Nebýt Miloše Formana, nikdy bych se nestala režisérkou,“ prozradila Helena Třeštíková. A Jakub Hejna dodává: „Fascinují mě osudové zvraty, jimiž Miloš Forman prošel. Ta přízeň a nepřízeň. Rodiče v koncentračním táboře, osudové náhody, které se asi nestaly náhodou a on je dovedl využít a přenést do vyprávění o věčném boji za svobodu jednotlivce proti instituci. Tohle svoje téma dokázal dostat i do amerických filmů.“
Oba tvůrci pojali snímek jako poutavě vyprávěný životný příběh, během nějž je Forman nucen k neustálé konfrontaci se sebou samotným. Opakovaně přesahoval své vnitřní limity a nejistoty, aby se dostal na samotný vrchol. V tom se stal plně svobodným člověkem, jenž se nenechal nikdy svázat. I proto zůstávají jeho filmově ztvárněné výpovědi o lidské svobodě tak naléhavé, nadčasové a především hluboce pravdivé. Celovečerní dokument natočený ve spolupráci s televizí ARTE uvádíme u příležitosti 90. výročí narození neohroženého dobyvatele americké kinematografie.
Vysílání: 15.2., 20.00 hod., ČT2

Drž se toho snu
Krátce po pádu železné opony podnikl slavný filmový režisér a držitel několika Oscarů cyklistické putování po místech, která ovlivnila jeho život i tvorbu. Dokumentární snímek M. Šmídmajera uvádíme u příležitosti 90. výročí narození významného představitele české a americké kinematografie Miloše Formana (1990).
V roce 1990 natočil Miloš Šmídmajer nevšední dokument o režisérovi Miloši Formanovi, jenž měl možnost se po návratu svobodného režimu opět vrátit do své vlasti. Štáb Československé televize "pronásledoval" slavného muže na jeho pravidelném cyklistickém putování po Francii, na které každoročně vyrážel se svým přítelem, malířem a kostýmním výtvarníkem Theodorem Pištěkem. Cílem jejich prodloužené cesty byl tentokrát filmový festival v Karlových Varech, kde byli netrpělivě očekáváni davy návštěvníků, stejně jako zde uváděný Formanův snímek Valmont. Nejen krásy Francie, ale především vyprávění Miloše Formana o jeho neuvěřitelné životní cestě a ukázky z jeho nejslavnějších filmů tvoří hlavní kostru neobyčejného projektu. Uvádíme jej jako vzpomínku na neobyčejně ambiciózního tvůrce, jehož hlavní tématem byla vždy svoboda a důstojnost člověka a od jehož narození uplynulo 18. února 90 let.
Vysílání: 20.2., 15.35 hod., ČT2

Přelet nad kukaččím hnízdem
Jack Nicholson v roli muže, který se nechce za žádnou cenu vzdát rozhodování o svém životě. Slavný americký snímek oceněný pěti Oscary uvádíme při příležitosti nedožitého 90. výročí režiséra Miloše Formana (1975). Dále hrají: L. Fletcherová, B. Dourif, W. Redfield a další. Předlohou k filmu Přelet nad kukaččím hnízdem byl režiséru Miloši Formanovi román Kena Keseyho, který ho psal při působení v "nemocnici pro veterány". Snímek se stal největším mezinárodním úspěchem ve Formanově kariéře. V roce 1976 získal Oscara ve všech hlavních kategoriích – za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon (Jack Nicholson), ženský herecký výkon (Louise Fletcherová) a scénář. Majitelem filmových a divadelních práv byl 13 let Kirk Douglas, který je postoupil svému synu Michaelovi a tím z něho udělal úspěšného producenta.
Zrzavý irský rváč a profesionální karbaník Randle Patrick McMurphy si odpykává trest za opakované násilné napadení a sexuální zneužití. Místo aby se držel v pracovním táboře, hraje pomateného a nechá se poslat do zdánlivého klidu psychiatrické léčebny. Jeho životní elán a silná osobnost se v ústavu brzy střetávají s absolutismem vrchní sestry Ratchedové, která s pomocí trojice lapiduchů tyransky vládne celému ústavu. McMurphy nesnese pohled na ušlápnuté pacienty a brzy v nich probouzí poslední špetku hrdosti a radosti ze života. V zápasu s Velkou sestrou obrátí blázinec doslova vzhůru nohama. Stěny ústavu se otřásají jeho hřmotným smíchem a nespoutaným elánem. Vzpoura McMurphyho ale nemá velkou naději proti síle mašinérie zosobněné Velkou sestrou... Brilantní románová satira Kena Keseyho, mísící v sobě komiku i tragiku, přerůstá v neobyčejně působivém filmovém zpracování v silný protest proti neomezené moci a omezování každého člověka.
Vysílání: 20.2., 21.45 hod., ČT2